Publikace je dalším z výsledků systematického zájmu literární historičky Nelly Mlsové o českou cestopisnou literaturu věnovanou Itálii. Po knize I já jsem byl v Itálii (2009), v níž se věnovala obecně problematice italských cestopisů v moderní české literatuře, a vědecké edici Sbohem condottiere! (2014), zpřístupňující dosud nevydaný subjektivní cestopis Simonetty Buonaccini, nyní koncentruje pozornost na tematizaci cesty do Itálie ve vybraných cestopisech české literatury meziválečného období, představuje jejich reprezentaci Itálie. Sleduje inovace, které nastaly v reprezentaci Itálie v tomto časovém horizontu. Z textů vzniklých a publikovaných ve zvoleném intervalu byly pro detailní zkoumání vybrány dva, která dokládají avizovaná specifika ve vyhraněné podobě: Česká pouť do Itálie (1926) Rudolfa Medka a Římská cesta (1933) Jaroslava Durycha. V obou případech se v nich proměnila ustálená spaciální síť, rozšířily stereotypní důvody cesty do Itálie, kdy nad tradičními ambicemi zvítězil promyšlený ideový koncept, jejž autoři vkládají do návštěvy cizí země.

Málokterá země si člověka podmaní tak jako Itálie a není divu, že svým kouzlem, kulturou, dějinami, ale třeba i kuchyní a italským sluncem učarovala i nejednomu českému literátovi. Publikace Nelly Mlsové se soustředí právě na to, jak je v české próze reflektována a zobrazována Itálie. Zaměřuje se na texty, které tematizují nejčastěji cestu do Itálie, ať již bezprostředně nebo s odstupem, reflektují její trajektorii a dynamiku (procesuálnost) nebo zaznamenávají její výsek – například určitý konkrétní italský prostor. Jde především o texty, které vznikly ve 20. století, ale nejsou opomenuty ani prózy 19. století – už proto, že na nich lze doložit kořeny některých tendencí, jež se rozvinuly ve století následujícím. Vzhledem k tomu, že řada představovaných titulů je dnes již nedostupná, druhý oddíl publikace tvoří antologie textů vždy se stručným představením autora ukázky zohledňujícím jeho vazby na italský prostor. Setkáme se tak s ukázkami z děl J. S. Machara, K. Čapka, J. Durycha, J. Demla ale také J. Wericha či M. Horníčka. Nedílnou součástí knihy je také obrazová dokumentace – už proto, že již v samotných analyzovaných textech obrazová složka představuje rovnocennou součást partie literární.

Popis není dostupný