Kniha "Etnické komunity v kulturním kontextu". Autorem je Bittnerová Dana, Moravcová Miriam. Kniha je brožovaná. Obsahuje 268 stran. Jedná se o počin nakladatelství "ERMAT Praha" z roku 2009. Přejeme příjemné čtení.

Diskuse o osobnostech, které se zapsaly do dějin Balkánu jako specifického kulturního regionu. Metafora hrdinů, šibalů a antagonistů odkazuje na význam osobností v historickém vývoji regionu a jejich úlohu při řešení společenských, náboženských i politických problémů. Analyzuje problémy kontaktů a střetů v oblasti politické, kulturní, ekonomické, v oblasti mezietnické komunikace a komunikace na bázi příslušnosti náboženské. Dotýká se i problému migrace let 2015/16.

Diskuse o současnosti i minulosti Balkánu jako specifického kulturního regionu. Metafora cest odkazuje na propojení míst, kulturních fenoménů a řešení společenských i politických problémů. Současně chce zvýznamnit vazbu Balkánu k dalším regionům Evropy (ČR, NSR) a světa (USA). Analyzuje problémy migrace, etnických menšin, mezietnické komunikace a sociálních problémů jako důsledku válečného konfliktu (Bosna a Hercegovina).

Diskuse o současnosti i minulosti Balkánu jako specifického kulturního regionu. Metafora cest odkazuje na propojení míst, kulturních fenoménů a řešení společenských i politických problémů. Současně chce zvýznamnit vazbu Balkánu k dalším regionům Evropy (ČR, NSR) a světa (USA). Analyzuje problémy migrace, etnických menšin, mezietnické komunikace a sociálních problémů jako důsledku válečného konfliktu (Bosna a Hercegovina).

Monografie se zabývá pozicí Romů v současném středoevropském prostoru. Propojuje pohled majority na romskou populaci s pohledem na život Romů ve vyloučených lokalitách. Nahlíží problém z hlediska pozice těchto minoritních komunit v lokálních společnostech. Zvláštní pozornost věnuje otázce socializace mladé generace v kontextu majoritních institucí.

Úvahy nad kulturní, etnickou a politickou identitou obyvatel současné Bosny a Hercegoviny a nad kulturními průsečíky bosensko/ balkánsko českými v historické retrospektivě 19. a 20. století a přítomnosti prvého desetiletí 21. století. V hledáčku pozornosti jsou lidé Bosny a Hercegoviny jako "politici" vlastních identit. První část je věnována vyjednávání identit v rámci regionu. Do druhé části jsou zařazeny kapitoly, které ukazují, jak česká společnost identifikovala lidi Bosny a Hercegoviny, jaké charakteristiky jim v kontextu vlastní zkušenosti připsala. V poslední části nabízí další pohled: novela a dva cykly fotografií přibližují jejich svět a zprostředkovávají jejich perspektivu.

Publikace řeší otázku prostorové koncentrace etnických menšinových komunit v ČR, otázku priorit a strategií příslušníků těchto komunit při výběru místa bydliště, priorit při volbě typu bydlení, bytové kultury a otázku vztahu k bydlení jako k ukazateli sociálního statusu a kulturní/etnické identity. Pozornost je soustředěna na hlavní město ČR a středočeskou oblast. Na příkladu situace v Praze a některých měst Středočeského kraje jsou sledovány etnické komunity: anglicky mluvících "expatriantů", běloruská, čínská, bulharská, maďarská, ruská, romská, ukrajinská.

Další z řady publikací FHS UK mapujících menšiny ve většinové společnosti se zabývá otázkami solidarity - viz úvodní článek Zdeňka Pince na toto téma - a ptá se po základních konfliktech solidarity. Rodová solidarita předpokládá utváření vnitřního pouta "my", jež vyžaduje vytvoření partnerského pouta nějakého "oni". Toto "partnerství" je však pokud možno intaktní a implicitně nepřátelské a je navenek základem etnických a rasových konfliktů. V konkrétních společnostech se pak staré etnické konflikty mění v konflikty sociální.

Další z řady publikací FHS UK mapujících menšiny ve většinové společnosti se zabývá klíčovými otázkami uchování reprodukce a revitalizace kulturní identity etnických komunit v přijímacích zemích. Kontinuitu lze sledovat ve dvou rovinách, v rovině transmise a v rovině uchování identity. Autoři se zaměřili zejména na otázky strategií etnických menšin, cílů příslušníků etnických menšin, prezentaci kultury etnických menšin a otevřenosti a bariér v mezietnických kontaktech. V publikaci je zohledněn zejména prostor střední a jihovýchodní Evropy.

Sociologická publikace záměrně otevírá prostor pro srovnání společenských dopadů sociální a kulturní diverzity etnických menšin v různých modelech mezietnického soužití a současně prostor pro srovnání variabilních podob kulturní seberealizace etnických menšin na bázi užších sociálně a generačně vymezených skupin. Průnik obou těchto srovnání směřuje k otázce etnické a národně-politické identity. Komparace vztahů, projevů a jevů mezietnického soužití může posunout poznání příčinných souvislostí úspěchů či nedorozumění v mezietnické komunikaci i v integraci etnických menšin.

Kniha nabízí informace o některých aktérech, kteří se podílejí na kulturní pluralitě České republiky a na jejím respektování. V jednotlivých pohledech na malé, cíleně vybrané a konkrétně definované skupiny z řad příslušníků národnostních menšin a cizinců ukazuje kulturní problémy, s nimiž se jinoetnické obyvatelstvo v kontaktu s většinovou českou společností setkává.