Série: Cloverleighská farma

Tenkrát jsem měl všechno. Brutální nadhoz. Zabijácké instinkty. Namyšlený úsměv. Prostě všechno. (A věřte mi, věděl jsem, jak balit holky.) V posledním ročníku si mě Univerzita San Diego vybrala už v prvním kole náboru a nabídla mi dva miliony dolarů zápisného. V Major League jsem poprvé nastoupil dřív, než jsem si mohl legálně koupit pivo. Byl jsem v podstatě nedotknutelný. Dokud se to jednoho dne nezměnilo. Když jsem si zničil kariéru – navíc přímo během světové série –, to poslední, co jsem si přál, bylo vrátit se do rodného města, kde každý pitomec v kšiltovce přesně věděl, proč už nedokážu házet. Když mě tedy moje sestra dotáhla na svoji svatbu, přísahal jsem si, že se tam jenom otočím. Potom jsem ale narazil na April Sawyerovou. Na střední škole jsme byli jen přátelé, ale vždycky mě přitahovala a nikdy jsem na ni nezapomněl – ty zrzavé vlasy, neuvěřitelný úsměv a ta šílená, unáhlená věc, kterou jsme udělali na korbě mého auta, než jsme se rozloučili. Už je to osmnáct let, ale stačí jeden pohled a cítím se zase jako kdysi. Pořád ji dokážu rozesmát a ona mi umí srazit hřebínek, a když to mezi námi okamžitě začne jiskřit, je to ještě žhavější než dřív – a já nechci, aby to skončilo. Jenže když už si myslím, že jsem připravený nechat minulost plavat a vrátit se do hry, život mi uštědří další ránu, kterou jsem vůbec nečekal.

Série: Cloverleighská farma

Můj nový soused je hasič – a neskutečně sexy svobodný táta –, ale přísahám, že jsem ten detektor kouře nespustila naschvál. (A fakt jsem se chtěla propadnout hanbou, když mi přispěchal na pomoc a spatřil mě úplně nahou.) Nic se nestalo, samozřejmě že ne – protože já, Winnie MacAllisterová, závislačka na lásce a majitelka neustále zlomeného srdce, jsem přísahala, že se na celý rok vzdám mužů. Dokonce i ochranitelských mužů s ostře řezanými čelistmi, mohutnými bicepsy a temnýma hnědýma očima, z nichž se mi zrychluje tep. Dokonce i bývalých členů SEALs se širokými hrudníky a silnými pažemi, ze kterých mi mravenčí kůže. Dokonce i úchvatných nabručených chlápků, kteří mají plné ruce práce s výchovou dvou rozkošných dcerušek a tvrdí, že nevěří na lásku. Byla jsem odhodlaná slib dodržet, dokud mě Dex jednou večer nepolíbil a nedonutil mě odhodit všechny zábrany. (A taky spodní prádlo.) Říká, že není něžný, a má pravdu. Říká, že bych měla přijmout práci snů, kterou mi nabídli v jiném státě, a má pravdu. Říká, že je na mě moc starý a nemůže být takovým mužem, jakého si zasloužím. A v tom se mýlí. Možná nás od sebe dělí dvanáct let, ale požár, který mezi námi vzplane, nikdy nepohasne. Jak bych ho mohla přesvědčit, aby se mnou dal šanci šťastnému konci?

Série: Cloverleighská farma

Když se na to podívám s odstupem, neměla jsem si tu pátou mimosu dávat. Nebo šestou, sedmou, osmou… Ta ostuda, která po mém veřejném zhroucení následovala, ale nebyla nic v porovnání s tím, když mě po patnácti letech manželství opustil manžel kvůli mnohem mladší holce – a zmínila jsem se o tom, že je těhotná?Kvůli dětem i své hrdosti jsem se sbalila a odjela do domu svého dětství, do malého městečka, kde jsem vyrůstala. Farma Cloverleigh bude ideálním místem pro nový začátek.Zamilování se do Henryho deSantise nebylo součástí plánu. Jasně, hezky se na něj dívá a skvěle si rozumíme v ložnici (i na chodbě, ve vaně a na jeho stole), ale také je čerstvě rozvedený a jdeme na to tak rychle, že si nejsem jistá, jestli vůbec budeme mít čas nechat zhojit staré rány. Díky Henrymu se ale cítím krásná, přitažlivá, chtěná a silná. Tak jsem si nepřipadala už roky. Rozumíme si, a když jsem v jeho náručí, mám pocit, že někomu můžu konečně zase věřit. Zase milovat. Být beze strachu milována.Ale někde hluboko uvnitř jsem vyděšená. Není to moc brzy? Nebo jsem blázen, když si nechám proklouznout mezi prsty druhou šanci na šťastný konec ve stylu „žili spolu šťastně až do smrti“?

Popis není dostupný

Série: Cloverleighská farma

Nechtěla jsem ho vidět nahého – byla to nehoda. Musela být, ne? Protože Noah McCormick a já jsme nikdy nebyli nic víc než přátelé. Za všechny ty roky, co ho znám, se mě ani nedotknul. A i když byl v šestnácti roztomilým plavčíkem a ve čtyřiatřiceti letech zástupcem šerifa, vždy to byl ten ochranář, kterému jsem mohla věřit, že nechá ruce tam, kde mají být. S tím jsem si nikdy nechtěla zahrávat. Dokud jsem na něj omylem nenarazila, když zrovna vylézal ze sprchy, a neuviděla jeho vypracované, svalnaté tělo úplně nahé a mokré. Ještě nikdy jsem si nechtěla s něčím tak moc zahrávat. Měla jsem si zakrýt oči. Říct, že mě to mrzí. Přinejmenším jsem mu mohla podat ručník. Koneckonců, byla jsem ve městě jen pár dní a on mi jen dělal laskavost, když mě doprovodil na svatbu mé sestry. Nebylo to skutečné rande. Ale neomlouvala jsem se. A nekryla se. Po všech těch letech, kdy jsme byli jen přáteli, jsme najednou neukojitelní.

Série: Cloverleighská farma

Když nám bylo jedenáct, Oliver Ford Pemberton mě donutil skočit ze střechy stodoly. Říkal, že si při skoku z tří metrů nohu zlomit nemůžu. ***** Lhal. ***** (Můžete si tak zlomit i klíční kost, což si podle mě zasloužil.) ***** Kéž bych mohla říct, že to byl poslední hec, který jsem si od něj nechala líbit, poslední sázka, kterou jsem s ním uzavřela, a že to bylo naposledy, co jsem mu věřila. ***** Ale nebylo. ***** Protože se opovážil dospět v krásného, okouzlujícího a sexy muže. A jak jsme stárli, výzvy byly nemravnější – a sázky vyšší – až mě nakonec zanechal roztříštěnou na kusy. Zapřísáhla jsem se, že už s ním nikdy nepromluvím. ***** Ale dvacet let po tom hloupém skoku ze střechy se mi vrátil do života a nutí mě, abych kvůli němu riskovala úplně všechno: svou práci, svou sebeúctu a své srdce. ***** Kolik šancí si láska zaslouží?

Popis není dostupný

Série: Cloverleighská farma

Jsem samoživitel tří dcer a finanční ředitel farmy Cloverleigh.Na lásku nemám čas, protože jsem příliš zaneprázdněný chodem firmy, oddělováním červených ponožek od bílého prádla a převlékáním všech těch zatracených peřin, aniž bych strkal dolar do sklenice nadávek.Jistě, Frannie Sawyerová je krásná a roztomilá, ale je jí dvacet sedm, je dcerou mého šéfa a chůvou mých dcer na poloviční úvazek, což znamená, že je mimo můj dosah. Už tak je zlé, že o ní nemohu přestat fantazírovat, takže co bych to byl za blbce, kdybych podlehl pudů a políbil ji?No, nakonec jsem ještě větší blbec, protože nezůstalo jen u polibku a teď se od ní nemohu odtrhnout. Díky ní cítím, že je mé staré já zpět. Připomíná mi, jaké je chtít něco jen kvůli sobě. Je vším, co jsem kdy potřeboval, ale ničím, co bych si uměl představit.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Tenkrát jsem měl všechno. Brutální nadhoz. Zabijácké instinkty. Namyšlený úsměv. Prostě všechno. (A věřte mi, věděl jsem, jak balit holky.) V posledním ročníku si mě Univerzita San Diego vybrala už v prvním kole náboru a nabídla mi dva miliony dolarů zápisného. V Major League jsem poprvé nastoupil dřív, než jsem si mohl legálně koupit pivo. Byl jsem v podstatě nedotknutelný. Dokud se to jednoho dne nezměnilo. Když jsem si zničil kariéru – navíc přímo během světové série –, to poslední, co jsem si přál, bylo vrátit se do rodného města, kde každý pitomec v kšiltovce přesně věděl, proč už nedokážu házet. Když mě tedy moje sestra dotáhla na svoji svatbu, přísahal jsem si, že se tam jenom otočím. Potom jsem ale narazil na April Sawyerovou. Na střední škole jsme byli jen přátelé, ale vždycky mě přitahovala a nikdy jsem na ni nezapomněl – ty zrzavé vlasy, neuvěřitelný úsměv a ta šílená, unáhlená věc, kterou jsme udělali na korbě mého auta, než jsme se rozloučili. Už je to osmnáct let, ale stačí jeden pohled a cítím se zase jako kdysi. Pořád ji dokážu rozesmát a ona mi umí srazit hřebínek, a když to mezi námi okamžitě začne jiskřit, je to ještě žhavější než dřív – a já nechci, aby to skončilo. Jenže když už si myslím, že jsem připravený nechat minulost plavat a vrátit se do hry, život mi uštědří další ránu, kterou jsem vůbec nečekal.

Můj nový soused je hasič – a neskutečně sexy svobodný táta –, ale přísahám, že jsem ten detektor kouře nespustila naschvál. (A fakt jsem se chtěla propadnout hanbou, když mi přispěchal na pomoc a spatřil mě úplně nahou.) Nic se nestalo, samozřejmě že ne – protože já, Winnie MacAllisterová, závislačka na lásce a majitelka neustále zlomeného srdce, jsem přísahala, že se na celý rok vzdám mužů. Dokonce i ochranitelských mužů s ostře řezanými čelistmi, mohutnými bicepsy a temnýma hnědýma očima, z nichž se mi zrychluje tep. Dokonce i bývalých členů SEALs se širokými hrudníky a silnými pažemi, ze kterých mi mravenčí kůže. Dokonce i úchvatných nabručených chlápků, kteří mají plné ruce práce s výchovou dvou rozkošných dcerušek a tvrdí, že nevěří na lásku. Byla jsem odhodlaná slib dodržet, dokud mě Dex jednou večer nepolíbil a nedonutil mě odhodit všechny zábrany. (A taky spodní prádlo.) Říká, že není něžný, a má pravdu. Říká, že bych měla přijmout práci snů, kterou mi nabídli v jiném státě, a má pravdu. Říká, že je na mě moc starý a nemůže být takovým mužem, jakého si zasloužím. A v tom se mýlí. Možná nás od sebe dělí dvanáct let, ale požár, který mezi námi vzplane, nikdy nepohasne. Jak bych ho mohla přesvědčit, aby se mnou dal šanci šťastnému konci?

Když se na to podívám s odstupem, neměla jsem si tu pátou mimosu dávat. Nebo šestou, sedmou, osmou… Ta ostuda, která po mém veřejném zhroucení následovala, ale nebyla nic v porovnání s tím, když mě po patnácti letech manželství opustil manžel kvůli mnohem mladší holce – a zmínila jsem se o tom, že je těhotná?Kvůli dětem i své hrdosti jsem se sbalila a odjela do domu svého dětství, do malého městečka, kde jsem vyrůstala. Farma Cloverleigh bude ideálním místem pro nový začátek.Zamilování se do Henryho deSantise nebylo součástí plánu. Jasně, hezky se na něj dívá a skvěle si rozumíme v ložnici (i na chodbě, ve vaně a na jeho stole), ale také je čerstvě rozvedený a jdeme na to tak rychle, že si nejsem jistá, jestli vůbec budeme mít čas nechat zhojit staré rány. Díky Henrymu se ale cítím krásná, přitažlivá, chtěná a silná. Tak jsem si nepřipadala už roky. Rozumíme si, a když jsem v jeho náručí, mám pocit, že někomu můžu konečně zase věřit. Zase milovat. Být beze strachu milována.Ale někde hluboko uvnitř jsem vyděšená. Není to moc brzy? Nebo jsem blázen, když si nechám proklouznout mezi prsty druhou šanci na šťastný konec ve stylu „žili spolu šťastně až do smrti“?

Nechtěla jsem ho vidět nahého – byla to nehoda. Musela být, ne? Protože Noah McCormick a já jsme nikdy nebyli nic víc než přátelé. Za všechny ty roky, co ho znám, se mě ani nedotknul. A i když byl v šestnácti roztomilým plavčíkem a ve čtyřiatřiceti letech zástupcem šerifa, vždy to byl ten ochranář, kterému jsem mohla věřit, že nechá ruce tam, kde mají být. S tím jsem si nikdy nechtěla zahrávat. Dokud jsem na něj omylem nenarazila, když zrovna vylézal ze sprchy, a neuviděla jeho vypracované, svalnaté tělo úplně nahé a mokré. Ještě nikdy jsem si nechtěla s něčím tak moc zahrávat. Měla jsem si zakrýt oči. Říct, že mě to mrzí. Přinejmenším jsem mu mohla podat ručník. Koneckonců, byla jsem ve městě jen pár dní a on mi jen dělal laskavost, když mě doprovodil na svatbu mé sestry. Nebylo to skutečné rande. Ale neomlouvala jsem se. A nekryla se. Po všech těch letech, kdy jsme byli jen přáteli, jsme najednou neukojitelní.

Když nám bylo jedenáct, Oliver Ford Pemberton mě donutil skočit ze střechy stodoly. Říkal, že si při skoku z tří metrů nohu zlomit nemůžu. ***** Lhal. ***** (Můžete si tak zlomit i klíční kost, což si podle mě zasloužil.) ***** Kéž bych mohla říct, že to byl poslední hec, který jsem si od něj nechala líbit, poslední sázka, kterou jsem s ním uzavřela, a že to bylo naposledy, co jsem mu věřila. ***** Ale nebylo. ***** Protože se opovážil dospět v krásného, okouzlujícího a sexy muže. A jak jsme stárli, výzvy byly nemravnější – a sázky vyšší – až mě nakonec zanechal roztříštěnou na kusy. Zapřísáhla jsem se, že už s ním nikdy nepromluvím. ***** Ale dvacet let po tom hloupém skoku ze střechy se mi vrátil do života a nutí mě, abych kvůli němu riskovala úplně všechno: svou práci, svou sebeúctu a své srdce. ***** Kolik šancí si láska zaslouží?

Jsem samoživitel tří dcer a finanční ředitel farmy Cloverleigh.Na lásku nemám čas, protože jsem příliš zaneprázdněný chodem firmy, oddělováním červených ponožek od bílého prádla a převlékáním všech těch zatracených peřin, aniž bych strkal dolar do sklenice nadávek.Jistě, Frannie Sawyerová je krásná a roztomilá, ale je jí dvacet sedm, je dcerou mého šéfa a chůvou mých dcer na poloviční úvazek, což znamená, že je mimo můj dosah. Už tak je zlé, že o ní nemohu přestat fantazírovat, takže co bych to byl za blbce, kdybych podlehl pudů a políbil ji?No, nakonec jsem ještě větší blbec, protože nezůstalo jen u polibku a teď se od ní nemohu odtrhnout. Díky ní cítím, že je mé staré já zpět. Připomíná mi, jaké je chtít něco jen kvůli sobě. Je vším, co jsem kdy potřeboval, ale ničím, co bych si uměl představit.