Ondřej Buddeus (1984)
Seznam knih
Autor nemá žádné série
Na kole je člověk jen jedno šlápnutí od vzletu. Skoro každý si vzpomene, jaké to bylo, když se poprvé rozjel sám. Čím to je? Co vlastně kolo dělá s naším tělem a pocity, s našimi cestami krajinou i městy, ve kterých žijeme? A jak vůbec nápad vyrobit kolo vznikl? Kolo je zdánlivě všední věc, která nám dává nevšední zážitky. Už více než 200 let je naším průvodcem na silnicích, v ulicích i po lesních stezkách. Pomáhá nám, ale potřebuje naši spolupráci, sílu, energii a zručnost. Malí i velcí díky němu cestují nejen terénem, ale i říší fantazie. Kolo je symbolem svobody a zdravého a ohleduplného života. Autoři v této bohatě ilustrované knize vyprávějí příběh skromného dopravního prostředku, který dokáže měnit svět.
UÁÁÁ! (2024)
Mezi večeří a uspáváním se toho vždycky stane víc, než je v plánu. Propukají závěrečná dobrodružství dne, hraje se na všechno možné (i na nervy) a přitom se děti mění v nepoznané bytosti. Některé zmizí, jakmile je rodič zahlédne, jiné se zrodí proto, aby se rodič díval. Knížka o kouzlech nestřežené chvíle, kdy se domov stává hřištěm chaosu a řádu všedního dne.
Je to jízda (2021)
Tohle není soubor esejů. Není to vyznaní lásky. Není to ani praktický návod. Je to všechno dohromady. Neboť knížka o jízdě na kole ve městě si zasluhuje rozlet i přístup čerstvý jako svěží vítr v zádech. Tady nejde o kilometry, ale nové horizonty. V týmu se potkalo dvanáct osobností z nejrůznějších oborů. Zabývají se literaturou, výtvarným uměním, sociologii, filmem, architekturou, módou i molekulární biologii. Kolo pro ně znamená radost, svobodu a vášeň. Cestují na něm do práce, čistí si hlavu nebo je pro ně jízda v městském frmolu i za jeho hranicemi vždycky novým dobrodružstvím. Ze sedla objevují netušené pohledy do krajiny, která nás obklopuje. A dokážou o tom psát se stejnou energií, s jakou zdolávají dlažební kostky, tahle ulice do kopce i kolony popojíždějících aut. Tohle je kniha postřehů a netušených souvislostí. A také zkušenosti draze zaplacených sedřenými dlaněmi a natlučenými kostmi. Editorem knihy je spisovatel Ondřej Buddeus (1984), držitel Magnesie Litery za dětskou knihu Hlava v hlavě a Ceny Jiřího Ortena. Do svého cyklistického týmu přizval literární historiky Jana Wiendla a Marketu Holanovou, literární kritičku Evu Klíčovou, teoretika architektury Adama Štěcha, socioložku Lucii Trlifajovou, molekulární bioložku Magdalenu Herovou, výtvarné kritiky Jana H. Vitvara a Petra Volfa, filmařku Adelu Vitvar Kudlovou, módní návrhářku Annu Vacovou a novináře Ondřeje Šebestíka.
Zóna (2017)
Popis není dostupný
Třídit slova (2016)
O "konceptuální literatuře" – pozoruhodné zóně na pomezí literární produkce a galerijního umění – se v kontextu střední a východní Evropy začalo mluvit teprve nedávno. O jaký fenomén se jedná? Jaké je jeho historické východisko a aktuální určení? Kam patří z hlediska dějin umění a z hlediska dějin poválečné literatury? Jaká jsou jeho specifika v dané části Evropy? Tyto a podobné otázky si klade dvanáct autorek a autorů z ČR, Slovenska, Německa, Polska a Ruska. Odborné články pak doplňuje rozsáhlá antologie – ukázek z textů, básní, dokumentací ad. včetně řady nových překladů. Na objemném konvolutu tematizujícím aktuálně skloňované sousloví "konceptuální literatura" se tak úhrnem podílelo přes osmdesát tvůrců - literárních vědců, autorů, básníků, umělců a překladatelů. Publikace se nabízí různým způsobům čtení. Odborné texty a tvůrčí část lze sledovat samostatně, editoři publikace se snažili také o jejich vzájemnou provázanost. Přílohy jsou uspořádány chronologicky, a rozkrývají tak náhody a čekané i nečekané paralely v tvorbě jednotlivých autorů, jdou napříč žánry nebo regionálními specifiky. Struktura knihy vytváří jakousi historicko-teoretickou křížovku, která ponechává prostor čtenářkám a čtenářům, aby si sami zvolili vlastní řešení. Kniha Třídit slova. Literatura a konceptuální tendence 1949–2915 se pokouší přispět k diskusi o konceptuálních literárních strategiích, o podnětných a progresivních metodách nakládání s textem, které ale z různých důvodů bývají vřazovány do příliš obecných či okrajových kategorií či dokonce zcela odmítány jako umění. Během historie se opakovaně vynořují pod hlavičkou různých žánrů a praktik, zároveň ovšem neakceptují, rozšiřují a komplikují ustálené historické a estetické kategorie tvorby i recepce – a vedou s nimi více či méně úspěšnou polemiku. Autoři studií: Ondřej Buddeus, Natalia Fedorova, Daniel Grúň, Małgorzata Dawidek Gryglicka, Eva Krátká, Václav Magid, Markéta Magidová, Piotr Marecki, Karel Piorecký, Tomáš Pospiszyl, Michal Rehúš, Astrid Winter
Publikace není obrázkovou knihou pouze pro děti či pouze pro dospělé, je určena "člověku hravému" každé věkové kategorie. Volné kolážové útvary Alžběty Skálové a Martiny Kupsové a mikrotexty Ondřeje Buddeuse spojuje typografie obou autorek do jednoho nečekaného světa. Kniha je zvláštní zónou nevyzpytatelné skutečnosti, kterou by samostatný text nebo samostatný obrázek vytvořit nemohl. Každá kniha je doplněna originální samolepkou a záložkou.
Rorýsy (2012)
Texty Ondřeje Buddeuse (1984), šéfredaktora časopisu Psí víno, bez šifer a expresivních metafor či rozvolněné obraznosti vyprávějí příběhy a pečlivě navozují situace, kterých se čtenář může bezprostředně zúčastnit. Bohaté narativní strategie! Poezie akcentující fakta a komunikativnost! Hra, dynamika a tajemství našich dní! Obálka Mapy Google.
55007 znaků včetně mezer (2011)
Nová kniha Ondřeje Buddeuse (* 80. léta) funguje nejen jako médium, ale jako fyzický předmět, který nese význam. Teprve v jejím celku se totiž vyjevuje smysl jednotlivých textů, které rozhodně nepostrádají obsah. Autor překračuje roli pisatele (podobně jako současní umělci instalují výstavy) a zasazuje svoje texty do kon-textu. Z množství slov vystavěl Ondřej Buddeus normální, tzn. dvojrozměrné texty, kterým dal třetí rozměr v podobě knihy. Pro čtenáře poezie to bude divná „sbírka básní“, 55 007 znaků včetně mezer ale umožňuje zajímavější a překvapivější způsob čtení.
❤️ Fanoušci
Zatím žádní fanoušci.