V románu Vymázána vypráví Miha Mazzini příběh o matce samoživitelce Zale Jovanovi?, která v porodnici zjistí, že její osobní údaje nejsou zapsané v počítačových systémech a že ona ani její novorozený chlapec úředně neexistují. Zoufalé hledání východiska ze složité situace se mění v napínavé drama, které odhaluje odvrácenou tvář slovinského společenského systému a úspěšného osamostatnění země na počátku 90. let 20. století. Mazzini v něm jako první slovinský autor literárně zpracoval téma "vymazaných" - dne 26. února 1992 nezákonně vymazaných 25 671 osob z evidence obyvatel Slovinska s trvalým pobytem bez upozornění a bez možnosti odvolání, které se ze dne na den staly osobami bez státní příslušnosti. Jejich jediným "proviněním" bylo, že se nenarodili ve slovinské části bývalé Jugoslávie. V roce 2018 pak podle tohoto románu autor zrežíroval stejnojmenný celovečerní film s Juditou Frankovi? Brdar v hlavní roli, který získal deset ocenění ve Slovinsku i zahraničí.

Dospívání v časech Titovy Jugoslávie, humorný i hořký příběh o konci dětství. Román Kralj ropotajočih duhov (2001) napsal Mazzini podle svého scénáře k filmu Sladke sanje (Sladké snění), za který získal na filmovém festivalu v Portoroži v roce 2001 cenu za nejlepší scénář. Byl přeložen do chorvatštiny a angličtiny. Příběh se odehrává v Titově Jugoslávii na přelomu 70. a 80. let. Jeho vypravěč je dvanáctiletý Egon, který vyrůstá v malém průmyslovém městečku. Vychovává ho neurotická a panovačná matka a silně věřící babička. Konstelace takových okolností samozřejmě tomuto živě a čtivě napsanému románu poskytuje půdu pro řadu groteskních událostí, ve kterých někdy převáží humor, jindy z nich spíš mrazí. Egon je osamělý, nešťastně zamilovaný a věří, že jeho život může změnit jenom jediná věc - gramofon.

Dospívání v časech Titovy Jugoslávie, humorný i hořký příběh o konci dětství. Román Kralj ropotajočih duhov (2001) napsal Mazzini podle svého scénáře k filmu Sladke sanje (Sladké snění), za který získal na filmovém festivalu v Portoroži v roce 2001 cenu za nejlepší scénář. Byl přeložen do chorvatštiny a angličtiny. Příběh se odehrává v Titově Jugoslávii na přelomu 70. a 80. let. Jeho vypravěč je dvanáctiletý Egon, který vyrůstá v malém průmyslovém městečku. Vychovává ho neurotická a panovačná matka a silně věřící babička. Konstelace takových okolností samozřejmě tomuto živě a čtivě napsanému románu poskytuje půdu pro řadu groteskních událostí, ve kterých někdy převáží humor, jindy z nich spíš mrazí. Egon je osamělý, nešťastně zamilovaný a věří, že jeho život může změnit jenom jediná věc – gramofon.