Systematicky koncipované vědecké dílo Tomáše Pešiny z Čechorodu patřilo od poloviny 17. století k hlavním pramenům poznávání moravských zemských dějin. Jeho latinským historiografickým spisům předcházel česky psaný Prodromus Moravographiae, to jest Předchůdce Moravopisu (1663), přehledný souhrn vlastivědných údajů a dějinných událostí vztahujících se k Moravě a jejímu okolí, ovšem se značným geografickým i politickým přesahem. Tato ve své době zcela ojedinělá "vědecká práce v domácím jazyce" se stala nejen zdrojem poučení, ale rovněž i sebeidentifikace tehdejších čtenářů, a tak na Moravě převzala úlohu, kterou v Čechách plnila o století starší Kronika česká Václava Hájka z Libočan. Současní čtenáři mohou konečně ocenit literární hodnotu Pešinova dějepravného spisu díky péči Ondřeje Koupila a Jiřího M. Havlíka, kteří připravili a v přítomném svazku představují jeho úplně první ucelenou moderní edici. Opatřili ji dvěma samostatnými komentáři (biografickým medailonem a podrobnou lingvoliterární studií), jmenným rejstříkem, věcnými vysvětlivkami a praktickým diferenčním slovníkem.

Květen není původní báseň, ale žánrový experiment založený na mezitextovém navazování. Přebásnění kanonické básně Karla Hynka Máchy je v něm a v připojeném doslovu pojato jako "rekompozice" a pokus uplatnit postupy obvyklé při překladu mezi odlišnými jazyky. Pro některé je myšlenka "sáhnout na" Máj bizarní. Jiným tento krok poskytne vhled do básně, která je téměř dvě stě let od svého vzniku jazykově přeci jen obtížně přístupná. Myslí se na dvojí publikum: na ty, kdo Máj důvěrně znají a sledují detaily rekompoziční práce, a na ty, kdo si na experimentální poetický jazyk první třetiny 19. století teprve zvykají. Květen, ilustrovaný Janem Koupilem, je prezentován jako dialog se starou básní. Paralelně s ním je otištěn text Máchova Máje z kritické hybridní edice M. Charypara, J. Flaišmana a M. Kosáka. - Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.

Kniha obsahuje edici první mluvnice češtiny, zvané podle místa vydání v Náměšti nad Oslavou »mluvnice náměšťská« (1533). Je to jakýsi pracovní sborník, ediční spojení dvou textů - stručného pojednání o ortografii z pera Beneše Optáta a Petra Gzela a delšího traktátu o otázkách morfologicko-syntaktických, který pro Optáta a Gzela napsal Václav Philomathes (srovn.). Podnětem pro sestavení první mluvnice češtiny byla příprava inovativního překladu Nového zákona v Náměšti nad Oslavou (1533), k níž našli Optát a Gzel inspiraci v díle Erasma Rotterdamského. Edici je předeslán text Petra Voita, zaměřený na typografickou stránku prvního vydání náměšťské mluvnice, a text Ondřeje Koupila, pojednávající o autorech náměšťské mluvnice a jejím obsahu. Obě tyto vstupní studie jsou publikovány česky a německy. Vlastní edice s kritickým aparátem a průběžnými komentáři vybraných míst (ed. Ondřej Koupil) je pak doplněna rejstříkem osob, rejstříkem biblických míst a rejstříkem vybraných příkladových slov ve vydávané gramatice. Kniha vznikla na půdě Ústavu pro jazyk český AV ČR jako výsledek projektu Grantové agentury České republiky č. 16-00598S Orthographia Bohemica a náměšťská mluvnice (filologická analýza a kritické edice). Navazuje na ediční řadu Grammatica Bohemica vydávanou v nakladatelství KLP - Koniasch Latin Press. Vychází souběžně s edicí latinského spisu Orthographia Bohemica z 15. století.

Popis není dostupný