Divoký roční běh temnotou úspěšné dramatičky, krachující manželky a matky, femme brutale Lindy Urbanové. Se zvukem tříštícího se domova v uších, s pohledem zanořeným do stále stejných, a přece jiných očí…

Přes dva roky přispívala spisovatelka a hudebnice Natálie Kocábová sloupky do magazínu Elle, na jehož stránky vstupovala její postava i sama autorka v nezáviděníhodné situaci – ve chvíli, kdy se bortí zažité jistoty, kdy sny a plány spřádané od puberty berou bolestivě za své a člověk si je ani nemůže odtrpět, odžít, protože už má zodpovědnost za druhé. A ti ho potřebují. Láska, život, rozvod. Co přichází pak? Noví lidé, nové příběhy, spousta konců rychlých stejně jako začátky, nová předsevzetí a nové deprese a mezi tím vším zmatkem nepatrný smutek, bez kterého by nemohla být žádná naděje.

Román Tohle byl můj pokoj je generační výpovědí autorky, jež se blíží třicátému roku věku a čím dál víc si uvědomuje, co je v životě opravdu důležité. Její hrdinka se konfrontuje se svou minulostí, se svou rodinou a se smrtí, jejíž neustálou přítomnost v lidském životě si uvědomuje čím dál víc. Městský román překypující nadpřirozenými a halucinačními, až surreálnými obrazy vyjadřuje existenciální úzkost a strach před převzetím odpovědnosti a příklonu k prostým životním hodnotám. Kniha vychází s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky. Natálie Kocábová vydala svou první básnickou sbírku, nazvanou Slyšíš mě?, roku 2003, když jí bylo pouhých sedmnáct let. O rok později následovalo vydání novely Monarcha Absint a pak další novely, povídky a básně. Kromě literatury se zabývá i psaním pro divadlo, známá je i jako hudebnice. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Seznamte se s Veronikou Pekovou, téměř osmnáctiletou gymnazistkou a dnes mrtvou dívkou. Spisovatelka a zpěvačka Natálie Kocábová ve svém novém experimentálním románu uvádí čtenáře do života po životě. Jaké je to zemřít, rekapitulovat svůj život…? A co když dostanete možnost se jako Veronika na týden vrátit do svého života? Možná byste stejně jako ona zjistili, že některé důležité osoby a věci prostě přehlížíte, i když byste neměli.

Mladí bývají neklidní. S Natálií Kocábovou (1984) tomu nebylo jinak: prvotina v osmnácti, ve třiadvaceti pět knížek. K tomu sex, drogy a rock'n'roll. Kdysi jsem o ní napsal do Respektu: Rychle napsat, rychle vydat - a další. Natálie rychle psala, rychle vydávala, ale pak se začala "propisovat": s druhou knihou poezie (Někdo je v domě) a třetí prózou (Růže) došla sobě nadosah. Tempo zvolnilo, ohlasy a stylizace zčásti opadaly, křeč vzpoury proti všemu metamorfovala v jedinečné chvíle údivu a pokory. Změnily se "stravovací návyky": lehké maso postmoderny, kterým Natálie krmila agresivní vnějškovost svého psaní, vystřídal krvavý biftek vlastního života. Snění a fantazie vypověděly službu krátkodechým účelům a sblížily se s realitou. Iracionální se umazalo o konkrétní. Šestá kniha, The Dark Side of Prague, je toho očitým svědkem: pod vrstvou křiku citlivost, za vztekem milostnost, za nenávistí láska. Kulisy globální, aktéři v pohybu za svým stínem. Hledají tajemství světa a nastavují přitom obě tváře. A kdo hledá, najde: ostrovy harmonie vyplavené na hladinu chaosu. Radim Kopáč

Poslední díl volného triptychu (předchozí dvě knihy nesou názvy Monarcha Absint a Schola alternativa) vypráví o cestě za světlem. O cestě světy, které jsou autorce vlastní – temné, surreálné, symbolické. Kromě osoby samotné vypravěčky se v knize seznamujeme také se sedmi mytickými postavami, které v posledních dnech historie zastupují lidstvo a jeho atributy – hřích, smrt, samotu, válku, čas, ďábla a oběť.

Nová próza Natálie Kocábové jistě zaujme všechny čtenáře, kterým nejsou lhostejné názory, životní postoje a chování příslušníků dnešní generace „náctiletých“. Ale pochopitelně nejen je. Schola alternativa totiž, podobně jako Monarcha Absint, první publikovaná próza této mladé talentované autorky, nutně osloví i znalce a milovníky literatury. Originální příběh o „škole sebevrahů“ a jeho neméně originální ztvárnění (text opět místy více než připomíná zdařilou báseň v próze) řadí toto dílo po bok špičkovým výtvorům našich současných prozaiků. V zásadě platí pro Scholu alternativu totéž, co pro Monarchu Absinta – v žádném případě nejde jen o pouhou reflexi prožitého či prožívaného. Autorčina citlivost, všímavost a potřeba hledání (Boha, pravdy, smyslu života) dodává textu nezbytný přesah a přináší především poselství o tom, že je třeba jakýmkoli způsobem čelit pocitu marnosti a bezvýchodnosti.

Prozaická prvotina populární mladé zpěvačky, dcery politika a hudebníka Michala Kocába. Novela je (svým způsobem) naléhavou a dosti kontroverzní generační výpovědí, zavede nás do světa dnešních mladých lidí, jimž není cizí žádná z dostupných pozemských slastí: alkohol, sex ani drogy. Nejde však v žádném případě o pouhou reflexi prožitého či prožívaného - autorčina citlivost, všímavost a potřeba hledání (boha, pravdy, smyslu života) dodává textu nezbytný přesah a přináší především poselství o tom, že je třeba jakýmkoli způsobem čelit pocitu marnosti a bezvýchodnosti... Pokud to tedy jde a pokud nás všudypřítomná "nuda" dříve nepohltí. 146 stran, 11,5 x 19 cm

Popis není dostupný