Buddhistická ekonomie je v současnosti již poměrně etablovaný proud ekonomického myšlení, který se na Západě rozvíjí od 60. let minulého století. V tomto výboru autoři textů - akademici i duchovní, laici i mniši - hledají odpovědi na otázky: jak lze skloubit ekonomickou efektivitu s etickými hodnotami? Co je z buddhistického hlediska špatné na kapitalismu a co s tím můžeme udělat? Je možná "ekonomika soucitu" a pomůže nám zvládnout následky klimatické krize?

Rejstřík sbírky Arytmie sahá od osobních vzpomínek a drobných každodenních postřehů po kritické reflexe současných společenských jevů. Ščur je básník živé imaginace, nicméně realita je v jeho textech vždy fyzicky, hmatatelně přítomná. "Ščurova poesie je bohatá a mnohovrstevná, od mélického verše se vyvinula k volnému, přiblížila se i k surrealismu… Jako u všech opravdových básníků spočívá jeho jedinečnost a objevnost v pozornosti k nejkonkrétnějším reáliím a vjemům a v jejich přehodnocení osobní imaginací."

Knižní rozhovor česko-běloruského básníka a překladatele Maxe Ščura s čelným představitelem současného českého surrealismu, básníkem a esejistou Františkem Dryjem. Jako bonus příloha básní-pamfletů obnažující některá nehezká místa na těle soudobé české literární kritiky a kunsthistorie "Mně šlo a jde doposud o ujasnění, ujasňování, nejen nové nahlédnutí, ale i případnou revizi vlastních, dlouhodobě promýšlených konceptů - jaksi i vzhledem k vnějšku či vzhledem k vnější argumentaci, již nemíním ignorovat, pokud je založena alespoň v relativně kriticky vstřícném referenčním rámci. Protože polemizovat se školními osnovami mainstreamové literární vědy povětšinou (!) a želbohu - či bohudík - smysl nemá. Výsledný tvar tedy i takovému subjektivnímu rozvrhu odpovídá: nejde o tradiční knižní či časopisecký rozhovor-dialog, v němž se protistrany dohadují či tázající zpovídá celebritu atp., nýbrž vlastně o mnohdy až esejistické zevrubné reakce dotazovaného na ucelenější stanoviska a kritické teze tazatelovy." "Osobně jsem přesvědčen, že surrealismus je stejně tak legitimně opoziční (rubovou) součástí i produktem této - ať už kolabující, vyhořelé nebo prostě dlouhodobě a cyklicky vegetující - civilizace, jako snad jednou z průhledných bran do dimenze jiné - nově uchopené, leč i staronové, v určitém smyslu nadčasové - možnosti prožívání lidského světa. Reprezentuje jednu z možných drah a energií, které bezpochyby produkují, nesou a pěstují cosi jako životní ‚konstantu svobody‘, mají v genech universální, mythogenní a stejně tak obrodný, tvořivý potenciál… Je to málo?" "… surrealismus je opakovaně zuřivě odmítán, ba degradován pro svou mimouměleckou a antiestetickou, antiliterární bázi, proklamaci a legitimaci. Kunsthistorici a literární vědci - tehdejší, stejně jako ti dnešní - trojčí, neboť je mírnix týrnix zpochybňován jejich raison d' etre, výsostný předmět jejich zájmu, smysl jejich životů."

Krátká próza Kulturtréger je druhou česky vydanou knihou běloruského básníka a prozaika Maxe Ščura (básnická sbírka Modus bibendi vyšla v roce 2012 také v Nakladatelství Petr Štengl). Co do obsahu jde o příběh v podstatě až banální - neřeší se nic většího ani nic menšího než první lásky a sebehledačství mládí - nebýt ovšem kulis běloruské diktatury, které mimoděk pronikají i na vysněný Západ, tj. do Holandska, kam se hlavní hrdina Singer vydává s univerzitním pěveckým sborem. Síla Ščurova textu je - spíše než v příběhu a v postavách, které jsou na malém prostoru spíše načrtnuty, než aby se stačily skutečně rozvinout - ve stylové lehkosti a dynamičnosti a v autorově schopnosti smát se a ironizovat, ale ve chvíli, kdy je potřeba, nemilosrdně tnout do živého.

Popis není dostupný