Kronikář Kosmas byl jednou z nejvýznamnějších osobností českých dějin raného středověku. Jeho Kronika Čechů zprostředkovávala vzdělaným středověkým čtenářům představy o předkřesťanském, mytickém dávnověku, o počátcích křesťanství i o neklidné době přelomu 11. a 12. století. Kronice stejně jako jejímu autorovi se odborná historická literatura věnuje jíž více než dvě staletí. Kniha Martina Wihody na rozdíl od dílčích studií reprezentuje vskutku komplexní dílo, jehož cílem je všestranně ozřejmit důvody vzniku kroniky, Kosmův autorský záměr i jeho literární ambice. Zároveň však Wihoda promyšleně zasazuje Kosmův text do doby, kdy vznikal. Detailně přitom odhaluje, jak se dobové souvislosti promítaly do obsahu kroniky stejně jako hodnotových soudů, jež kronikář hlásal a vědomě prosazoval.

Popis není dostupný

Kostel Panny Marie na Pražském hradě patřil k nejhledanějším památkám Čech již od druhé poloviny 19. století. Do bouřlivé názorové výměny nad jeho polohou a významem se postupně zapojili snad všichni přední znalci raného středověku. Mariánský svatostánek totiž naposledy zmiňuje tzv. Dalimilova kronika, jejíž vznik bývá zpravidla kladen nedlouho za rok 1300. O něco později kostel zanikl a jeho poloha upadla v zapomnění. Objevit se jej podařilo až výzkumem, který roku 1950 vedl Ivan Borkovský. Nevelký objekt zakončený apsidou o rozměrech zhruba 7,5 × 6 m byl však natolik poničen, že se jeho původní podoba i stavební vývoj vzpírají jednoznačné interpretaci. Osmička archeologů, historiků, lingvistů, religionistů a uměleckých historiků (Iva Adámková, Nora Berend, Jiří Dynda, Jan Frolík, Jana Maříková-Kubková, Dalibor Prix, Ivo Štefan a Martin Wihoda) se nyní zamýšlí nad možnostmi a mezemi výkladu a pokouší se provázat Borkovského objev s christianizací Čechů.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný