Popis není dostupný

Monografie trojice autorů FF UK v Praze představuje estetickou teorii, kterou roku 1908 jako originální experiment, propojující čínské tradiční teorie s evropskou estetikou, formuloval Wang Kuo-wej, velikán čínské humanitní vědy 20. století. V centru zájmu zde stojí ústřední pojem ťing-ťie a jeho mnohafazetové zkoumání v interdisciplinární fúzi zmíněných disciplín. Čínský pojem, jednoduše a bez deformací nepřevoditelný na singulární koncept západní estetiky, je "obklíčen" sadou kontaktních pojmů a kategorií moderní evropské estetiky a literární vědy s cílem uchopit jeho komplexní obsah a smysl. Wang Kuo-wejova estetická teorie, nahlížená zde v zastřešující perspektivě dvou disciplín, sinologie a estetiky, nabízí vzácnou příležitost sledovat pokus o spojení dvou odlišných tradic ještě předtím, než nový myšlenkový model přejatý ze Západu vytěsnil domácí tradici. Interpretace Wang Kuo-wejova pojmu tak přesahuje hranice zájmu historika estetiky a dotýká se obecnějších otázek osudu čínské kultury ve 20. století. Českému čtenáři se vůbec poprvé dostává do ruky studie, která ukazuje intelektuální svět moderní Číny bez předsudků a v historických a transkulturních souvislostech. Důležitou součástí knihy je úplný překlad Wang Kuo-wejových Poznámek k písním ze světa lidí, doplněný rozsáhlým poznámkovým aparátem.

Popis není dostupný

Jaká zvířata jsou všeobecně považována za krásná a jaká za ošklivá? Jaký vliv má posouzení krásy či ošklivosti na zastoupení daného druhu v zoologických zahradách a v posledku na jeho ochranu? Jakým způsobem lze vysvětlit samotný vznik esteticky výrazných součástí vzhledu želv, motýlů či kočkovitých šelem? Jak se vyvíjelo a jaký vliv mělo vnímání a posuzování zvířecí krásy na pojímání či utváření člověku vlastní "lidské přirozenosti"? Jaké faktory se podílejí na posuzování, popřípadě přehodnocování estetických hodnot zvířat? A existuje rozdíl v estetickém oceňování divokého zvířete a zvířete chovaného v zajetí, a pokud ano, jak jej lze vysvětlit? Jednotlivé kapitoly knihy Krása a zvíře předkládají možné odpovědi na uvedené otázky, v celé knize se pak vzájemně střetávají, prolínají a potvrzují výsledky zkoumání přírodních věd na jedné straně a estetické teorie či filozofické reflexe obecně na straně druhé.

Moderní estetika zahrnuje do svého zkoumání nejen postmoderní kulturu, ale v rostoucí míře i krajinu a přírodu. Tato publikace přibližuje myšlení některých českých estetiků a přírodovědců, kteří se zabývali estetickými jevy. Kniha je rozdělena na část věnovanou filozofické estetice, kde jsou představeni známí (např. Otokar Hostinský, Jan Mukařovský) i méně známí (František Tomáš Bratránek, František Matouš Klácel) čeští estetici, a část přírodovědeckou, která je věnována biologizující estetice od Josefa Velenovského po současné české následovníky Adolfa Portmanna (např. Stanislav Komárek, Zdeněk Neubauer).