Období německé okupace českých zemí a druhé světové války v letech 1939-1945 představuje důležitou cézuru nejen v osudech jednotlivých vědců, ale také samotné vědecké infrastruktury. Uzavření českých vysokých škol a univerzit, zabrání jejich majetku, zničení cenných sbírek či pronásledování příslušníků inteligence - to vše reprezentuje jen jednu část nacistické politiky. Méně známou kapitolu ukazuje přístup k protektorátnímu resortnímu výzkumu či vývoj a transfer technologií v rámci zbrojní výroby do protektorátu. Předkládaná práce se pokouší analyzovat nejen hlavní linie německého přístupu, ale také kompetence a rozhodovací pravomoci v rámci nacistického polykratického politického systému.

Série: Homines scientiarum

Čtvrtý svazek představuje osobnosti z oborů biologických či biochemických. Biologa, lékaře a imunologa Milana Haška (1925-1984) přiblíží jeho mladší kolegové Juraj Iványi a Jan Svoboda, kteří vyprávějí o jeho teorii imunologické tolerance a ideologizaci genetiky v 50. letech 20. století. O vzpomínky na svého slavného otce, epidemiologa Karla Rašku (1909-1987), jakož i o své životní a vědecké zkušenosti se podělí Karel Raška ml. (*1939), lékař, molekulární virolog, genetik, imunolog a imunopatolog působící v USA. Biolog a virolog Jan Svoboda (nar.1931) se zamýšlí nad otázkami vzdělanosti a demokracie, připomene však i svoje objevy v oblasti buněčné a virové genetiky - zasloužil se zejména o objasnění životního cyklu retrovirů (např. leukémie, HIV). Mikrobioložka a molekulární genetička Helena Kopecká (nar.1931) přibližuje své působení v exilu v oblasti kulturní i vědecké - podílela se například na vymýcení dětské obrny ve světě. Biochemička a fyzioložka Helena Illnerová (nar.1937), první žena-předsedkyně Akademie věd ČR, otevírá vedle svého vědeckého tématu biologických hodin v organismech i neméně podstatnou otázku pedagogické činnosti. Biochemička Eva Zažímalová (nar.1955) vypráví o rostlinných hormonech, ale i o své krátké filmové kariéře a lásce ke koním.Milan Hašek: O imunogenetice Karel Raška ml.: Životy zasvěcené medicíněJan Svoboda: Vzdělanost a demokracieHelena Kopecká: Odvaha začínat znovu - ve vědě i v životě Helena Illnerová: Věda i to ostatní - rodina, příroda, umění Eva Zažímalová: Experiment je způsob, jakým klademe otázku přírodě

Čtvrtý svazek představuje osobnosti z oborů biologických či biochemických. Biologa, lékaře a imunologa Milana Haška (1925-1984) přiblíží jeho mladší kolegové Juraj Iványi a Jan Svoboda, kteří vyprávějí o jeho teorii imunologické tolerance a ideologizaci genetiky v 50. letech 20. století. O vzpomínky na svého slavného otce, epidemiologa Karla Rašku (1909-1987), jakož i o své životní a vědecké zkušenosti se podělí Karel Raška ml. (*1939), lékař, molekulární virolog, genetik, imunolog a imunopatolog působící v USA. Biolog a virolog Jan Svoboda (nar.1931) se zamýšlí nad otázkami vzdělanosti a demokracie, připomene však i svoje objevy v oblasti buněčné a virové genetiky - zasloužil se zejména o objasnění životního cyklu retrovirů (např. leukémie, HIV). Mikrobioložka a molekulární genetička Helena Kopecká (nar.1931) přibližuje své působení v exilu v oblasti kulturní i vědecké - podílela se například na vymýcení dětské obrny ve světě. Biochemička a fyzioložka Helena Illnerová (nar.1937), první žena-předsedkyně Akademie věd ČR, otevírá vedle svého vědeckého tématu biologických hodin v organismech i neméně podstatnou otázku pedagogické činnosti. Biochemička Eva Zažímalová (nar.1955) vypráví o rostlinných hormonech, ale i o své krátké filmové kariéře a lásce ke koním.Milan Hašek: O imunogenetice Karel Raška ml.: Životy zasvěcené medicíněJan Svoboda: Vzdělanost a demokracieHelena Kopecká: Odvaha začínat znovu - ve vědě i v životě Helena Illnerová: Věda i to ostatní - rodina, příroda, umění Eva Zažímalová: Experiment je způsob, jakým klademe otázku přírodě