Vědomí a jeho teorie je první česká kniha, která mapuje aktuální stav filosofického a vědeckého výzkumu vědomí. Kniha představuje vznik zájmu o vědomí v novověké filosofii a vědě, probírá hlavní filosofické teorie vědomí a ukazuje, co nám k vědomí říká současná neurověda, jež se zaměřuje na hledání neurální báze vědomí. Jaké lze rozlišit druhy vědomí? Jaký je rozdíl mezi vědomým a nevědomým vnímáním? Jaká je evoluční funkce vědomí? Jak souvisí vědomí a pozornost a jaké mozkové struktury se podílejí na vzniku vědomých stavů? Tyto otázky jsou v publikaci probírány z hlediska v České republice stále nepříliš rozšířené naturalizované filosofie, která se při řešení filosofických otázek opírá o vědecké metody a poznatky. Autoři čtenáře provázejí po interdisciplinárním výzkumu vědomí, který zahrnuje rozmanité obory, od filosofie, přes kognitivní psychologii a neurobiologii až k chemii a fyzice. Poukazují zároveň na filosofický rozměr nynějších debat o vědomí, odhalují jejich klíčové filosofické předpoklady a naznačují jejich možná řešení. Jedním z cílů knihy je též projasnit ústřední pojmy teorie vědomí.

„Filosofie mysli je jedním z pozoruhodných příspěvků k vysvětlení povahy a funkce lidské mysli. Tento filosofický obor je dnes přirozenou součástí kognitivní vědy. Ačkoli jsou jeho výsledky do značné míry teoretickou reflexí problematických aspektů lidské mysli, přibývá filosofických studií, které aplikují jakožto nedílnou součást této reflexe výsledky empirických věd, zejména neurověd. Perspektiva filosofie mysli proto spočívá v teoretické analýze problémů mysli úzce propojené s empirickými poznatky. Tato kniha pojednává o klasických problémech a koncepcích filosofie mysli, jako je ontologický dualismus, analytický behaviorismus, fyzikalismus, teorie identity, funkcionalismus, naturalismus, reprezentacionismus, kauzalita mysli a těla, Jáství. Zároveň se však pokouší ukázat, že klíčovou složku filosofické debaty o mentálním představuje otázka, zda při pohledu na naši vlastní mysl má či nemá perspektiva první osoby sehrát podstatnou roli. Podle autora jsou data získaná z perspektivy první osoby nepostradatelná pro výzkum řady problémů ve filosofii mysli a v kognitivní vědě vůbec.“

Dnes bereme starty kosmických raket téměř jako již něco samozřejmého. Byla ovšem doba, a nikoli tak dávná, kdy celá kosmonautika byla prakticky ještě v plenkách a kdy její vývoj určovalo především soupeření USA a SSSR během studené války. Ačkoli mnohé z toho bylo tehdy popoháněno politickými a vojenskými zájmy, byla to především doba vzrušujících technických objevů, které posouvaly hranice lidských možností, doba, kdy se lidstvu podařilo řadou pokusů, omylů, ale i tragédií splnit si jeden ze svých odvěkých snů – vydat se do Vesmíru. Poznejte i vy, jak se odvíjela tato dobrodružná cesta vyžadující velkou odvahu a odhodlání a přinášející štěstí, ale i životní zklamání. Odkryjte, kdo stál u zrodu dnešní kosmonautiky a jaké lid-ské příběhy se proplétaly v pozadí velkých objevů.