Toto je básnická kniha, která se dobírá podstaty prostřednictvím prožity´ch textů a zároveň propracovany´m jazykovy´m systémem, ktery´ nás vede k tomu, že chceme jednotlivé texty a pasáže pročítat znovu, aniž bychom ztratili vědomí struktury. Zároveň je možno tyto texty číst jednotlivě, protože i samotny´ jeden text v sobě obsahuje myšlenkovou kompozici celé knihy. Vy´chodiskem je vždy první verš, zásadní, zřetelny´ obraz – jednak vizuální, ale také zvukovy´. Zvuková stránka je pro autora velmi důležitá, kompoziční (eufonické asociace, vnitřní ry´my, aliterace), hudebnost slov vždy nese sémanticky´ vy´znam. Slova, slabiky a hlásky lze číst, poslouchat a vnímat i jako hudbu. Je dobré číst si tyto texty nahlas, vyniknou především při hlasitém čtení, pro jejich zvukomalebnost, která je propracovaná až na samy´ detail, ale zároveň nechává čtenáři volny´ prostor pro jeho imaginaci, prozření. Další důraz je kladeny´ na velmi nekonvenční obrazy, surreálné proudy a vlnění, řetězení slov v čisté tekuté obraznosti.

Antologie Bílé přeludy na vlnách je pro české čtenáře první možností obšírněji se seznámit s finskou poezií. V historické perspektivě představuje tvorbu nejvýznamnějších básníků a básnířek od poloviny 16. století, tedy od počátku finskojazyčné písemné kultury, až po 80. léta 20. století. Na jednotlivých textech lze sledovat, jak a kdy finská lyrika reagovala na evropské literární směry a proudy a jakým způsobem a ve kterých obdobích reflektovala domácí tradici, především bohaté dědictví lidové slovesnosti. Ze 74 ve Finsku kanonických autorů a autorek zastoupených v antologii promlouvají mnozí v češtině vůbec poprvé. Na výběru textů a jejich českých překladech pracoval tým finštinářů pod vedením editora Michala Švece z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který antologii také opatřil literárněhistorickým úvodem věnovaným vývoji finské lyriky. Knihu doplňuje bibliografie českých překladů finské poezie vydaných tiskem do roku 2020.