Lyrický deník, v němž autorka propojuje vlastní vzpomínky s obrazy z přírody s přesahem k otázkám života a bytí člověka. Text Mileny Fucimanové dýchá životem, avšak místy přináší lehký sentiment a i obavu, že vše pomine. Ale nenajdeme v něm výjevy hrozivé apokalypsy, spíš přirozenou touhu žít v souladu...

Novela Meta temnostní je psychologická sonda do světa ženy, která se nikdy neprotivila řádu, která se řídí heslem: Miluj a čiň co chceš. A přece se tato žena nakonec dopustí osudového činu, který je hrozivý nejenom pro ni. Novela klade otázky po příčinách našich vin, zejména vin z lásky k blízkému člověku.

Několikavrstevný román vychází z části autorčiných vzpomínek, pak ale přechází v širší souvislosti, které se váží k základním otázkám lidského svědomí, lidských přání, touhy po uznání či pocitu bezmoci. Autorka děj rozdělila do čtrnácti obrazů. Většina z nich je věnovaná hlavní protagonistce Marianě, kterou sledujeme od útleho dětství až do doby jejího stárnutí, vždy zapojenou do sítě poměrně komplikovaných, nejednou až protiřečících emocionálních vazeb: nejdříve s rodiči a prarodiči, kteří na sebe vzali úlohu rodičů, později s manželem Kornelem, přítelkyněmi a nakonec s dcerou Rút. Jedním z klíčových témat v románe je téma postavení ženy v rámci současné rodiny, téma ženského osudu ve společnosti, kde stále ještě přetrvává patriarchální myšlení, a to i u vzdělaných, moderních mužů. Výrazným motivem, který v románě graduje, je motiv hudby jako způsob sebe/prožívání, sebe/poznávání, komunikace i způsobu bytí. Poetickou a občas i melancholickou atmosféru umocňuje čtrnáct ilustrací bratislavské výtvarnice moravského původu Květoslavy Fuliérové.

Z kuchyně tety Andělky k hvězdokupám by se mohla zdát vzdálenost nepřekonatelná… Texty Mileny Fucimanové se pohybují po rozostřeném rozhraní poezie a prózy, mísí se v nich světy, mění ohniskové vzdálenosti, věty nedočkavě vtékají do vět následujících… Vzpomínky, malé i velké události přítomného světa, vesmír, barokní ozvuky a profánním i vertikálním prostupující hudba: Kuchyň je plná mezzosopránové vůně Otevřu okno Zprava zavoní uzené… Překotná, a přesto velmi pečlivá řeč.

Román Klenba chleba Mileny Fucimanové odráží ožehavou zkušenost současnosti. Na pozadí důležitého vědeckého výzkumu v oblasti asistované reprodukce se dává do pohybu svět těch, kteří počítají s temnějšími stránkami lidského ega. Ženský a mužský princip je nahlížen z neobvyklého úhlu pohledu. Věčný svár viny a trestu vyústí v nečekané rozřešení.

Nárazový tón zvonu A1 Mileny Fucimanové se skládá ze sedmi vzájemně propojených příběhů, které spojuje jedno místo a podobný problém. Každá z postav prožívá své vlastní bolavé střetnutí s těmi, které miluje. V sázce je důvěra, láska mateřská i milostná, nic není předem dané a neměnné. Podvědomí, předsudky i obavy vytvářejí skrytá dramata, v jakých se možná všichni poznáváme. Součástí knihy je CD s nastudováním časti knihy divadelním spolkem Agadir a hudbou Ondřeje Fucimana

Autorka klade důraz na tvořivý přístup nejen žáků, ale i učitelů. Přináší řadu inspirativních námětů k samostatnému řešení úloh i pro vyslovení životních postojů.

Poprask na valašském maloměstě způsobí jeden trýzněný, bezmocný holub. Reakce na jeho bezeslovné utrpení ostře nasvítí povahy protagonistů příběhu, lidí, které dnes a denně potkáváme, s nimiž společně jíme své denní menu. U našich prapodivně prostřených stolů se začasté podává bezohledná manipulace s lidským svědomím, a to dokonce úředně potvrzená. Oba hlavní hrdinové se jí ale snaží čelit – i kdyby se tak měli zbavit jedinečné, lákavé a možná poslední příležitosti prožít svůj příběh slastného okouzlení.

Popis není dostupný

Text Mileny Fucimanové není možné jednoduše zařadit do žánrového šuplíčku. Mohl by to být román, autobiografie či sbírka básní. Je to konglomerát neutříděných reflexí z autorčina života, od dětství až k dospělosti, kde hlavní roli hrály tři maximy láska, víra a naděje. Akord dim je symbolem nesouladu, něčeho nepatřičného, co rozrušuje harmonii.