Kniha Hromadné bydlení nabízí ucelený pohled na typologii bytových staveb uspořádanou do originálního systému. Systematika je demonstrována na 69 příkladech staveb hromadného bydlení postavených v posledních sto letech. Publikace má ambic i stát se pomůckou všech, kteří se problematikou hromadného bydlení profesionálně zabývají: architektů, stavebníků, ale i veřejné správy, právníků, ekonomů, správcovských organizací a dalších. Přehledná forma i množství plánů a schémat činí knihu přístupno u i veřejnosti se zájmem o problematiku bydlení, architektury a plánování vystavěného prostředí.*****Publikace má ambici stát se pomůckou všech, kteří se problematikou hromadného bydlení profesionálně zabývají: architektů, stavebníků, ale i veřejné správy, právníků, ekonomů, správcovských organizací a dalších. Přehledná forma i množství plánů a schémat činí knihu přístupnou i veřejnosti se zájmem o problematiku bydlení, architektury a plánování prostředí.*****Po prolistování nejspíš také vy budete souhlasit, že hromadné a promyšlené bydlení je jedním z nejudržitelnějších způsobů života ve městech budoucnosti.

Publikace fakultního ateliéru Kohout-Tichý, za nímž stojí prof. Ing. arch. Michal Kohout a doc. Ing. arch. David Tichý, Ph.D., předkládá komplexní pohled na urbanistický rozvoj. Integruje principy udržitelného rozvoje s pochopením měřítkových souvislostí vystavěného prostředí a koordinace jeho jednotlivých složek. Vychází z dlouholeté spolupráce s českými municipalitami a své poznatky z pozice pedagogů vtělili do metody výuky urbanistického rozvoje. Publikace Plánování města s podtitulem Příručka mladého urbanisty je učena nejen studentům a studentkám architektury pracujícím na urbanistických zadáních. Rovněž zástupcům a zástupkyním městských samospráv, občanské veřejnosti, majitelům a majitelkám nemovitostí a dalším, kteří se zajímají o územní rozvoj. Rozsáhlý obrazový aparát zahrnuje fotografie, plány, výkresy, grafy, které poskytují ucelený pohled pro pochopení vzájemných souvislostí. Díky příkladům z praxe nechává nahlédnout na proces spolupráce s městy na jejich rozvoji, a to například z Prahy, Brna, Nepomuku, Pardubic, Havlíčkova Brodu, Štětí a dalších.

Jak dál? Jaká je perspektiva sídlišť? Jakým způsobem do těchto území koncepčně vstupovat a jak nastartovat proces jejich postupné proměny v atraktivní součásti městské struktury? Jak omezit rizika budoucího negativního vývoje?Publikace shrnuje výsledky stejnojmenného výzkumu na FA ČVUT a je rozdělena do tří částí. Úvodní teoretická část se věnuje rozboru východisek sídlištní výstavby i obecnému shrnutí možností jejich dalšího vývoje. Druhá prezentuje 18 modelových studií a 2 pilotní projekty úprav konkrétních lokalit v českých městech. Poslední část publikace je věnována datovým přehledům a grafickým srovnáním: obsahuje výsledky analýz zkoumaných lokalit českých sídlišť, srovnání jednotlivých případových studií a přehled nejzajímavějších evropských příkladů regenerace sídlišť z posledních 25 let.