Publikace se snaží dějinný vývoj etnologického pracoviště na brněnské univerzitě prezentovat na pozadí obecného vývoje filozofické fakulty a Masarykovy univerzity. Při shromažďování pramenného materiálu se opírala o několik ročenek brněnské univerzity, stejně jako o dílčí práce hodnotící činnost pracoviště, jubilejní články nebo o personální bibliografie pedagogů. Materiál pramenné povahy je čerpán z archivu Masarykovy univerzity. Publikace zahrnuje všechny sféry práce – pedagogickou, vědeckovýzkumnou i organizátorskou s důrazem na uplynulé desetiletí, které bylo provázeno generační výměnou, ale také novou společenskou situací v České republice a v Evropě. Ta nastolila znovu otázky etnické a regionální identity či multikulturalismu, kde se otevírají pro etnologii nové možnosti výzkumu.

Publikace Vesnická stavební kultura sleduje problematiku tradičního vesnického domu z hlediska stavebního materiálu, domové dispozice, slohových ohlasů a roubených sakrálních objektů. Jejím charakteristickým rysem je interdisciplinární přístup zahrnující metodické postupy uplatňované architekty, pracovníky památkové péče, historiky a etnology.

Vesnice a její kultura vždy náležely mezi stěžejní témata etnologického (národopisného) bádání. Výzkum vesnice má dlouhou tradici také na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V této orientaci pokračuje současný Ústav evropské etnologie a jedním z výstupů je předkládaná publikace. Jejím záměrem bylo postihnout a analyzovat proměny venkova a tradiční kultury v souvislosti se společenským vývojem po r. 1989. Jak výzkum ukázal, transformační vesnice se liší od vesnice družstevní i od vesnice předindustriální, jejíž kulturu zkoumal klasický národopis v první polovině 20. století. Změna sociální struktury a profesní skladby vedla k přebírání urbánních forem života, ale jistá specifika venkovského života zůstala. Při hledání identity se venkov obrací do minulosti, a tak dochází k revitalizaci společenských a kulturních forem, které jsou svými kořeny spojeny s předsocialistickou vesnicí a s rituály výročního a hospodářského cyklu. Vedle kulturních forem vycházejících z rurální tradice a lokálních specifik se ve společenském životě vesnice uplatňují aktivity probíhající na bázi masové kultury, jak je patrné z bohaté obrazové přílohy i z připojeného "Kalendária kulturně-společenských aktivit moravské vesnice".

Popis není dostupný