Vydejte se na cestu do duchovního světa etnik a národů jihovýchodní Asie. Tato kniha přináší ty nejkrásnější příběhy z jedenácti pevninských i ostrovních zemí, jak si je vyprávějí známá i zapomenutá, malá i početná etnika Barmy, Thajska, Laosu, Kambodži, Vietnamu, Filipín, Malajsie, Singapuru, Bruneje, Indonésie i Východního Timoru. Kniha je jedinečná tímto širokým záběrem, ale navíc v ní najdete legendy, které u nás zatím nebyly přeloženy, i když jde o Thajsko a Filipíny, destinace turisticky populární. Mýty často pojednávají o zrození či původu konkrétního etnika, které hrají roli v jeho kolektivním vědomí, mýty zakladatelské nebo takové, jež odrážejí mentalitu národa. Proto pokud rádi poznáváte daleké asijské kraje, neměl by tento titul ve vaší knihovničce chybět. Proniknete pod povrch spletité kultury společností, jež se zvolna vyvíjely po stovky, ba tisíce let a objevíte jejich hodnoty, křehkou krásu i nadčasovou moudrost. Každou kapitolu otevírá krátký úvod do historie jednotlivých zemí a kultury jejích etnik a jednotlivé příběhy navíc doplňují tematické rámečky, jež pomáhají pochopit kontext vyprávění. Kniha byla odborně lektorována. Výtvarník Vladimír Rimbala text ilustroval jedenácti celostránkovými kresbami a řadu drobnějších poskytl ze svého archivu. Tento původem slovenský malíř a ilustrátor žil dlouhodobě v Norsku, cestoval po světě, až se nakonec usadil na severní Moravě. V tvorbě čerpá právě ze svých cest a svého zájmu o přírodu, paleontologii a historii, jež ho přivedly k unikátnímu stylu perokresby, kolorované perokresby a olejomalby. Zaměřuje se především na paleoart a na zoologickou ilustraci. Ilustroval přes 20 knih a účastnil se několika výstav. Knihu kromě toho doplňují kresby spojené s kulturou etnika nebo přímo původní etnické motivy. Mgr. Ondřej Pivoda, Ph.D. je absolventem etnologie a baltistiky na FF MU v Brně. Přednášel na Ústavu klasických studií tamtéž a nyní se věnuje autorské tvorbě. Zabývá se jazyky a kulturou původních obyvatel, srovnávací mytologií, vztahy mezi přírodou a lidmi. Touto tematikou se zaobírá v kniháchLiščí žena – mýty a legendy sibiřských národů(2018),Návštěva u Velkého kanibala – mýty a vyprávění archaických kmenů(2020) a v unikátní publikaciJazyky domorodé Ameriky – historie a současnost(2023).

Vydejte se na cestu do duchovního světa etnik a národů Afriky Kniha doslova překypuje příběhy více než 120 etnik tajemné subsaharské Afriky. Pobavíte se bajkami, v nichž vystupují více i méně známá cizokrajná zvířata, humornými příběhy lidských i zvířecích šibalů, seznámíte se s mýty o vzniku světa, zvířat i lidstva a s historickými legendami. Objevíte, že také Afričané mají své hrdinské eposy a kouzelné pohádky. Navštívíte neúrodný Sahel, bohaté pobřeží Guinejského zálivu, súdánskou oblast ovlivněnou Egyptem, poutní místa v Africkém rohu, savany pod Kilimandžárem nebo pygmejská etnika ve střední Africe. Po stopách Emila Holuba doputujete k Zambezi, popovídáte si s mlaskajícími obyvateli jižní Afriky a proniknete i na Madagaskar s jeho ojedinělou zvířenou a prastarými tabu. Kniha je součástí ediceMýty a legendy. Každou kapitolu otevírá krátký úvod do historie regionu a kultury jeho etnik. Jednotlivé příběhy navíc doplňují tematické rámečky, jež pomáhají pochopit kontext vyprávění. Kniha byla odborně lektorována. Výtvarník Vladimír Rimbala vytvořil pro knihu devět celostránkových ilustrací a řadu drobnějších poskytl ze svého archivu. Tento původem slovenský malíř a ilustrátor žil dlouhodobě v Norsku, cestoval po světě, až se nakonec usadil na severní Moravě. V tvorbě čerpá právě ze svých cest a svého zájmu o přírodu, paleontologii a historii, jež ho přivedly k unikátnímu stylu perokresby, kolorované perokresby a olejomalby. Zaměřuje se především na paleoart a na zoologickou ilustraci. Ilustroval přes 20 knih a účastnil se několika výstav. Knihu kromě toho doplňují kresby spojené s kulturou etnika nebo přímo původní etnické motivy. Mgr. Ondřej Pivoda, Ph.D., je absolventem etnologie a baltistiky na FF MU v Brně. Přednášel na Ústavu klasických studií tamtéž a nyní se věnuje autorské tvorbě. Zabývá se jazyky a kulturou původních obyvatel, srovnávací mytologií, vztahy mezi přírodou a lidmi. Touto tematikou se zaobírá v kniháchLiščí žena – mýty a legendy sibiřských národů(2018),Návštěva u Velkého kanibala – mýty a vyprávění archaických kmenů(2020) a v unikátní publikaciJazyky domorodé Ameriky – historie a současnost(2023).

Vydejte se za dobrodružstvím do dávných časů evropských hrdinů Seznamte se s těmi nejkrásnějšími a nejzajímavějšími příběhy pohanské Evropy, kdy životy evropských národů ovlivňovala magie druidů, víra v nadpřirozené bytosti, draky a fantastické světy, zatímco světadílem zmítalo stěhování národů. Kniha přináší mýty pojednávající o původu pohanských bohů a stvoření světa, hrdinské legendy, příběhy milostné, zábavné, pohádkové i poučné. Pocházejí od výbojných Keltů, starobylých Germánů, záhadných Baltů a nám kulturně nejbližších Slovanů. Vyprávění zachycují dávné vikinské boje o území a touhu po bohatství, nadčasovou moudrost, příběhy o soužití elfů, trpaslíků a draků s lidmi i dobrodružství hrdinů bojujících proti svým utlačovatelům. Kniha je součástí edice Mýty a legendy. Každou kapitolu otevírá krátký úvod do historie velkých skupin národů a jejich kultury. Většinu příběhů navíc doplňují tematické rámečky, jež pomáhají pochopit kontext vyprávění. Kniha byla odborně lektorována. Výtvarník Vladimír Rimbala vytvořil pro knihu sedm celostránkových ilustrací a řadu drobnějších poskytl ze svého archivu. Tento původem slovenský malíř a ilustrátor žil dlouhodobě v Norsku, cestoval po světě, až se nakonec usadil na severní Moravě. V tvorbě čerpá právě ze svých cest a svého zájmu o přírodu, paleontologii a historii, jež ho přivedly k unikátnímu stylu perokresby, kolorované perokresby a olejomalby. Zaměřuje se především na paleoart a na zoologickou ilustraci. Ilustroval přes 20 knih a účastnil se několika výstav. Knihu kromě toho doplňují kresby spojené s kulturou jednotlivých skupin národů, zejména detaily archeologických nálezů. Mgr. Ondřej Pivoda, Ph.D., je absolventem etnologie a baltistiky na FF MU v Brně. Přednášel na Ústavu klasických studií tamtéž a nyní se věnuje autorské tvorbě. Zabývá se jazyky a kulturou původních obyvatel, srovnávací mytologií, vztahy mezi přírodou a lidmi. Touto tematikou se zaobírá v kniháchLiščí žena – mýty a legendy sibiřských národů(2018),Návštěva u Velkého kanibala – mýty a vyprávění archaických kmenů(2020) a v unikátní publikaciJazyky domorodé Ameriky – historie a současnost(2023).

Podívejte se na svět původních obyvatel Ameriky novýma očima. Představujeme vám fascinující cestu do světa původních obyvatel Ameriky, která nám přiblíží nejen Siouxy, Apače, mayské pyramidy či Machu Picchu.Naše publikace dokládá, že původní obyvatelé Ameriky jsou mnohem rozmanitější a zajímavější, než jsme si kdy mysleli. Opravdu však víme, kdo to jsou indiáni? Většina z nás je zná pouze zprostředkovaně přes dobrodružné příběhy, ezoterické fantazie a medializované střípky malebných prvků jejich kultur. Ve Spojených státech žije 240 indiánských kmenů s 2 miliony příslušníků, v celé Americe najdeme více než 2 000 etnik. Každé z těchto etnik má svou jedinečnou etnickou a kulturní identitu, hluboké duchovní tradice a bohaté umělecké dědictví – včetně svého vlastního jazyka. A právě tyto jazyky patří mezi nejohroženější na celém světě. Publikace Ondřeje Pivody představuje jazyky domorodé Ameriky přehledně a čtivou formou. Autor vystudoval etnologii a lingvistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Zaměřuje se na výzkum ohrožených jazyků, šamanismu a souvisejících jevů, dále na antropolingvistiku, srovnávací mytologii a etnozoologii. Věnuje se také popularizaci lingvistiky, ohrožených jazyků a domorodých kultur nebo autorské literární tvorbě. Připojte se k nám na této vzrušující cestě objevování jazyků a kultur domorodých Američanů.

Kniha Polynésie završuje vydání literární pozůstalosti českého překladatele Václava Černého. Svazek Havaj: historie, mýty, poezie vyšel v roce 2019, svazek Maoři: společnost, kultura a jazyk o rok později. Václav Černý se věnoval především překladům z gruzínštiny, ale mnoho času věnoval také studiu polynéských jazyků a tradiční lidové slovesnosti na polynéských ostrovech. Většina jeho prací však zůstala jen v rukopisech. Publikace Polynésie nabízí nejen Černým sestavené slovníky (samojský, melanéského tok pisinu, slovník ostrovů Niue a Rapa Nui), ale také kratší texty, jako jsou například přísloví ze souostroví Samoa. Publikace je doplněna o kapitoly věnované tetování, jazykům, kulturám a společnostem Polynésie. Třetím svazkem se tedy uzavírá vydání té části Černého literární pozůstalosti, která se věnuje kulturám, společnostem a jazykům Oceánie.

Návštěva u Velkého kanibala je výborem z ústní tradice mnoha archaických etnik celého světa. Vybrané příběhy zachycují světonázor jednotlivých etnických skupin, jejich životní moudrost, morální hodnoty, hovoří z nich obavy, přání i vnímání krásy lidí nám tak vzdálených. Reálie tvrdého života v džungli, na poušti či na tropických ostrovech, k nimž patřil i kanibalismus a jiné, pro nás kruté či nepochopitelné praktiky, se zde prolínají s nadčasovými hodnotami, filosofickými myšlenkami, moudrostí a poezií každodenního života. První část knihy čtenáře zavede mezi děti přírody, lovce a sběrače kočující australským vnitrozemím, pouští Kalahari nebo deštnými pralesy Konga či Amazonie. Octneme se ve světě lidí, kteří sami sebe vnímají jako součást přírody, kde jsou si pohlaví rovná, kde majetek může být spíš přítěží než hodnotou a kde tlupa někdy musí obětovat své nejslabší členy, aby dokázala přežít nepříznivé období. Jejich životní strategie nepoškozuje životní prostředí, je pružná a vlastně nejúspěšnější, jakou kdy lidstvo mělo. Můžeme zde hledat paralelu ke způsobu života našich paleolitických předků. V druhé části knihy vystupují do popředí etnika s kanibalskou minulostí. Jedná se většinou o kmenové společnosti usedlých zemědělců, zpravidla vedené náčelníky. Kanibalismus tu není představen jako morbidní kuriozita, ale jako mnohostranný kulturní a společenský fenomén. Poznáme různé podoby kanibalských praktik a jejich význam pro jednotlivé kultury. Uvidíme však také jiné stránky života kanibalských kmenů, které nám pomohou uvědomit si, co s nimi máme společného a co z jejich kultur může obohatit náš život.

Je léto Páně 1439. Po smrti krále Albrechta se všechno změnilo. Dobyvačným choutkám Poláků již nestojí nic v cestě, a tak Vladislav III. Jagellonský a jeho páni svou pozornost obrátili k Uhrám. I ty v Albrechtovi ztratily panovníka. Královna-vdova Alžběta se však nevzdává, navíc má na své straně i spojence. Jedním z nich je biskup Konrád z Vratislavi. Také v Čechách je všechno jinak. Zbytky husitských válečníků již nebojují za svou víru a ideály. Jde jim o holé přežití, a mnozí proto hledají štěstí v cizině. Ve střetu Alžběty a Vladislava tak budou stát Češi proti Čechům. Doba je krutá, chyby se neodpouštějí a zdá se, že čest i lidský život ztratily svou cenu. Adrian Schlange, známý z románu Ranhojič z Vratislavi, již není nezkušeným medikem. Léta v biskupových službách ho změnila k nepoznání. Čekají ho nebezpečné úkoly a dobrodružství, na jejichž výsledku závisí i osud korunovaných hlav. Podaří se mu ve víru intrik, vražd a bojů uspět, nebo alespoň přežít?

Vydejte se na cestu do duchovního světa etnik a národů Dálného východu. Tato pestrá kniha vybízí k seznámení s těmi nejkrásnějšími a nejzajímavějšími příběhy z oblasti, která má dálky přímo ve svém tradičním pojmenování, z Dálného východu. Přináší mýty pojednávající o původu konkrétního etnika nebo národa a jejich božstev, o stvoření světa i vesmírných těles, hrdinské legendy, příběhy milostné, zábavné, pohádkové, a dokonce i detektivní. Pocházejí z pevninské Číny, od většinového etnika Chanů i čínských národnostních menšin, z ostrovního Tchaj-wanu a Japonska, z korejského poloostrova i vysokohorského Tibetu. Vyprávění zachycují nadčasovou moudrost, osobité kouzlo i křehkou krásu nejen vyspělých kultur s tisíciletou historií, ale i malých etnik, která jsou sice tak trochu ve stínu velkých civilizací, ale o to více lákají k objevování. Proto pokud rádi poznáváte daleké kraje, jejich obyvatele a duchovní kulturu, neměla by ve vaší knihovničce tato knížka chybět. Každou kapitolu otevírá krátký úvod do historie jednotlivých zemí a kultury jejích etnik a jednotlivé příběhy navíc doplňují tematické rámečky, jež pomáhají pochopit kontext vyprávění. Kniha byla odborně lektorována. Výtvarník Vladimír Rimbala vytvořil pro knihu šest celostránkových ilustrací a řadu drobnějších poskytl ze svého archivu. Tento původem slovenský malíř a ilustrátor žil dlouhodobě v Norsku, cestoval po světě, až se nakonec usadil na severní Moravě. V tvorbě čerpá právě ze svých cest a svého zájmu o přírodu, paleontologii a historii, jež ho přivedly k unikátnímu stylu perokresby, kolorované perokresby a olejomalby. Zaměřuje se především na paleoart a na zoologickou ilustraci. Ilustroval přes 20 knih a účastnil se několika výstav. Knihu kromě toho doplňují kresby spojené s kulturou etnika nebo přímo původní etnické motivy. Mgr. Ondřej Pivoda, Ph.D. je absolventem etnologie a baltistiky na FF MU v Brně. Přednášel na Ústavu klasických studií tamtéž a nyní se věnuje autorské tvorbě. Zabývá se jazyky a kulturou původních obyvatel, srovnávací mytologií, vztahy mezi přírodou a lidmi. Touto tematikou se zaobírá v kniháchLiščí žena – mýty a legendy sibiřských národů(2018),Návštěva u Velkého kanibala – mýty a vyprávění archaických kmenů(2020) a v unikátní publikaciJazyky domorodé Ameriky – historie a současnost(2023).

Hlavním hrdinou románu je mladý anglický obchodník Robert Partridge, který na cestě do Indie zachrání život bohatému perskému kupci Bahrámovi a je jím pozván do Persie. Roberta doprovází krásná neteř Edith, které se v Persii zmocní otrokáři a oba obchodníci se vydávají na cestu přes celou Persii, aby ji zachránili, což se také šťastně podaří…

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Kniha "Ve stínu kozácké šavle" spadá do žánru Historické romány. Autorem je Pivoda Ondřej. Kniha je vázaná. Obsahuje 298 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Akcent". Přejeme příjemné čtení.