Když zapomeneme na oběti, zapomeneme i na ty, kteří často s nasazením vlastních životů pomáhají. Cyklus Temné letopisy moravské vznikl pro vysílání Českého rozhlasu Brno jako výraz úcty ke všem, kteří cizí vinou zahynuli nebo trpěli. Vydejte se s námi do Brna a jeho okolí na místa děsivých událostí, ke kterým došlo v dolech i v jeskyních, na zemi i ve vzduchu. Jednotlivé příběhy vás zavedou do dějišť srážek vlaků, pádů letadel, výbuchů i brutálních vražd napříč staletími. Zamíříme i tam, kde tragédie způsobila ziskuchtivost nebo nepozornost. Vraťte se s námi v čase k příběhům, na které bychom z úcty k obětem neměli zapomínat. Berme je také jako varování, že často stačí málo, aby se neopatrnost či stereotyp proměnily v tragédii.

Vydejme se už podruhé za brněnskými příběhy, které by jinak zůstaly v temnu archivů. Příběhy jsou to úsměvné, poučné, pitoreskní i roztomilé. A třeba i inspirativní. Kniha novinářů Miloše Šenkýře a Tomáše Kremra je volným pokračováním čtenářsky úspěšného prvního dílu nazvaného 100+24 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností. Také tentokrát je stovka v názvu spojená s Českým rozhlasem Brno, nedílnou součástí života města. Ovšem příběhy jsou ze všech jeho končin. Kniha přiblíží tragédii Brna u syrského Damašku, připomene brněnskou sochu, kterou v Praze nechtěli, osudy ztracené věže i unikátní komiksy věnované Brnu, konkrétně jeho podzemí či slavným nočním rozjezdům. Řekne, proč Brno mate svými Vinohrady, jak vypadá druhý brněnský orloj i to, proč se nedostavěný brněnský mrakodrap ani napodruhé nezvětšil. A mnoho dalšího. To vše může vysvětlit, proč Vladimír Menšík říkal, že věci mohou být dobré, špatné a z Brna. Může to být dobrý důvod, proč mít tohle město zapsané hluboko v srdcích.