Už jste někdy měli za to, že dobře znáte neznámého člověka, že vám pouhé jeho oči, gesta rukou, způsob chůze prozrazuje jeho charakter? Byli jste někdy svému partnerovi nevěrní a svářela se ve vás bouře protichůdných pocitů, která se zdálo, že vás rozerve, přestože navenek jste byli klidní? Provinil se někdy neodpustitelně někdo z vašich blízkých, a vy to nejen neumíte přijmout, ale ani jej odsoudit? Pronajímali jste si někdy byt, a přestože byl váš názor nevalný, vynaložili jste veškerou energii na to, abyste neurazili majitele? Byli jste někdy přepadeni a uhadovali každý další krok útočníka doslovným přeskakováním mezi jeho a vlastní myslí? Začtete-li se do knihy Hosté u nás stále neznámé, avšak ve své rodné zemi proslulé norské autorky Merethe Lindstromové, ihned poznáte spřízněnce. Svým barvitým psychologickým vykreslením postav a prostředí, a to navzdory, nebo snad díky, úspornému stylu vyprávění, proniká hluboko do duše moderního člověka a odhaluje kořeny váznoucí komunikace, generačních problémů a nedorozumění či pocitů neuspokojené touhy. Nepočítáme-li několik povídek, které se objevily v antologiích poskytujících průřez norskou literaturou dvacátého století Krajina s pobřežím (2005) a Se světem nepohneš (2011), kniha je prvním autorčiným dílem přeloženým do českého jazyka.