Kniha komparativně analyzuje roli antisemitismu v české a slovenské společnosti v době rozkladu habsburské monarchie a formování československého národního státu. Zasazuje vývoj českého a slovenského antisemitismu do kontextu diskusí o podobě národa a jeho státu a zkoumá, jakou roli hrálo protižidovské násilí či praktická protižidovská politika (například vylučování z agrární ekonomiky) a propaganda proti židovským uprchlíkům právě v kontextu "budování státu". Sleduje proměňující se funkci antisemitismu od zdůrazňované jednoty v prvních měsících národního státu po jeho polarizující roli v době protisocialistických a protikomunistických kampaní.

Počátky sekulární kultury, ve které dnes žijeme, sahají nepochybně dále než do doby Československé první republiky. Právě v době vlády domu habsbursko-lotrinského nastal přechod od absolutní monarchie ke konstituční, od monolitického katolicismu k agnosticismu a od nevolnictví k občanské společnosti. Je to doba zrodu veřejné sféry a médií, úpadku náboženství a intenzivního rozvoje právní kultury, která měla efektivně chránit práva jednotlivce. Předkládaná kniha se soustředí na otázky, které národní dějepisectví nechávalo bez povšimnutí. Je to generační dílo, ve kterém se mladší autoři a autorky snaží tyto procesy osvětlit a usmířit Čechy s jejich vlastní minulostí.

Sborník je výstupem workshopu organizovaného Židovským muzeem v Praze a Ústavem pro českou literaturu AV ČR v roce 2010, který konfrontoval znalosti, názory a metodologii literárních vědců a historiků zabývajících se židovskými dějinami a antisemitismem. Vybrané příspěvky představují Nerudovy postoje vůči Židům, zejména jeho antisemitský traktát Pro strach židovský, v kontextu doby a analyzují jej z různých perspektiv. Ačkoli protižidovský charakter různých Nerudových textů byl často zmiňován, dosud se mu žádná práce nevěnovala obšírněji. Mediální diskuse, kterou workshop vyvolal, pak jasně ukázala, jak je důležité, aby se česká společnost kriticky vypořádala s komplexitou vlastních vztahů k Židům, v neposlední řadě i z toho důvodu, že pamflet Pro strach židovský je v současnosti ke stažení na několika nacionalistických a antisemitských internetových stránkách. Součástí sborníku je komentovaná edice traktátu Pro strach židovský a také ilustrace, především dobové obrazy Židů a antisemitské karikatury. Vychází ve spolupráci s Centrem židovských studií FF UK za podpory Ministerstva kultury ČR.

Autor zaplňuje jednu z mezer v historiografii zabývající se českými dějinami a líčí vznik, vývoj a projevy moderního antisemitismu v české společnosti na konci 19. století a zasazuje je do kontextu vzestupu evropských antisemitských hnutí. Nepřeceňuje přitom národnostní konflikt mezi Čechy a Němci v českých zemích, věnuje se i vývoji katolického či křesťansko-sociálního antisemitismu a sleduje, jak vývoj českého antisemitismu souvisel s formulováním protiliberálních a později protisocialistických společenských a hospodářských teorií a jak byly tyto teorie integrovány do programu či propagandy českých politických stran.Michal Frankl (1974) se českému antisemitismu konce 19. století věnoval jak ve studentských pracích při studiu politologie, tak ve své disertaci. Od roku 1995 spolupracuje s Institutem Terezínské iniciativy a od roku 2004 přednáší o židovských dějinách a holocaustu na Pedagogické fakultě UK v Praze. V posledních letech se v rámci výzkumného projektu zabýval československou uprchlickou politikou.