Bilanční vzpomínková kniha významného českého spisovatele, geologa, astrologa a publicisty, autora desítek odborných i populárně vědeckých prací zaměřených na geologii a příbuzné obory, od roku 1989 na astrologii a hermetismus. Milan Špůrek (* 1938) působil jako vědecký pracovník Geologického ústavu ČSAV, mezi léty 1975-89 pracoval v Geofondu, poté se stal nezávislým publicistou. Studiu astrologie se věnoval od roku 1969. Ve svých dosud vydaných jedenácti knihách využil vědecké metody v astrologii. Kniha Rozpomínání na konci věku přináší Špůrkovy poutavé vzpomínky na dobu posledního půlstoletí i na lidi, s kterými se setkal. Její součástí jsou i mnohá upřesnění a nová zjištění k jeho dosud publikovaným objevům. Kniha je bohatě ilustrována více než sedmdesáti kresbami a tabulkami a doprovozena autorovými uměleckými fotografiemi a fotografickými kolážemi. Její závěr tvoří úplná autorova článková a knižní bibliografie.

Je třeba tvořit. A pokud tuhle moc máš, uspořádáním se nezabývej. Zrodí se na tisíce služebníků, kteří budou tvé tvorbě sloužit, neboť z ní budou žít jako červi z masa. Pokud dokážeš nastolit víru, o dogma se nestarej. Zrodí se na tisíce vykladačů, kteří se už o ně postarají. Tvořit znamená vytvářet bytí a tvorbu nelze nikdy vyjádřit. Tvorba je jiné podstaty než stvořený předmět, tvorba uniká ze stop, jež zanechává, a nikdy ji nelze vyčíst z žádných znamení. Znamení, stopy a znaky, jež vyplývají jedny z druhých, vysvětlíš vždycky. Neboť stín každé tvorby na zdi skutečností je čistá logika. Ale i přes ten samozřejmý objev zůstaneš týmž hlupákem. Také se chraň připojit na dílo umělou vřelost jako želízko vlasům, aby se vlnily. Sám rozum plodí jen mrtvé věci, i když se někdy pohybují. Umělecké dílo je dobré, vzniklo-li z nutnosti. V tomto způsobu jeho původu je jeho rozsudek: není druhého. Střez se proměny sebe sama v zavedený podnik. Když prosperující dobře zařízený podnik, bývá pozdě: vzniká závislost. A při tom opravdové a dobré tesání musí mít vlastní skrytý tichý vývoj, opřený o naprosté nasazení vlastního ducha, úplnost a bezohlednost – vše v tichu. V halasu vládnou jiné zákonitosti. Existuje literatura, která neproniká až k hltavé mase. Tvůrčí dílo, jež vzniklo z opravdové autorovy nutnosti a pro něj samotného. Poznání nejvyššího egoismu, kde zákony ztrácejí moc. Jen to, co v pravém smyslu slova pro sebe děláš, děláš i pro svět. Pro sebe pracujeme právě tehdy, když na sebe zapomínáme. Vše, co říkáš, že chceš udělat sobě, děláš druhému jako sobě. Velmi si vážíš okamžiků, jež ukradneš nějaké povinné práci, okamžiků, kdy můžeš dělat něco jiného, než co právě dělat máš: a tak teprve tehdy jsou hodiny vzácné.

Kniha POUTNÍK MNOHA NOCÍ je věnována Karlu Hynku Máchovi a vychází u příležitosti 200. výročí jeho narození. Mácha se stal prvním českým moderním básníkem; vpravdě čítankovým, bohužel. Přesto, že se jeho krátký život, a dokonce i jeho tvorba, zdají být dokonale probádané, dodnes skrývají tajemství. Už jen jeho křestní jména: Proč Karel a proč Hynek, když v matričním zápisu stojí jasně uvedeno Ignaz? Zatímco roky jeho narození a úmrtí 1810 a 1836 byly vždy nesporné, o dataci dnů to zdaleka neplatí. Dlouho zůstávala nejistá, stejně jako jeho vzhled. Doslova osudovou úlohu v Máchově životě sehrály ženy - a Myslbekův pomník na pražském Petříně jen umocnil kult romantického básníka lásky, v jeho případě tragické. Svoji těhotnou milenku Lori například donutil přísahat nad rakví její právě zesnulé matky, že mu zachová věrnost. U Máchy je mnoho nejasného: Jak se osobní prožitky a vnímání času i světa promítly do jeho tvorby? Kde končí realita a začíná fantazie, a naopak? Toto poutavé téma se ovšem zdaleka netýká jeho nejslavnějšího díla Máj. Dr. Milan Špůrek se máchovskou tématikou zabývá od 80. let minulého století. Vychází z doložitelných faktů a událostí umělcova života, na které nahlíží z netradičních a nezvyklých úhlů pohledu. Nabízí objasnění některých záhad, zdánlivých náhod, nejasností, až zarážejících souvislostí, a to s využitím pomocných disciplín, jako jsou astronomie, meteorologie a také astrologie, k jejímž předním znalcům u nás patří. Součástí této knihy je zdařilý pokus sestavit horoskop Karla Hynka Máchy, který napovídá, jaký vlastně byl, a že jiný být ani nemohl.

Tato kniha je objevným pohledem na jedno z nejznámějších děl světového malířství. Autor v ní poodhaluje roušku tajemství, aby ukázal, co se skrývá v esoterickém pozadí slavné Leonardovy nástěnné malby. Čas poslední večeře historického Ježíše, důmyslně promítnutý pomocí zodiaku, planet a jejich úhlových vztahů do obrazové plochy, zeměpisná šířka místa děje – Jeruzaléma, zakódovaná již v samotných rozměrech díla a také Leonardův pravděpodobný autoportrét místo podpisu, to jsou některé ze vzrušujících objevů, k nimž autor postupně dochází na pozadí prvoplánové obrazové scény. V dodatku pak připojuje ještě možný astrologický výklad souvislého sledu událostí „nultých Velikonoc“ na základě časových údajů odvozených z textu novozákonních evangelií.

Tajemné rytmy dějin je název, který hodně říká, ovšem mnohem více skrývá. V této knize předkládá autor původní a zcela novou koncepci pojetí rytmů v čase na principu umožňujícím sledovat dění analogicky na různých časových úrovních. Je to způsob fraktálního členění časové složky univerza, který nazývá zodiakální astrochronologií. Na mnoha konkrétních historických příkladech ukazuje možnosti využití své metody k získání vědomí souvislostí jevů odehrávajících se v různě vzdálené minulosti až k dnešní době, éře na přelomu zodiakálních věků. Kniha Tajemné rytmy dějin jednoznačně prokazuje poměrně šokující skutečnost: Dějiny Země, člověka, kultury a umění, dějiny astrologie, ale i další historické souvislosti vykazují zřetelné pravidelné rytmy. Autor je rozkrývá a věnuje se jim ve snaze určit a pojmenovat současnost v kontextu s dosavadním vývojem a nahlédnout tímto způsobem do budoucnosti. Součástí knihy jsou čtyři unikátní přílohy názorně prokazující periodické cykly v historickém a kulturním vývoji země.

Autor nabízí čtenáři možnost nahlédnout do tajemství astrologie z méně obvyklých úhlů pohledu a v průběhu dlouhého vývoje sledovat její těsné prolínání s kulturou, nejen výtvarným uměním, ale i s literaturoiu, hudbou a divadlem. Hovory - fiktivní, které nikdy neudály a ani udát nemohly, přestože všechny výroky v nich jsou nautentické - sledují i vztahy astrologie k vědě, konkrétně k astronomii a psychologii, ale také filozofii, ze zvláštnám důrazem na etiku.

Publikace představuje ojedinělý pokus shrnout uceleně problematiku indické astrologie a nahlížet svéráznou metodiku a techniku v kontextu s vývojem a praxí na Západě.

Popis není dostupný

Závěrečná část autorovy trilogie, jejíž první díl tvoří Indická astrologie a druhý Hovory o astrologii.

Popis není dostupný