Niklas Frank píše formou předlouhého oslovení svého mrtvého otce, je to jedna jediná obžaloba jeho činů a zločinů, ve které se v působivou koláž slévají výňatky z deníků, citáty z projevů a úřední písemnosti. Tento text je jedinečným vylíčením nacistického děsu kýmsi, kdo si nese trvalé následky, protože žil tak blízko jednomu z hlavních zločinců – svému otci. Je to kniha, která si zasluhuje být čtena. Lze si těžko představit živější podání nízké posedlosti mocí, morální devastace, bezectnosti a despotismu, jež zákonitě následovaly po zpupném pošlapání právního státu a lidských práv za Hitlerova režimu.

V historii bychom našli jen málo příkladů, kdy syn zúčtovává tak nesmlouvavě se svými zločinnými rodiči. Otcem Niklase Franka nebyl nikdo menší, než nacista Hans Frank – generální guvernér Polska a jeden z nejtěžších válečných zločinců, odsouzený k smrti v Norimberském procesu. Jeho matka Brigita, zvaná též „polská královna“, byla ztělesněním chladné krutosti. A právě takovou ji vykresluje v této své slavné knize. Cílevědomá a chladná Marie Brigita ke svému vzestupu využívala veškerých prostředků – sexu, vztahů s muži i s ženami, vydírání, kšeftování, bezohlednosti a vypočítavosti. Provdala se za mladého právníka Hanse Franka, který zahájil svoji kariéru jako Hitlerův obhájce během „doby bojů“, v roce 1934 se stal říšským ministrem a po začátku války v roce 1939 byl jmenován generálním guvernérem Polska. Brigitě se s ledovým klidem podařilo slabého, ale nadějného Hitlerova obdivovatele k sobě připoutat. Bezohledně si užívala výhod a pohodlí plynoucích z postavení jejího muže. Obchodovala s kožešinami a ukradenými šperky, obohacovala se v ghettech, vyvolávala nesčetné aféry – a kdo jí zkřížil cestu, objevil se u šéfa SS Himmlera jako podezřelý z židovského původu. Poté co byl Hans Frank – který měl ještě v norimberské cele ze své Brigity strach – popraven, pomohl kardinál Faulhaber vdově překonat první hladové roky. Ještě v roce 1947, kdy byla nakrátko internována s ostatními manželkami nacistických pohlavárů, jako Emmy Göringovou nebo Ilse Hessovou, slavila v internačním táboře Augsburg-Göggingen staré dobré časy, aniž by někdy projevila lítost nad zločiny svého muže. Pro svého nejmladšího syna Niklase měla matka na konci svého života jen pohrdavé pokrčení rameny. Brigita Franková zemřela zchudlá ve věku čtyřiašedesáti let. Nositel Nobelovy ceny míru Elie Wiesel: „Tato kniha nám umožňuje posoudit odkaz viny a zármutku, který generace otců předala generaci dětí.“

Popis není dostupný