Miloš Doležal
Seznam knih
Série: Za tichem
všechny knihy (26)
Mé stíny houpejte (2026)
Dosud nezveřejněný deník, dopisy, básně, vzpomínka a další texty Zdeňka Ornesta (1929-1990), provázené rozsáhlou životopisnou esejí Miloše Doležala a Anny Vrbovské, editorů svazku. Kniha, obsahující i řadu archivních fotografií a faksimilií, zachycuje zkušenosti z pražského židovského sirotčince, kam byl Zdeněk Ornest, jeden z bratrů Jiřího Ortena, po okupaci jako jedenáctiletý chlapec umístěn, z terezínského ghetta, do něhož byl deportován v roce 1942, i z poválečných let. Vedle mimořádné dokumentární hodnoty se jeho texty vyznačují literárními kvalitami. Vychází v grafické úpravě Josefiny Karlíkové a Konráda Karlíka.
Lidé ve stínech ztracené svobodyUdávat, zakazovat, věznit, vystěhovávat a zabíjet, ale také riskovat, zachraňovat, pomáhat a statečně odolávat nenávisti. Dramatické příběhy, které se odehrávají v padesátých letech dvacátého století v Československu, spojuje surová pečeť doby, různorodí jsou však jejich aktéři, jejich volby a chování. Zdálo by se, že jde o čas historiky, publicisty i pamětníky důkladně popsaný. Čtvrtý, závěrečný díl řady dokumentárních povídek Miloše Doležala však přináší dosud neznámé příběhy, které tuto periodu nasvěcují z nečekaných úhlů. Sedm statí vychází z autorova důkladného studia dokumentů a svědectví aktérů i pamětníků. A tam, kde končila předcházející autorova kniha 1945: Léto běsů, začíná tento svazek. K ponížení a sebevraždě je na podzim onoho roku dohnán sklář, filantrop a protinacistický odbojář Čeněk Císař. Ruskými „osvoboditeli“ je při ochraně své rodiny zastřelen Josef Vašíček. Nikdy nepotrestaným zůstal dozorce leopoldovské věznice Ján Blahút, který zavraždil vysočinského sedláka Václava Průšu, otce sedmi dětí. Dozorce pankrácké věznice Václav Sisel zase „klame tělem“ — naoko přísný, ve skutečnosti rozlišující muž, který z kriminálu tajně vynáší texty vězněných spisovatelů a ukrývá je pro budoucí čtenáře. Jedním z vězněných byl i básník Jan Zahradníček. Jeho pozdní propuštění a následné umírání je syrovou a smutnou pointou padesátých let. Onoho zřízení, které samo sebe nazývalo lidově-demokratické, a přitom patřilo k nejbestiálnějším v našich dějinách.
Série: Za tichem
Na potulku krabatou vysočinskou krajinou zve básník a spisovatel Miloš Doležal. Zavede vás do kraje syrových příběhů, mužů-obrů, smírčích kamenů, gotických fresek a záhadných úkazů. Cestou potkáte rozličné stavby, prastaré stromy, rázovité postavy i lipnický hrad, majestátní archu plující dějinami. Zde můžete zaslechnout Mahlerovu i Ebenovu hudbu nebo zjemnit duši v Reynkově petrkovské zahradě milované básnířkou Suzanne Renaudovou. Krabatinská Vysočina je navýsost magickým územím…
Jako bychom dnes zemřít měli (2025)
Zásadní kniha básníka Miloše Doležala o životě, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara je nesena naléhavou touhou pochopit, kdo Josef Toufar byl a co všechno v jeho údělu předcházelo dějství poslednímu. Autor nepojímá obsáhlý životopisný portrét jako chladné historické pojednání, nechybí v něm bezprostřednost ani humor, a přece ani o krok neustoupí požadavku na absolutní dokumentární věrnost. Celek je i důkladně vyvedenou kronikou života české vesnice v první polovině 20. století.
Česká litanie (2024)
Sbírka Česká litanie svérázným způsobem připomíná vybrané aktéry zdejší kultury a novodobé historie. Literáti, výtvarníci či hudebníci se v ní potkávají s faráři, politiky a ornitologem, hrdinové s padouchy a oběti s fízly, tragické s komickým, každodenní s mimořádným, vysoké s nízkým. Litanie ve světě této knihy nevylučuje ironii a sarkasmus a básně Miloše Doležala se tu stýkají s jeho dokumentární a badatelskou prací. Deml - Toyen - Boudník - Šalda - Hejda - Biebl - Němcová - Jirous - Zahradníček Nováková - Zábrana - Pekař - Orten - Bondy - Tajovský - Váchal - Čerepková - Černý - Kolář - Úprka - Destinnová - Diviš - Florian - Reegen - Štyrský - Franz - Valja - Gruberová-Goepfertová - Hachenburg - Hiršal - Všetířková - Holan - Janáček - Karafiát - Koblasa - Preissig - Konáš - Tigrid - Král - Vojtěch - Kundera - Hašek - Langer - Welzl - Lhoták - Martinů - Nezval - Ježek - Kohout - Palivec - Kuděj - Wahl - Peroutka - Kalandra - Plánička - Rath - Zátopek - Minařík - Renč - Seifert - Beran - Mahen - Zrzavý - Sova - Čep - Schikaneder - Kubelík - Válová - Sudek - Škvorecký - Gottwald - Topol - Plojhar - Štursa - Teige - Piesen - Šusta - Rykr - Blatný - Toufar - Panuška - Urzidilová - Štoll - Vacková - Reynek - Vaculík - Kutlvašr - Hácha - Vančura - Kafka - Patočka - Vokolek - Březina - Sobotka - Halas - Vladislav - Palach - Kryl - Wolker - Masaryk - Zaorálková - Brázda - Fučík - Stankovič…
Trnem rejnoka (2023)
Výbor z poesie (1995-2022). Rozteklý inkoust podvodního netopýra plandavý hymen černého anděla bodec panice nicoty smrtihrot - alfa omega bod. (srpen 2007, Pag)
Tady nikdo není (2023)
Devět příběhů, které Miloš Doležal vypráví v knize Tady nikdo není, jen já, přibližuje devět osudů židovských obyvatel Střední Evropy ve 20. století. Promítají se do nich velké dějinné zvraty i každodenní čas - v první světové válce, ve vícejazyčném a multikulturním meziválečném Československu, za nacistické okupace, arizace majetků a deportací do vyhlazovacích táborů, v lepším případě s útěky do exilu, u některých se zázračným návratem po válce, po níž ovšem následovalo nové zestátnění majetku a komunistická totalita. Autor se zabývá především postavami, jež jsou často přehlížené nebo považované za vedlejší, a dějiny nahlíží i skrze místa zdánlivě nepodstatná. Vnímavé, hutné a čtivé líčení zakládá na badatelských rešerších a často objevném pátrání v archivech. Podstatnou součástí knihy v grafické úpravě Luboše Drtiny jsou obrazové strany s mnoha fotografiemi a reprodukcemi dalších dobových pramenů.
Kapitulace je podepsána, šeříky voní. Je po válce, ale svět už nikdy nebude jako dřív. Třetí díl autorem zamýšlené tetralogie. Běsi nemizí, ale spíše se v lidech zabydlují, často v rafinovaných převlecích. Čechoslováci vítají volnost a mír, ale vědomě i nevědomě navlékají hlavu do oprátky nových nesvobod. Měsíce plné šťastných návratů, nových začátků, ale i surových odplat, kamuflování pofiderních válečných kariér, sebevražd a zklamání. Dramatický příběh rodiny Šámalových a jejich nalezených dětí se protíná s příběhem lékaře a kozáka Nikolaje Kelina, který kdysi utekl z Ruska, aby se zde dočkal poválečného zatčení NKVD a jen zázrakem unikl deportaci na Sibiř. Loupežné vraždy německých farářů na Broumovsku se "potkávají" s příběhem zachráněné velbloudice, kterou odvádějí skauti do pražské zoo. Čestná jednotka "partyzánů" při odhalování pamětní desky přestřelí dráty vysokého napětí, které pak zabíjejí v davu. Václav Černý putuje rodným Náchodskem. Ostatně je to on, kdo na jednom místě svých vzpomínek píše: "Historiku, věz, že dějiny naší soudobé národní krize budeš musit zahájit už tou rozptýlenou a bezděkou kocovinou českých myslí v druhé půli roku pětačtyřicátého."
Sbírka Jana bude brzy sbírat lipový květ je v jádru souborem nénií za odchodem nejbližšího člověka z tohoto světa. Verše Miloše Doležala vynikají koncizním tvarem, lapidárním výrazem, pracují s překvapivou asociativností, intertextualitou, nápovědou, zámlkou. Imaginace se tu odvíjí od nenadálého existenciálního zážitku. Zmar a beznaděj ze ztráty nejbližší jsou konfrontovány s mocností básnického slova. Kniha vychází k nedožitým pětapadesátým narozeninám Jany Frankové Doležalové (21. 5. 1967 - 18. 6. 2021).
1945: Léto běsů (2022)
Kapitulace je podepsána, šeříky voní. Je po válce, ale svět už nikdy nebude jako dřív. Třetí díl autorem zamýšlené tetralogie. Běsi nemizí, ale spíše se v lidech zabydlují, často v rafinovaných převlecích. Čechoslováci vítají volnost a mír, ale vědomě i nevědomě navlékají hlavu do oprátky nových nesvobod. Měsíce plné šťastných návratů, nových začátků, ale i surových odplat, kamuflování pofiderních válečných kariér, sebevražd a zklamání. Dramatický příběh rodiny Šámalových a jejich nalezených dětí se protíná s příběhem lékaře a kozáka Nikolaje Kelina, který kdysi utekl z Ruska, aby se zde dočkal poválečného zatčení NKVD a jen zázrakem unikl deportaci na Sibiř. Loupežné vraždy německých farářů na Broumovsku se "potkávají" s příběhem zachráněné velbloudice, kterou odvádějí skauti do pražské zoo. Čestná jednotka "partyzánů" při odhalování pamětní desky přestřelí dráty vysokého napětí, které pak zabíjejí v davu. Václav Černý putuje rodným Náchodskem. Ostatně je to on, kdo na jednom místě svých vzpomínek píše: "Historiku, věz, že dějiny naší soudobé národní krize budeš musit zahájit už tou rozptýlenou a bezděkou kocovinou českých myslí v druhé půli roku pětačtyřicátého."
Do posledních sil. (2020)
Volné pokračování knihy Čurda z Hlíny, tentokrát zaměřené na válečná léta 1944-1945. Spojenci v Normandii, v protektorátu tma. Německo stále okupuje většinu kontinentální Evropy. Třetí říše vede totální válku a nepřestává vyvolávat temné běsy. Poslední měsíce druhé světové války a protektorátu jsou dobou zrychleného času, shluku dramatických dějů a rozuzlením řady příběhů. Někteří na sklonku války vysílením umírají, jiní si v obklíčení nepřátel berou život, mnozí zbaběle utíkají, další hledají své blízké, ztracené a zavlečené… Tři dokumentární povídky vyprávějí tři české příběhy. Osudy neokázalých hrdinů, ale také jejich pronásledovatelů, trýznitelů a vrahů. První líčí příběh zatčení, plahočení se po koncentračních táborech a smrti malíře a spisovatele Josefa Čapka. Druhá povídka přibližuje dramatickou životní cestu československého parašutisty Vladimíra Hauptvogela, vysazeného do protektorátní jámy lvové v rámci paraskupiny CHALK o Velikonocích roku 1944. Aktérkou posledního příběhu je Josefina Napravilová, žena, která po válce hledala po Evropě roztroušené lidické děti.
Čurda z hlíny (2019)
Jaký je pád do „kalné stoky“ dějin? Jak reaguje člověk v mezních situacích? Jaké následky nese spolupráce s okupantem či úpis ďáblu? Naše novodobá historie není dlážděna jen hrdinstvím, obětavostí a zásadovostí, ale také selháváním, zrádcovstvím a kolaborací. Miloš Doležal, který se dlouhodobě zabývá postavou mučedníka komunismu faráře Josefa Toufara, se tentokrát zaměřil na období protektorátu. Stopy po hlavních aktérech jeho knihy jsou i dnes znatelné a krvavé. Autor však nesoudí lidi ani dějiny, spíše pozorně rozplétá osudové okamžiky, snaží se porozumět vnitřním pohnutkám a nahlédnout do tragické partie, kterou s člověkem rozehrává Zlo. Tři dokupovídky nejsou historickou studií, ale živým a čtivým portrétem několika temných postav: Bohuslava Bušty alias „Zwirna“, krejčího z Vysočiny, který se stal agilním konfidentem gestapa v Táboře. Oskara „Kariho“ Felkla, předválečného československého četníka, posléze příslušníka gestapa na Kladně a jednoho ze strůjců vyvraždění a vypálení Lidic, a jeho manželky. A konečně parašutisty Karla Čurdy, člena paraskupiny OUT DISTANCE, vysazeného do protektorátu na jaře 1942, který zradil své kamarády a spolupracovníky a z kterého se stal spolupracovník gestapa Karl Jerhot.
Pepito (ne)plivej! (2019)
Červen 1945. Válka skončila a krajinou táhne podivné procesí - skauti ve stejnokrojích vedou (a jeden se veze) velblouda dvouhrbého, přesněji velbloudici, které říkají Pepito. Zastaví, když se spustí dešťová přeháňka. U kandelábru velbloudici přiváží, nechají ji popásat a sami si vlezou do kabiny opuštěného vojenského náklaďáku. Když se déšť přežene, vyrazí dál. Před nimi je ještě dlouhá cesta a řada úsměvných epizod. Skutečný příběh z času, kdy nastalo období obnovování nové republiky, se odehrává mezi Vysočinou a Prahou. Skupina skautů z Havlíčkova Brodu našla v lesích zatoulanou velbloudici a jak velí jedno ze skautských přikázání - rozhodli se jí pomoci. A tak vznikla fenomenální akce na záchranu exotického zvířete. Cesta velbloudice a skautů trvala týden. Na trase Havlíčkův Brod - Golčův Jeníkov - Čáslav - Kutná Hora - Kolín - Úvaly až do pražské Zoo. A jako malí skauti se záchrany zvířete účastnily pozdější výrazné osobnosti - literární historik Jaroslav Med, filmový režisér Miloš Forman, odpůrce komunistického režimu Roman Bubák a další. Kniha Pepito (ne)plivej! je beletristickým zpracováním tohoto příběhu. Autor Miloš Doležal po archivním výzkumu a setkávání s pamětníky napsal text, sestavený z krátkých kapitol-zastavení, ve kterých se "potkává" putování skautsko-velbloudí družiny, český venkov, bizarní i dramatické situace, vzájemné hovory, sen-horor, dozvuky války, opilí osvoboditelé, skautská družba s obyvateli, poválečná Praha… Součástí knihy jsou jedinečné archivní fotografie ze skautské cesty a ilustrace současného výtvarníka mladší generace Jakuba Grece.
Střepy a střepiny z městečka 70. a 80. let v Československé socialistické republice Básník, rozhlasový redaktor a dokumentarista Miloš Doležal (nar. 1970) se v útlé knížce s podtitulem „střepy a střepiny z městečka 70. a 80. let v Československé socialistické republice“ vrací do svého dětství na Vysočině a v cyklu miniatur, zápisků, tragikomických historek a drobných příběhů zaznamenává reálsocialismus v schizofrenických disproporcích, absurditě a banalitě. Normalizace učinila z figur figurky, starý svět dožívá kdesi na okraji, kariéristé se chopí příležitostí, výklad dějin je ve škole lživě překroucen a nad náměstím se vznáší hvězda, srp a kladivo. V Doslovu píše básník a esejista Josef Koutvor: „Společnost 70. a 80. let se vznáší v patafyzickém vzduchoprázdnu, není usazená, a celek nepůsobí nijak malebně. Každodennost socíku byla tragikomická, groteskní, byla zkrátka k smíchu i k pláči. Doležalovy zápisky jsou expresivní, jakoby rychle vystřižené z reality a připíchnuté na nástěnku. Asi ne náhodou se jedná o univerzální dobovou formu široce rozšířené a často povinné ´lidové publicistiky´. Také Miloš Doležal pracuje s normalizační nástěnkou po svém, vystřihuje obrázky a historky a řadí je s odstupem do správných souvislostí, aby vynikla jejich absurdita a banalita. Vzpomínky na klukovská léta, jaké se obvykle píší, by asi vypadaly jinak. Shromážděný syrový materiál zápisků má sice povahu nesentimentálního dokumentu, zároveň ale nezapírá svého autora – budoucího básníka a patriota Vysočiny. Zápisky Miloše Doležala jsou vklíněny mezi jeho literární tvorbu, sbírky básní a rozhlasovou publicistiku. Tvoří svorník, bez něhož by nedržela klenba. Jsou ohlédnutím na cestě, jistou bilancí i sdělením, aby se nezapomínalo.“
Křižná studánka (2018)
Příběhy léčivého místa v nitru Vysočiny (s kázáním P. Josefa Toufara). Jsou v českých zemích mnohá slavnější i starší poutní místa. Poutní místo Křižná studánka u Horní Paseky na Vysočině s kaplí Nejsvětější Trojice, pramenem léčivé vody a prastarými lipami je pravý opak – skromné, nenápadné, prosté, skryté. A přeci tento jedinečný lesní interiér přitahuje poutníky, toužící po občerstvení a posile. Ono místo v sobě nese zvláštní fluidum. Je také spojeno s působením P. Josefa Toufara (1902 – 1950), jedné z prvních obětí komunistického teroru u nás (součástí publikace je Toufarovo kázání, pronesené v r. 1946 právě u Křižné studánky) a dalších zajímavých osobností české kultury – s prof. Karlem Vránou, opatem Vítem Tajovským, P. Josefem Němcem a dalšími. Knížku doprovází na sedmdesát, převážně archivních fotografií.
Za (2017)
Soubor více než osmi desítek esejů z pera básníka, dokumentaristy a publicisty Miloše Doležala svým rozpětím, vrstevnatostí a výtečnou stylistickou úrovní vstupuje do esejisté řady nakladatelství Torst. V českém kulturně-literárním prostoru je tvorba Miloše Doležala, v níž se soustavně věnuje životním osudům postav známých, ale především těch neprávem opomíjených, výjimečná. Mezi těmi, o kterých Doležal ve svých esejích promlouvá, jsou příslušníci prvních liniích protinacistického a protikomunistického odboje, perzekvovaní zemědělci, stejně jako umlčovaní umělci, spisovatelé a básníci, kteří na sobě nesli úděl, pod kterým nejen, že neklesli, ale zachovali si morální integritu a žitým příkladem posilovali své okolí. Základnou tvorby Miloše Doležala je precizní znalost jednotlivých osudů, které přibližuje, dny trávené ve společnosti pamětníků, postupné zaznamenávání vzpomínek a poznávání domovského prostoru, výchovy, rodinných tradic i krajiny, která jejich životy spoluutvářela. V souboru nazvaném "Za" se vydává nejen po stopách velkých hrdinů; se stejnou pozorností připomíná i přátele ze svého domovského kraje Vysočiny, ale také spisovatele polské. Společným jmenovatelem jeho textů je osobní ručení za napsané, úspornost a nebývalý záběr do mnoha oblastí, z nichž si vybírá jednotlivé postavy, které před čtenáře se svým svědectvím předstupují jako živoucí, pestrá a vnitřně pevně soudržná kronika 20. století.
Vzdorovali zlu (2016)
Popis není dostupný
Krok do tmavé noci (2015)
Popis není dostupný
České feferony (2010)
Kniha představitele mladé české básnické generace s příběhy z prostředí českého městečka.
Proti zlému krompáč a lopatu (2006)
Popis není dostupný
Gmina (2004)
Popis není dostupný
Podivice (1999)
Kniha "Podivice" spadá do žánru Romány. Autorem je Doležal Miloš. Obsahuje 80 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Atlantis" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.
Na potulku krabatou vysočinskou krajinou zve básník a spisovatel Miloš Doležal. Zavede vás do kraje syrových příběhů, mužů-obrů, smírčích kamenů, gotických fresek a záhadných úkazů. Cestou potkáte rozličné stavby, prastaré stromy, rázovité postavy i lipnický hrad, majestátní archu plující dějinami. Zde můžete zaslechnout Mahlerovu i Ebenovu hudbu nebo zjemnit duši v Reynkově petrkovské zahradě milované básnířkou Suzanne Renaudovou. Krabatinská Vysočina je navýsost magickým územím…
❤️ Fanoušci
Zatím žádní fanoušci.