Popis není dostupný

Svazek obsahuje dva texty, které se historicky, obsahově i stylisticky úzce váží k autorově posmrtně vydanému rukopisu Viditelné a neviditelné. Jedná o důležitá a jediná souvislá autorova doplnění tohoto nedopsaného projektu, který je považován za významné a aktuální dílo, ale zároveň je pro svůj myšlenkový obsah i fragmentárnost obtížně interpretovatelný. Oba texty řeší metodologickou otázku celého projektu Viditelného a neviditelného: jak se filosoficky tázat v dnešní době, aniž bychom se spokojili s nezřídka redukcionistickými postoji evropské tradice, jako je reflexe na podstatu a hledání faktů. Recepce Merleau-Pontyho prochází v posledních letech velkou proměnou v souvislosti se změnou vydavatelské i čtenářské perspektivy. Proto je překlad je doplněn předmluvou vydavatele-překladatele Jana Haláka.

Popis není dostupný

Knihu tvoří tři úzce související texty významného francouzského filosofa a fenomenologa Maurice Merleau-Pontyho. Jejím jádrem je autorova přednáška z roku 1946, ve které zhutněným způsobem vyložil ústřední teze svého hlavního díla Fenomenologie vnímání. Přednášku doplňují texty dvou dřívějších projektů, jejichž vyústěním bylo právě toto dílo, a zápis diskuze, která po přednášce následovala. Čtenář tak v knize může sledovat jednotu autorovy filosofické práce od prvních náčrtů přes vypracovanou fenomenologii vnímání až po naznačení jejích důsledků pro chápání vědy, racionality, člověka, kultury, dějin a filosofie samotné. Primát vnímání, titul, který dvěma slovy vyjadřuje Merleau-Pontyho filosofický postoj, je tak pozoruhodným úvodem nejen do Fenomenologie vnímání, ale do autorova myšlení obecně - je v jistém smyslu úvodem napsaným autorem samotným

Východiskem analýz, které Merleau-Ponty podává v této knize, je kritika koncepcí, které chování živých organismů pojímají jako kauzální účinky izolovaných neurofyziologických procesů; najdeme tu tedy např. i kritiku Pavlovovy teorie podmíněných reflexů. Vztah psychického řádu k řádu vitálnímu a vztah duchovna k psychičnu je autorem pojímán jako integrace, díky níž se určitá struktura stává částí struktury jí nadřazené. Vyústěním zkoumání je pak pojetí navazující na základní myšlenky Husserlovy fenomenologie.

Popis není dostupný