Autoři úspěšné série Přepište dějiny představují ve dvanácti kapitolách české dějiny dvacátého století od založení Československa v roce 1918 až po rozpad společného státu v roce 1992. Kromě chronologického popisu přináší nové pohledy na dobře známé milníky a rozbíjejí zažité interpretace významných událostí, aby je popsali v souvislostech a bez dobového zabarvení. Nechybí ani dobové texty nebo statistická data ilustrující dějinné proměny. Tato kniha je určena nejen maturantům nebo studentům připravujícím se na přijímací zkoušky, ale také široké veřejnosti se zájmem o dvacáté století. Je tu prostě pro všechny, kteří chtějí poznat a pochopit historický vývoj české společnosti v minulém století s jeho přesahy do dnešních dnů.

Není malých dějin! Michal Stehlík a Martin Groman ukazují proměny krajiny, paměti i lidí na originálních příbězích z regionální historie. Mezi různými kouty Čech, Moravy a Slezska lze najít nečekané rozdíly a podobnosti. Propojení „velkých“ dějiny s historií konkrétních měst a regionů odhaluje souvislosti, které často zůstávají skryté. Autoři úspěšné sériePřepište dějinyse s vámi vydají na cestu po známých i zapomenutých místech České republiky a ukážou, jak se v průběhu času proměňovala – nejen krajina, ale i paměť, příběhy a lidé. Dozvíte se o osudech zapomenutých osobností před rokem 1918, o šlechtických rodech, o změnách po roce 1945 i to, jaké skutečnosti měly vliv na ekonomický vývoj regionů. Historie se již nejeví jen jako sled událostí, ale jako živý příběh, který se stále vyvíjí. Moravský Krumlov – Velké Meziříčí – Náchod – Karlovy Vary – Cheb – Chomutov – Jesenicko – Liberec – Slavonice – Jihlava – Svitavy – Žďár nad Sázavou – Zlín a Slušovice – Třinec – Karviná – Most – Třebíč a Dukovany – Kladno – Brno – Uherské Hradiště – Bílá Voda – Hejnice – Želiv – Prostějov – Lutín – Vimperk Schwarzenberg – Ottendorfer – Czernin – Valdštejn – Mensdorff-Pouilly – Fiedor – Dalberg – Sigmund – Sternberg – Wichterle – Steinbrener – Schicht

Popis není dostupný

Kniha je literárním zpracováním jednoho z nejznámějších případů 50. let v Československu. Na vraždy v babické škole v červenci 1951 a následnou perzekuci, včetně poprav, nahlíží především pohledem mladých mužů, kteří se rozhodli zapojit do odboje. Celým příběhem pak prostupuje „šelma“ Ladislava Malého, hybatele a iniciátora tragédie. Příběh začíná symbolicky popravou poslední oběti a postupuje proti proudu času.

Protiklady se přitahují – to možná platí ve fyzice, ale v lidských vztazích je tomu spíše naopak. Kamilu Bendovou svedly dohromady s jejím mužem Václavem Bendou právě podobné hodnoty: láska ke svobodě, smysl pro spravedlnost i křesťanská víra. V rozhovoru s historikem Michalem Stehlíkem vzpomíná známá matematička na dění kolem Charty 77 i VONS. V jejích vzpomínkách ožívají Václav Havel, Petr Uhl, Dana Němcová a další výrazné osobnosti disentu i atmosféra doby, již dokreslují unikátní archivní fotografie.

Oblíbený podcast potřetí v knižní podobě! Proč se neustále vracíme k Mnichovu 1938 jako k traumatu a hýčkáme si pocit, že jsme byli zrazeni? Jak vnímáme historické osobnosti a proč nám například z paměti vypadl F. L. Rieger, který stál u většiny kroků české politiky 19. století? Kdo byli skuteční vítězové února 1948 a jaké byly další osudy těch, kteří se ocitli na vrcholu moci? A jaké dopady mělo krátké období vlády Michaila Gorbačova na život v Československu? Autoři Přepište dějiny potřetí se tentokrát podívají na zoubek zapomenutým či „přepsaným“ osobnostem našich dějin, jako jsou Alois Rašín nebo Antonín Švehla, a událostem Mnichova 1938 a února 1948, kterým budou věnovány samostatné bloky. V knize nebude chybět ani pohled na Východ a česko-ruské vztahy, stejně jako téma hranic a našich sousedů. A protože kniha vychází v roce výměny na Pražském hradě, závěr bude věnován všem našim dosavadním prezidentům. Spíše než na jejich zevrubné životopisy se však autoři zaměří na výkon jejich prezidentského úřadu, a to pěkně od T. G. Masaryka až po Miloše Zemana. To všechno ve více než třiceti kapitolách.Cena Miroslava Ivanova 2024 za současnou tvorbu a popularizaci literatury faktu, za podcast, cyklus přednášek pro veřejnost a publikaci tří knih z cyklu Přepište dějiny V soutěži Podcast roku 2020 první místo v kategorii Objev roku

Nejisté dějiny jsou knihou, kterou se prolínají kritické otázky nejen směrem do historie, ale také k dnešku. Michal Stehlík a Monika Rybová se zamýšlí ve společném rozhovoru nad tématy významnými v minulosti i naší současnosti. Jaké jsou kořeny parlamentní demokracie a přijali jsme ji za svou? Jakou roli hraje v dějinách i dnešku autorita? Vyrovnali jsme se s totalitou nebo - a jakým způsobem - nás ovlivňuje dodnes? A co fenomény jako bohatství nebo chudoba? A proč je zaklínadlem mnoha politiků i dnes slovo "jistota"? Kniha otevírá mnoho důležitých otázek o historii, paměti i dnešním světě.

Autoři podcastu Přepište dějiny přicházejí po úspěšné první knize s pokračováním.Dějiny jsou přepisovány odjakživa a stále. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války? Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách. V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho poměr k sousedům blízkým i vzdáleným. Připomenut bude fenomén devadesátek i rok 1942, který si v posledních letech možná až nemístně redukujeme ve veřejném prostoru na vyprávění o odstranění Heydricha a sedmi statečných výsadkářích z krypty.Kniha Přepište dějiny podruhé bude zkrátka pestrá, ostatně jako samy naše dějiny a jejich výklady.

Oblíbený podcast poprvé v knižní podobě! Kniha vychází z podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka Přepište dějiny, který vznikl v listopadu 2020. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. Zdá se, že málokdo je uchráněn divokých paralel a přirovnání, která často minou svou reálnou historickou předlohu. Toho všeho se pak s chutí a vervou chytají právě přepisovači dějin, kteří dnes masivně využívají sociální sítě i své případné politické nebo jinak společensky významné postavení, aby dějiny zapojili do své aktuální strategie. Chcete se zviditelnit jako kritik Evropské unie, přirovnejte ji k Třetí říši. Chcete oslovit nacionální strunu v českých voličích, strašte Sudeťáky a jejich touhou po starém majetku. Přepište dějiny rozebírá jednu takovou vyšinutou paralelu za druhou a s vhledem do historických dějů ukazuje, jak často je skutečná minulost daleko od mnoha dnešních pokřivených aktualizací. Dokumentarista a dramaturg Dan Moravec o podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka napsal: „Podcast Přepište dějiny je svým způsobem veřejnoprávní formát – moderní, a zároveň tradiční. Tohle se oběma pánům povedlo skloubit a propojit a tím povýšit na novou kvalitu. Moc mě zajímá, jestli jim nedojde dech, protože propojení toho, co žijeme, s minulostí je nejen zákonité, ale i nutné. K pochopení. A je-li souputníkem pochopení inteligentní zábava, palec nahoru.“ Rádi bychom věřili, že i na vás tu v jeho knižní, rozšířené podobě čeká nemálo objevů, i když u témat a motivů, které přece tak dobře známe ze školy.Cena Miroslava Ivanova 2024 za současnou tvorbu a popularizaci literatury faktu, za podcast, cyklus přednášek pro veřejnost a publikaci tří knih z cyklu Přepište dějiny V soutěži Podcast roku 2020 první místo v kategorii Objev roku

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Kniha mapuje konkrétní rok 1937 v československých dějinách. Jedná se o 37 osobních příběhů roku 1937, od prezidenta T. G. Masaryka, přes spisovatele Karla Čapka, fotbalistu Josefa Bicana, herečku Lídu Baarovou či rodinu právě narozené Madeleine Albright. Nechybí ani Konrad Henlein, Vojtech Tuka či Max Brod. Vedle toho je celý rok rámován měsíc po měsíci dvanácti světovými událostmi, například španělskou válkou, moskevskými procesy, tragédií vzducholodi Hindenburg, úspěchem sovětských letců na severním pólu či nankigským masakrem japonsko-čínské války. To vše vytváří mozaiku konkrétního roku 1937, který byl symbolickým krokem do propasti tragického roku následujícího.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný