Katastrofy jsou ze své podstaty těžko předvídatelné. Neexistuje žádný historický cyklus, který by nám pomohl předvídat příští pandemie, zemětřesení, požáry, finanční krize nebo války. Když však katastrofa udeří, měli bychom být připraveni lépe než Římané, když vybuchl Vesuv, nebo středověcí Italové, když udeřila černá smrt. Koneckonců máme na své straně vědu. Přesto byla v roce 2020 reakce mnoha vyspělých zemí na nový virus z Číny špatně zvládnutá. Proč? Proč se jen několik asijských zemí poučilo ze SARS a MERS? Autor tvrdí, že pandemie odhalila hlubší patologie - patologie, které byly patrné již v našich reakcích na dřívější katastrofy. Kniha čerpá z mnoha oborů, včetně ekonomie, kliodynamiky a vědy o sítích, a nabízí nejen historii, ale i obecnou teorii katastrof a ukazuje, proč se naše stále byrokratičtější a složitější systémy s nimi vyrovnávají čím dál hůře.

Ferguson líčí historii Britského impéria od 16. do 21. století. Impérium, které v době svého vrcholu ovládalo čtvrtinu světové populace, čtvrtinu zemského povrchu a téměř všechny oceány, se příznivě podepsalo na vývoji Spojených států a Kanady, Indie, Afriky, Austrálie, Nového Zélandu, východní Asie a Číny. Podle Fergusona impérium neožebračovalo národy, které se ocitly pod jeho nadvládou, ale naopak zajišťovalo jejich ekonomický blahobyt tím, že díky této nadvládě byly tyto země politicky stabilní. Idea svobody odlišovala impérium v minulosti od jeho evropských soupeřů, což se mj. projevilo během boje proti nevolnictví. Autor rovněž vyzdvihuje funkční efektivitu impéria. Například v Indii 900 civilních úředníků a 70 tisíc vojáků vládlo 250 milionům Indů. Kniha pro českého čtenáře představuje nejen možnost seznámit se s dějinami, fungováním a dědictvím Britského impéria, ale zároveň jedinečnou příležitost korigovat obsah takových zažitých pojmů, jako je kolonialismus nebo vykořisťování. Díky této knize můžeme také lépe pochopit odstup, který si Velká Británie vždy udržovala od kontinentu i Evropské unie a který nakonec vyvrcholil brexitem. Publikace je vybavena rozsáhlým obrazovým materiálem, který působivě dokresluje charakter a atmosféru impéria v té které době a zemi. Nové vydání světového bestselleru.

Popis není dostupný

Niall Ferguson''s acclaimed bestseller on the highs and lows of Britain''s empireOnce vast swathes of the globe were coloured imperial red and Britannia ruled not just the waves, but the prairies of America, the plains of Asia, the jungles of Africa and the deserts of Arabia. Just how did a small, rainy island in the North Atlantic achieve all this? And why did the empire on which the sun literally never set finally decline and fall? Niall Ferguson''s acclaimed Empire brilliantly unfolds the imperial story in all its splendours and its miseries, showing how a gang of buccaneers and gold-diggers planted the seed of the biggest empire in all history - and set the world on the road to modernity.''The most brilliant British historian of his generation ... Ferguson examines the roles of "pirates, planters, missionaries, mandarins, bankers and bankrupts" in the creation of history''s largest empire ... he writes with splendid panache ... and a seemingly effortless, debonair wit'' Andrew Roberts ''Dazzling ... wonderfully readable'' New York Review of Books''A remarkably readable précis of the whole British imperial story - triumphs, deceits, decencies, kindnesses, cruelties and all'' Jan Morris ''Empire is a pleasure to read and brims with insights and intelligence'' Sunday Times

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Britský historik Niall Ferguson (*1964) je profesorem na Harvardově univerzitě. Většina jeho prací, jež v západní Evropě vzbudily nebývalý zájem, je věnována hospodářským a sociálním dějinám 19. a 20. století. Největší pozornost prozatím vzbudila jeho kniha o příčinách první světové války (Nešťastná válka). V ní přišel s kacířskou tezí, že mocensko-politické vztahy v roce 1914 neeskalovaly kvůli německé agresivní, velmocenské politice, nýbrž kvůli nekompromisním postojům Velké Británie. Jeho další kniha nazvaná Vzestup peněz je věnována problematice rozvoje moderního finančního hospodářství, měnového systému a ekonomickým recesím a depresím v 19. a 20. století. Ferguson si v ní klade dvě základní otázky: Jakým způsobem moc peněz změnila mentální chování moderních lidí 19. a 20. století a jak ekonomika ve svém důsledku zvítězila nad politikou klasického 19. věku? Jeho odpovědi, někdy provokativní, ve svém důsledku osvětlují nejen vzestup moci peněz v moderních dějinách, ale také přičiny finanční krize, do níž se svět dostal v roce 2009.