Popis není dostupný

Popis není dostupný

Chemické názvosloví, vyčíslování rovnic, názvy sloučenin... S tím vším by vám měla pomoci tato publikace. Stačí vytrhnout některý z pracovních listů, vyřešit cvičení a pak si jednoduše zkontrolovat správnost řešení. Začnete nejvíce používanými značkami, budete pokračovat přes dvouprvkové sloučeniny až k racionálním vzorcům organických sloučenin. Nevynecháte nepopulární rovnice, ale pobavíte se u testu ze znalostí o nejznámějších vědcích z oblasti chemie.

Volné pokračování publikací Chemické prvky kolem nás a Chemické sloučeniny kolem nás – anorganika se zaměřuje na představení organických sloučenin nejen v podobě vzorců a chrakteristik, ale taktéž zajímavostí a jejich praktického využití. Na stránkách této knihy jich představujeme několik desítek. Dozvíte se tak o plynu, který ve většině domácností zajišťuje teplo, o kapalině, pomocí níž se většina z nás přemisťuje z místa na místo, o kyselině, díky níž jste podobní svým rodičům a nikoliv mouše nebo kaktusu

Popis není dostupný

Slovník zaplňuje bílé místo našich dějin 20.století a představuje náčelníky Státní bezpečnosti od vzniku operativních správ v roce 1953 až po jejich zrušení během pádu komunistického režimu v Československu. Jde o první publikaci encyklopedického charakteru prezentující profily 63 vysokých důstojníků Sboru národní bezpečnosti, respektive Státní bezpečnosti. Biografická hesla přinášejí nejdůležitější informace o životních osudech a služební činnosti náčelníků čtrnácti různých republikových či federálních útvarů StB - rozvědného i kontrarozvědného zaměření, vojenské kontrarozvědky, správ operativní techniky, sledování i ochrany stranických a státních činitelů. Součástí je i stručný úvod o rámcovém organizačním vývoji každé z těchto operativních linií.

Popis není dostupný

Rok po invazi vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa proběhly v ulicích mnoha velkých měst rozsáhlé demonstrace, do kterých se zapojili především mladí lidé. Vyjadřování nesouhlasu s přítomností sovětské armády na našem území se mísilo s projevy nespokojenosti s nastoupenou cestou nového vedení komunistické strany. To pouliční protesty očekávalo a nejspíše i přivítalo, podle něj totiž dokazovaly, že tzv. protisocialistické síly existují. Legitimizovaly tak jeho politiku a daly mu do ruky pádné argumenty k postupu proti zbytku reformistů v čele s Alexandrem Dubčekem. Brutální potlačení nepokojů jednotkami tehdejší bezpečnosti, armády a Lidových milicí, které si vyžádalo oběti na životech, posloužilo rovněž jako varování do budoucna a současně jako důkaz předložený sovětskému vedení, že v osobě Gustáva Husáka byl postaven do čela Československa správný člověk. Naopak pro veřejnost symbolizoval srpen 1969 definitivní konec Pražského jara. Předkládaná publikace se na základě rozsáhlého archivního výzkumu snaží přiblížit události srpna 1969 a zasadit je do kontextu tehdejšího dění.

Kdo si myslel, že se Bára konečně usadí a stane se průměrnou manželkou a matkou, je na omylu. Utekla z Ghany od despotického partnera, bojovala s úřady o své děti, prožila měsíce na psychiatrii po pokusu o sebevraždu. Až konečně našla přítele. Bára jako by však byla magnetem na problémy. Příběh navazuje na knihy Útěk z afrického pekla a Návrat do českého pekla.

V průběhu invaze pěti států Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 způsobili vojáci okupačních armád velké ztráty na životech, zdraví a majetku československých obyvatel. Normalizační komunistický režim nepřipouštěl připomínání památky obětí ani žádný výzkum na toto téma. Pokusy o vyčíslení lidských a materiálních ztrát proto mohly začít až po roce 1989. Publikace "Oběti okupace", vzniklá v rámci výzkumného projektu Ústavu pro studium totalitních režimů zaměřeného na události roku 1968, přináší dosud nepublikovaná fakta o okolnostech úmrtí československých občanů způsobených příslušníky vojsk Varšavské smlouvy na území Československa od 21. srpna do konce roku 1968. Text je zpracován na základě využití co možná nejširšího spektra dostupných materiálů. Autoři kromě archiválií a dobové publicistiky pracovali také se vzpomínkami pamětníků, zejména pozůstalých po obětech. Text je doplněn velkým množstvím především méně známých fotografií pocházejících z veřejných archivů i soukromých sbírek. Při výzkumu narazili autoři na celou řadu běžně tradovaných nepřesností a omylů, které pronikly i do odborných publikací vyšlých v předchozích letech. Především byl nově přezkoumán počet obětí usmrcených v roce 1968 a doplněn o další osoby. K dosavadním 94 obětem tak přibylo dalších 14 jmen. Jedná se především o lidi, kteří byli těžce zraněni při dopravních nehodách a svým zraněním podlehli až později v nemocnici. Ve statistikách Veřejné bezpečnosti a prokuratury, z nichž se dosud výhradně vycházelo, však nadále figurovali pouze jako těžce zranění. Kromě toho se autorům podařilo získat úplně nová fakta k řadě případů usmrcení československých občanů a po čtyřiceti letech odstranit některé dosud přetrvávající nejasnosti nebo omyly. Čtenáři se mimo jiné mohou seznámit s novými informacemi o událostech u pražského rozhlasu, nebo o mladém muži, střeleném do hlavy sovětskými vojáky před budovou ÚV KSČ, jenž byl dosud považován za první pražskou oběť okupace.