Korespondence Jana Hellera (1925–2008) odhaluje tvář teologa, religionisty a starozákoníka, který spojoval erudici s lidskostí a přesnost s porozuměním lidské situaci. V dopisech psaných po celá desetiletí – rodině, přátelům, studentům i kolegům – se obráží nejen jeho osobní život, ale i duchovní a intelektuální dějiny českého protestantismu druhé poloviny 20. století. Hellerův jazyk je jasný, promyšlený a zároveň vřelý. V každém dopise cítíme člověka, pro něhož víra nebyla teorií, nýbrž způsobem, jak být s druhými a pro druhé. Kniha zachycuje jeho cestu od mladého bohoslovce až po zralého učitele, který dovedl otevírat text i lidskou duši zároveň. Závěrečná část přináší devět nových dopisů – napsaných jeho syny a žáky ke stému výročí narození – jako pokračování rozhovoru, který neskončil.

Mozaika osobních příběhů a lidskoprávních aktivit, které se skrývají za činností Českého helsinského výboru od jeho založení na sklonku 80. let 20. století. Sborník představuje širokou paletu zápasů o lidskou důstojnost na sklonku komunistické éry i během demokratických desetiletí. Formou vzpomínek či rozhovorů přibližuje zakladatelské osobnosti i ty, kdo v uplynulých desetiletích otevírali další lidskoprávní témata: Jiřího Hájka, Václava Malého, Petra Uhla, Annu Šabatovou, Ivana Štampacha, Václava Pavlíčka, Táňu Fischerovou, Lucii Rybovou a další. Studie R. Vévody přibližuje historické souvislosti helsinského procesu. Materiály z posledních 30 let odrážejí, jak Český helsinský výbor sledoval stav dodržování lidských práv a svobod v ČR: stanoviska a podněty, týkající se konkrétních případů občanství po rozdělení ČSR, projevů rasismu, uprchlické tématiky aj. L. Rybová zevrubně přibližuje aktuální témata, jimž je třeba se věnovat (práva dětí, seniorů, žen, osob se zdravotním postižením, ve výkonu trestu a vazby, s duševní poruchou, menšin).

Kostel u sv. Martina ve zdi má pro české protestanty zvláštní význam, před šestisty lety tu bylo podle tradice obnoveno vysluhování večeře Páně podobojí. Ve sborníku, který uspořádal evangelický farář Mikuláš Vymětal, najdete studie o obnoveném vysluhování podobojí v Praze 1414 z pera D. Coufala, o historické mentalitě, která tuto změnu provázela, i o jejích teologických a společenských souvislostech (P. Keřkovský, P. Hradilek). Odborníci i zasvěcení laici vyprávějí příběh kostela (M. Wernisch, M. Vymětal), podrobné vypsání několikerých stavebních proměn rozezní historii, skrytou za současnou podobou stavby a jejích varhan (P. Mikeska, T. Růžíčka). Odkazy na donátory, které připomíná množství erbů, komentuje A. Malinovský. Martin C. Putna předestře odkaz sv. Martina. Několik dokumentů dá nahlédnout, jak se k událostem s kostelem spojeným vztahovali kazatelé v dobách válečných. Žijící pamětníci vzpomínají na zdejší osvobodivou atmosféru i pozoruhodné aktivity od konce let padesátých. V současnosti je zas kostel u Martina ve zdi místem, kde útočiště nacházejí příslušníci nejrůznějších menšin i zahraniční příchozí. Zásadní texty se snoubí s historkami, dokumenty evokujícími každodenní život a vzpomínkami pamětníků. Ve spojení s bohatým fotografickým doprovodem vytváří sborník mozaiku, jež zve objevit mohorstevnatý příběh i současnost tohoto jedinečného místa. Připojen je i anglický, francouzský, německý a ruský sumář. V příloze najdou zájemci i vystřihovací model kostela. Ve spolupráci s Pražským seniorátem ČCE vydalo EMAN Benešov 2014.