Během čtyřiceti týdnů roku 2025 psal Michal Horáček básně převážně koncipované jako promluvy nebo rozhovory rozmanitých biblických postav. Pravidelným rytmem, rýmem a refrénem jeho texty umožňovaly budoucí zhudebnění. Postupně tak vznikala sbírka, jež ve vybraných čtyřiceti zastaveních nabízí pohled na Starý i Nový zákon nikoliv z náboženské, ale spíše obecně lidské a osobní perspektivy. Vedle ústředních událostí, mluvčích a aktérů Bible (stvoření světa i apokalypsa, pád babylonské věže i Jericha, zvěstování, ukřižování i vzkříšení; Abraham, Jákob, Mojžíš, David, Šalomoun, Jonáš, Jeremjáš, Daniel, Ježíš, Maria či apoštolové) autor akcentuje děje, situace a postavy vedlejší a skryté (stařec Metuzalém, prorokyně Mirjam, pastevci, hříšnice, Veronika, vojáci pod křížem, andělé na různých příčkách hierarchie). Cyklus doprovodil fotografiemi Jan Šibík, doslovem evangelický teolog Miloš Rejchrt a poznámkou o vzniku knihy editorka Daniela Iwashita.

Příběh, který prožívali hazardní hráči v době normalizace. Jsou to vlastně dvě knihy v jedné - "příběh zvenčí", který je psán konceptuálním etnografickým jazykem a věnuje se teorii, a "příběh zevnitř", který je beletristicky popsanou poutí hazardního hráče jeho světem v květnu roku 1972. Kniha je upravenou disertací, kterou autor obhájil na Fakultě humanitních studií UK. Věnuje se marginálním skupinám a jejich vztahu k většinové společnosti, reprezentaci peněz a pojmům jako "habitus" "pole" nebo "synchronicita". Knihu doplňuje Lexikon sázkařského argotu.

Penzión Svět je rozlehlá budova, vystavěná z rozličných "možná" a "snad". Jen na nás záleží, zda zůstaneme váhat uvnitř přiděleného pokoje, anebo přikývneme vnitřnímu nepokoji a vykročíme potměšilou spletí chodeb a schodišť od jistot k nejistotám. Hrdinové Horáčkovy lyrické férie se k takovému kroku odvážili. Odvahu prokázal i sám jejich autor - už jen tím , že je na nevázané cestě nechává promlouvat výhradně řečí vázanou: v dekasylabech, i villonských baladách. Příběhu vtiskl mravní výzvu, ale nezapřel ani své okouzlení tragikomickou barvitostí, neomalenou sprostotou i vznešeností lidského mumraje.

Po celý rok 2006 žil Michal Horáček napůl v současnosti a napůl v dějinách. A to proto, aby nejčerstvější dění porovnal s děním podobným, byť časově mnohdy vzdáleným. Možnosti a rozhodnutí aktérů událostí, které právě hýbaly českou politikou, společností a životem vůbec, pak vystavil srovnání s možnostmi a rozhodnutími dávných japonských samurajů, ruských revolucionářů nebo španělských conquistadorů stejně jako s činy osobností českého středověku. Svou paralelu posléze poměřil tím, co se dnes už příliš nenosí: přísným morálním metrem. Tak se stalo, že jeho originální eseje - psané pondělí co pondělí pro Hospodářské noviny - sice bouří vratkými vášněmi a náladami času přítomného, ale nesou i pečeť úvahy nadčasové.

Kniha příběhů textaře, novináře a hráče Michala Horáčka. Horáček sází pravá slova na pravá místa. Nakládá s jazykem jako hráč, který ví, že má v ruce dobré karty, a vynáší je s noblesní jistotou...

Popis není dostupný