Kniha se z nejrůznějších aspektů zabývá slovanskou filologií jako moderní mezioborovou disciplínou. První část formuluje výhledy a perspektivy literárněvědné slavistiky a novodobé komparatistiky, dotýká se „meziliterární“ komunikace v středoevropském literárním prostoru, informuje o nových metodách literární teorie a také se pokouší o vymezení fenoménu světové literatury. Druhá část knihy zhodnocuje činnost význačných českých slavistů a komparatistů v meziválečném období (R. Jakobson, K. Krejčí, E. Ljackij, A. Pražák a R. Wellek).
