Noční můra je jen zlý sen, ze kterého se můžeš probudit. Ale co když ne?Eevi se dostala na místo, odkud se smrtelníci většinou nevracejí — do říše mrtvých Tuonely.Jí se však podařilo vrátit ve zdraví zpátky, a ještě přitom spolu s kamarády osvobodit kraj z nekončící zimy. Eevino setkání s nadpřirozenem tím zdánlivě skončilo, ale pronásledují ji zlé sny. Z jedné takové noční můry ji probudí podzemník Otso. Eevi má totiž starodávný přívěsek od babičky, který by mu mohl pomoct. Jenže po tomto mocném šperku baží i Louhi, hrozivá vládkyně Tuonely. Zlé sny se opakují a Eevi zjistí, že sen a skutečnost někdy dělí pouze velmi tenká hranice.Na pomoc naštěstí přicházejí dobří Bájníci. Známe je už z prvního dílu, ale v novém dobrodružství se objeví samozřejmě noví! A jeden je lepší než druhý.Nebezpečný sen je druhým dílem série Bájníci. Toto barevné komiksové dobrodružství staví na prastarých baltofinských mýtech, po staletích předávaných severskými lidovými vypravěči, a svébytně je kombinuje s estetikou Mijazakiho filmů, kterou miluje snad každý čtenář grafických románů.První díl série Bájníci byl nominovaný na nejkrásnější finskou knihu roku, získal zvláštní uznání v soutěži literárních debutů a dostal se i do výběru Finlandia Comics Award.Pro čtenáře od devíti let.

Popis není dostupný

Knižka obsahuje dve hry - drámu PO návrate a rozhlasovú hru ZA VLASŤ. V základe prvej hry ležia skutočné udalosti. Treba doplniť, že dejiskom prevratných udalostí je autorovo rodisko Čierny Balog. To sa pozná podľa veľmi konkrétnych reálií, ktoré P. Kováčik poznal z rozprávania a spomienok jeho spoluobčanov resp. pamätníkov. Tieto okolností dodávajú dramatickému obrazu jedinečnú sviežosť, pôvab a hlavne presvedčivosť. V hre sú zastúpené aj aktualizujúce momenty, zrejme mal pri ich zakomponovaní autor na mysli potrebu zvyšovania občianskeho povedomia, hrdosti na vlastné dejiny. V rozhlasovej hre ZA VLASŤ autor stvárnením niekoľkých, historicky neznámych postáv slovenských vojakov, vracajúcich sa po skončení prvej svetovej vojny do rodného Čierneho Balogu vytvoril sugestívny obraz súmraku starého Uhorska a vzniku Československej republiky. Ako poznamenal významný spisovateľ Anton Hykisch "okrem Mila Urbana sa zatiaľ nikomu inému nepodarilo literárne zachytiť horúčkovitú atmosféru ,prevratu?, rabovačiek, dezilúzie i planých nádejí na slobodnejší život. Peter Kováčik sa na to podujal v podobe umelecky vysoko zvládnutej rozhlasovej hry."