Výchozím tématem práce je problematičnost hledání podstatných znaků „rakouského rozumu“. Autor se v textu zabývá administrativně-juristickým myšlením, které je vystaveno ironizaci rozumu císařské kanceláře, sleduje i otázku literárního vyslovení touhy po řádu (např. Musil, Broch, Werfel) a v závěru pojednává o tematizaci řádu v kritických reflexích rakouských sociologů mezi dvěma válkami.
