V průběhu roku 1941 německé vrchní velení zjistilo, že Luftwaffe nedokáže v boji zasadit Velké Británii zničující úder. Zvažovalo tedy možnost úplné izolace Britských ostrovů a obrátilo svoji pozornost k ponorkovému námořnictvu Kriegsmarine; k válečné ponorkové flotile, která po pádu Francie přesunula své základny z Německa do přístavů v Brestu, Bordeaux, La Pallice, La Rochelle, Lorientu a Saint Nazaire na západofrancouzském pobřeží Atlantiku. Odtud pak německé ponorky mohly snáze napadat spojenecké i neutrální obchodní lodě a tankery v Atlantiku. Z nových základen měly také mnohem blíže k trasám námořních spojeneckých zásobovacích konvojů a současně mohly odtud provádět i bojové plavby až do kanadských vod, k pobřeží Severní Ameriky a břehům západní Afriky. Období let 1940 až 1942 představovalo pro Německo největší šanci na vítězství v bitvě o Atlantik. Byly to roky „šťastných časů“, kdy se zdálo být velice pravděpodobné, že Dönitzovy posádky zvítězí v bitvě, kterou on nazval válka o tonáž.“

Čechoslováci ve válečné službě vojenských sil a letectva Svobodné Francie v letech 1940-1945 V této knize se pokusíme čtenáři alespoň v náznacích přiblížit válečnou službu Čechoslováků v souvislosti s některými jednotkami vojenských sil Svobodné Francie - Forces Françaises Libres (FFL), a letectva Svobodné Francie - Forces Aériennes Françaises Libres (FAFL). I v těchto případech byla jejich činnost svou náplní rozhodně zajímavá, pestrá, a mnohdy i velmi překvapivá. V první části (Českoslovenští letci v RAF, Praha: Naše vojsko, 2016) jsme se zmínili, že 311.čs.bombardovací peruť je pro nás bezesporu nejvýznamnější jednotkou v RAF, u níž bojovali Čechoslováci. Jak ale víme, nebyla jedinou, u níž za války působili v operační službě. Tato skutečnost je méně známá a proto jsme se v následujících textech pokusili postupně ukázat i na jiné spojenecké jednotky, kde také sloužili či působili Čechoslováci. Každá kniha má svá specifika a tak i v této části se pokusíme čtenáři alespoň v náznacích přiblížit jejich válečnou službu v souvislosti s některými jednotkami vojenských sil Svobodné Francie - Forces Françaises Libres (FFL), a letectva Svobodné Francie - Forces Aériennes Françaises Libres (FAFL). I v těchto případech byla mnohdy jejich činnost svou náplní rozhodně zajímavá, pestrá, a mnohdy i velmi překvapivá.

ČESKOSLOVENŠTÍ LETCI V RCAF, SAAF, SRAF a RAAF 1940–1945.V jednotkách Královského kanadského letectva, letectva Jihoafrické unie i Jižní Rhodesie a Královského australského letectva. O tom, že 311. čs. bombardovací peruť představovala bezesporu nejvýznamnější jednotku britského letectva (RAF - Royal Air Force), u kterého v letech druhé světové války bojovali českoslovenští letci, se autor zmínil již v předchozí části (ČESKOSLOVENŠTÍ LETCI V RAF, NAŠE VOJSKO Praha 2016). Nebyla však jedinou, u níž za druhé světové války někteří z československých letců působili. Kniha ČESKOSLOVENŠTÍ LETCI V RCAF, SAAF, SRAF a RAAF 1940–1945 tentokrát přibližuje jejich válečnou činnost u některých jednotek organizačně začleněných v Královském kanadském letectvu - RCAF, jihoafrickém letectvu - SAAF, letectvu Jižní Rhodesie - SRAF, a také australském letectvu - RAAF.I v těchto případech byla však jejich činnost mimo rámec československé bombardovací peruti nesrovnatelně menší. Mnohdy byla ale svou náplní rozhodně zajímavá a pestrá i z hlediska jednotlivých typů letadel, na kterých létali. Jednalo se nejen o známé letouny typu Bristol Blenheim, Bristol Beaufort, Bolingbroke MkIV, Avro Anson, Lockheed Hudson, Lockheed-Vega Ventura GRV, létací čluny Consolidated Catalina americké či Canso kanadské produkce, létací čluny Supermarine Stranraer, letouny typu Consolidated B-24 Liberator, Vickers Wellington, ale i o takové stroje, jako byly Douglas (B-18A) DB-1 Digby, Martin PBM-3B Mariner a některé jednotlivé typy další, zejména letounů cvičných.Autor zmiňuje též podmínky, dobu a prostředí, v nichž se naši letci pohybovali. I v tomto případě je text doplněn příslušnými fotografiemi a kopiemi vybraných dokumentů.

Čtenáři v České i Slovenské republice znají autora, Miloslava Pajera, z jeho publikovaných prací, mapujících zejména bojovou činnost 311. čs. bombardovací peruti v letech druhé světové války v britském vojenském letectvu – Křídla míří na Německo, Wellingtony nad Biskají i Nad moři a oceánem. V knize KŘÍDLA PRO VÍTĚZSTVÍ A POVÁLEČNOU OBNOVU se autor tentokrát zaměřil na některé dosud méně známé skutečnosti válečné služby československých letců v RAF u servisně technických a přepravních jednotek i jednotek pomocné letecké dopravy, především pak na válečnou službu československých letců u britských jednotek Velitelství dopravního letectva RAF – Transport Command. Zabývá se též problematikou formování čs. vojenského i civilního dopravního letectva v letech druhé světové války a krátce po jejím ukončení. Také posledním úkolem 311. čs. bombardovací peruti, po ukončení válečných operací v Evropě převedené ke službě mezi jednotky britského vojenského dopravního letectva, spočívajícím v přepravě čs. vojenských osob, materiálu i civilních repatriantů z území Velké Británie do osvobozené vlasti. A konečně i reorganizací této letecké jednotky v ČSR a jejím přezbrojením v domácích poválečných mírových podmínkách.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný