Popis není dostupný

Králický Sněžník je magickou horou na pomezí tří historických zemí Koruny české - Čech, Moravy a Kladska. Rozlohou jedno z našich nejmenších pohoří je však co do výšky třetí nejvyšší. Považuje se za střechu Evropy, neboť právě zde se setkávají rozvodí tří moří, a navíc zde pramení matka všech řek východní části naší země, řeka Morava. Zdejší kraj je obestřen množstvím legend a pověstí, které sahají ještě před první písemné zmínky o této oblasti. Vládne mu bájný Stamichman, ale také víly, permoníci a další nadpřirozené bytosti. Krajina je bohatá na zvěř, na tajemné jeskyně i hluboké lesy. Také na květnaté louky plné vzácných bylin, rozdávajících život, zdraví i smrt. Ve stínu těchto hor se v údolích putovalo za vzácným jantarem, dobývaly se drahé kovy, ozdobný mramor i černá tuha. Prací místních lidí se tuhé stonky lnu proměňovaly v to nejjemnější plátno, drsný písek v průzračné sklo a množství dřeva v nejhebčí papír. Je to kraj drsný, stejně jako lidé, kteří zde žili a žijí. A právě o tom všem je tato kniha. Není to turistický průvodce, ale výpověď o kraji dalekých rozhledů i lesních zákoutí. O městech a horských dědinách, o lesních samotách i místech zcela prázdných, která lidé opustili. O horách a údolích, do nichž se zamilujete na první pohled. Pochopit, jak v nich trvale žít, však někdy trvá déle než jeden lidský život.

Popis není dostupný

Tajemné Rychlebské hory. Kraj hlubokých údolí, průzračných potoků, starých hradů, zaniklých vesnic a v podzemí ukrytého nezměrného bohatství. Kraj, kudy kráčela historie, i země na kterou se zapomnělo. Jmenují se podle stejného města, ale jejich název zní jinak v Polsku a jinak v Česku. Ani mnozí místní netuší, kde hřebeny Rychlebských hor začínají a kde končí. Najdeme v nich kouty opuštěné a zapomenuté Bohem i lidmi, stejně jako místa, kde kypí život a voda uzdravuje tisíce lázeňských hostů. Je to prostě pohoří plné rozporů. Snad je tím vinna historie, která dala tomuto kraji poznat bohatství obsažené ve zlatě a dalších nerostech ukrytých v podzemí či v obchodu a výrobě. Poskytla mu vzdělanost, kulturu i krásnou architekturu. Pak však tento kraj rozdělila a uvrhla ho do chudoby i zapomnění. A aby toho nebylo dost, nakonec odsud odvedla i lidi, kteří tyto hory osídlovali, dobývali i chránili. Přivedla na obě strany hranice nové osadníky, jenže ti mnohdy nevěděli, co si s nově nabytým domovem počít. Zanikly vesničky, které dávaly zdejšímu kraji pestrost, zůstaly jen nezhojené rány v krajině. Ani turisté se do Rychlebských hor v poválečných letech příliš nehrnuli. Byl to kraj osamělých trampů, milovníků samoty a podivínů. I díky tomu si Rychlebské hory uchovaly nedotčenost a do jisté míry nádech divočiny. Vše se mění, i tyto hory. Stále více lidí touží po klidu, takže ten se zde stává stále vzácnější komoditou. Lidé z obou stran hranice opět objevují půvab zdejší krajiny a vzájemnou spolupráci. Rychlebské hory přestávají být kopečky na konci světa a stále více se stávají krajem uprostřed Evropy. A také domovem pro generaci lidí, kteří sice nemají kořeny v tomto kraji zarostlé tak hluboko jako staré rychlebské buky, ale kořínky pomalu zapouštějí a začínají být novodobými pravými „Rychlebáky“. Tato kniha je jak pohledem do minulosti Rychlebských hor, tak nahlédnutím do jejich možné budoucnosti, a to očima autora, který těmto horám věnoval své srdce.

Zábřežsko vždy bývalo krajem na pomezí. Rozkládalo se na pomyslné i faktické hranici Čech a Moravy, na rozhraní podhůří Jeseníků a Hané, na předělu německého jazykového ostrova Hřebečska, českého osídlení severozápadní Moravy a sudetoněmeckého pohraničí. Střetávala se tady kultura, zvyky i životní styl obyvatel úrodných rovin, kopcovitého podhůří i horských planin. Nebyl to kraj bohatý, ale ani úplně chudý. Lidé zde žili, jak mohli. Za staletí dokázali vybudovat nejen mnoho pozoruhodných památek, ale také osobitou kulturu, zvyky, obyčeje a slovesnost, kde se mísí vlivy české i německé. A právě rozmanitost zdejší krajiny, stavebních stylů, folkloru i naturelu místních obyvatel je největší předností Zábřežska. Kdo čeká, že bude zdejší krajinou ohromen, patrně odjede zklamán. Čeká-li však poutník okouzlení, bezpochyby jej najde. Nechybí rozkvetlé horské louky, smrkové lesy plné mechovitých balvanů, doubravy ukrývající v trávě lesní květenu i lužní lesy plné blatouchů, bledulí či medvědího česneku. Najdete zde vesničky jako malované i města a městečka plná historických zákoutí. Zábřežsko je kraj, kde se patrně nebudete prodírat davy turistů. O to více si ale užijete túru po horské hřebenovce nebo pohodový výlet rovinatým říčním údolím. Jsou zde sjezdovky i běžkařské trasy, značené turistické stezky i cyklotrasy. Kdo se rád toulá, určitě využije stovky polních a lesních cest a pěšin, které lákají k objevování tajemných zákoutí, jež vás chytnou za srdce. Možná potkáte fajrmóny, víly, hastrmany a další havěť zdejších bájí. Z mlhy se vynoří dávné příběhy které přispívají k jedinečnému geniu loci tohoto malebného kraje. Tato kniha není turistickým průvodcem. Je spíše pozvánkou a vyznáním části Moravy, do které pokud vás jednou okouzlí, zůstanete zamilováni až do konce života.

Popis není dostupný

Hrubý Jeseník je pozoruhodným horským pásmem na pomezí Moravy a Slezska. Jsou to hory, jak se patří, vysoké, drsné a zachmuřené, ale i krásné a vyzývavé. Příroda je zde divoká a půvabná zároveň, od horských luk, přes hluboké lesy, až po údolí se stříbropěnnými bystřinami. Najdete zde tichá rašeliniště i hrozivá skalní bradla, obestřená legendami o čarodějnicích a čertech. Je to však i pohoří protkané historií lidského rodu. Dávné hornické osady, vesnice i města pamatující čilý ruch obchodu, krásné zámky i rozpadající se hrady loupeživých hejtmanů. Nechybí ani poutní místa, kam lidé chodili prosit o spásu duše své i svých bližních. Jsou to však také hory, které do jisté míry ztratily paměť. Jen málo rodin považuje Jeseníky za domov déle než dvě generace a mnoho místních svůj vztah ke zdejší krajině stále ještě hledá. Toulat se Hrubým Jeseníkem je snadné. Poznat jej však smí jen ten, kdo nelituje sil a obětí. Mnohokrát promokne na kost, propadne se do hlubokého sněhu a tvář mu ošlehá vítr plný mrazivých jehliček. V létě mu čelo sežehne nemilosrdné slunce a žízeň vypálí hrdlo do sucha. Musí chodit s otevřenýma očima a všemi smysly vnímat to, co nám zde předkové zanechali. Pak možná mocný Praděd dovolí, aby se poodhalila mlžná záclona a on spatří vše, co hory skrývají. A o tom je i tato kniha. Není to turistický průvodce, ale pozvánka k poznávání kraje, který je tajemný a krásný zároveň.

Povídánky od nitěných knoflíků se vracejí do dob, kdy se v horských chalupách v okolí Zábřeha na Moravě scházeli sousedé při tradiční zimní obživě, obšívání knoflíků. Probírali tehdy nejen běžné životní starosti, ale i místní příběhy a pověsti. Ty většinou měly reálný základ, ale vypravěči si je někdy přikrášlovali. Některé z nich zlidověly, a tak dnes již nikdo přesně neví, kolik je na nich pravdy. Stejně tak i většina příběhů v této knize má reálný základ a jejich hrdinové jsou historické osobnosti. Jejich osudy však jsou dokresleny fantazií autora, který tento kraj důvěrně zná a celá léta se věnuje zkoumání jeho historie. Nevšední jazyk vyprávění prozrazuje, že Povídánky od nitěných knoflíků původně vznikly jako rozhlasová četba. V podání olomouckých herců Františka Řeháka a Josefa Bartoně se staly součástí zlatého fondu fonotéky Českého rozhlasu Olomouc. Četba těchto příběhů tak u vnímavého čtenáře navodí atmosféru dávných časů v kraji, kde život nikdy nebyl lehký. Skrývají v sobě poetiku zasněžených chaloupek v horách i syrovost doby našich předků.

Kniha Tepny krajiny je literárním zpracováním rozhlasového cyklu. Autoři v ní putují moravskou krajinou podél řek,aby podali svědectví o historii i současnosti jednotlivých lokalit v blízkosti vodních toků.

Autoři knihy putují moravskou a slezskou krajinou podél řek, aby podali svědectví o historii i současnosti jednotlivých lokalit v blízkosti vodních toků, o působivé atmosféře zdejších hor i nížin, lesů a luk, o místní fauně a flóře, o kulturních a technických památkách a také o pověstech a legendách, které řeky i okolní krajinu provázejí. Kniha podává faktografický i poetický obraz severní Moravy a Slezska, jak jej namalovaly prožitky a vzpomínky obou poutníků, kteří tuto cestu podnikli s přáním, aby se po stoúpách jejich toulavých bot vydali i mnozí další.