Osamu Dazai patří k nejvýraznějším a nejčtenějším autorům moderní japonské literatury. Výbor To já jsem uměním jej představuje v celé šíři jeho tvorby: jako nemilosrdného pozorovatele vlastních slabostí, ironického glosátora literárního světa, originálního vypravěče i temně komického mistra převyprávění. Autobiografické prózy, v nichž se Dazai vrací k tokijským rokům, chudobě, závislostem, láskám, vině i pocitu vykořenění, se zde potkávají s nápaditými adaptacemi japonských pohádek, čínských motivů i biblického příběhu. V každém textu se přitom znovu a znovu objevuje autorovo zraněné, pochybující a zároveň neobyčejně bystré "já" - někdy tragické, jindy groteskní, vždy však bolestně živé. To já jsem uměním je pronikavý a překvapivě vtipný výbor povídek, které česky doposud knižně nevyšly; povídky spisovatele, který dokázal ze své vnitřní nejistoty, zoufalství i sebezničující ironie vytvořit literaturu mimořádné síly. Knihu doplňuje doslov překladatelky Veroniky Abbasové, přibližující Dazaiův život, tvorbu i místo v dějinách japonské literatury.

Odepsaný ***** Józó, hlavní hrdina románu Odepsaný, vypráví o svém na první pohled běžném a víceméně normálním životě, přestože se sám cítí neschopen porozumět lidským bytostem. Pokusy o smíření se s okolním světem začínají v raném dětství, pokračují na střední škole, kde se pro své okolí stává klaunem, aby zamaskoval odcizení, až nakonec vedou v dospělosti k pokusu o sebevraždu. Autor románu, japonský spisovatel Osamu Dazai, bez sentimentu zaznamenává náhodné krutosti života a prchavé okamžiky lidské pospolitosti, porozumění a něhy. Jeden z nejprodávanějších japonských románů je důkazem toho, že významné literární dílo nemusí během let ztratit nic ze své nadčasové aktuálnosti. *********************** Zapadající slunce ***** Román Zapadající slunce nahlíží na společenský a morální úpadek vládnoucí japonské vrstvy, hlavně aristokracie. Křehkost, emoční síla a poetičnost textu zajistila dílu, podobně jako autorův román Odepsaný, nadčasovost, a výraz „třída zapadajícího slunce“ se dokonce ujal i v hovorové japonštině.

Popis není dostupný