Pro historika je imaginace vždy částí reality, podotýká Michel Pastoureau. Soudní procesy proti zvířatům, mytologie lesa a stromů, bestiáře pohádek, příchod šachů do západní Evropy, prehistorie a archeologie barev, počátky erbů a vlajek, Jidášova ikonografie, legenda o králi Artušovi a román Ivanhoeovi: tvoří jen některá z témat, jimiž se autor v této knize zabývá. Bádání o symbolech, obrazech a barvách se už věnuje po tři desetiletí a zkoumá při tom prameny nejrůznější povahy, etymologii, literární i naučné texty, erby, vlastní jména či umělecká díla. Historik podtrhuje, že v rámci středověkých studií dozajista existuje prostor pro "dějiny symbolů", které by stejně jako dějiny sociální, politické, hospodářské, náboženské, dějiny umění nebo dějiny literatury - a v těsném sepětí s nimi - měly své prameny, metody a problematiku. I když tento obor na své vytvoření teprve čeká, Pastoureauova kniha k němu nepochybně učinila významný krok. Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

Francouzský historik kulturních dějin Michel Pastoureau, který se dlouhodobě věnuje zkoumání symbolů (nejen barev ale i zvířat a také heraldikou, anylyzuje v této knize vývoj a proměny symboliky modré barvy v dějinách evropského Západu. Řekové ani Římané jí žádnou větší pozornost nevěnovali, dokonce ji pokládali za nepříjemnou na pohled. Naopak dnes se jedná o barvu, jejíž obliba v celé Evropě daleko předčí barvy ostatní (včetně zelené a červené). Autor se zamýšlí nad příčinami této proměny a zabývá se významem a symbolikou modré barvy v oblečení, každodenním životě stejně jako v literatuře a v umění od dob klasického starověku, ve středověké i v současné Evropě. Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Po dlouhý čas nebyl v Evropě za krále zvířat pokládán lev, nýbrž medvěd, vnímaný jako dávný předek člověka. Kult medvěda sahající do prehistorických dob pronikl i do ikonografie a pověstí středověku a narazil na odmítavý postoj křesťanských teologů. Francouzský historik Michel Pastoureau se zabývá různými aspekty boje církve proti těmto představám a proměnám postavení této šelmy v symbolice středověku: vybíjením medvědů, proměnou respektované šelmy v cirkusové zvíře, prosazováním lva na "zvířecí trůn". Jako historik kulturních dějin svoji studii dovádí až do moderní doby, kdy se setkáváme s posledním ozvukem dávného úzkého vztahu mezi paleolitickým člověkem a medvědem, a zamýšlí se nad fenoménem šelmy, která se stává hračkou - plyšovým medvídkem - strážným andělem dětských snů a zároveň předmětem adorace. Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

Série: Případy komisaře Wallandera

Léto roku 1994 patří k nejteplejším, jaká vůbec lidé pamatují. Ale letní pohoda pro komisaře Wallandera končí, když se mladá dívka před jeho očima upálí v řepkovém poli. Krátce nato udeří sériový vrah, jehož bestialita nezná mezí. Jaké je spojení mezi ministrem spravedlnosti v penzi, úspěšným galeristou a obyčejným zlodějíčkem? Proč vrah své oběti skalpuje? A jak do všeho zapadá upálená dívka?

Léto roku 1994 patří k nejteplejším, jaká vůbec lidé pamatují. Ale letní pohoda pro komisaře Wallandera končí, když se mladá dívka před jeho očima upálí v řepkovém poli. Krátce nato udeří sériový vrah, jehož bestialita nezná mezí. Jaké je spojení mezi ministrem spravedlnosti v penzi, úspěšným galeristou a obyčejným zlodějíčkem? Proč vrah své oběti skalpuje? A jak do všeho zapadá upálená dívka?