Kniha zachycuje dynamiku československého komunistického režimu v letech 1985-1989 z perspektivy Rakovnických keramických závodů. Autor se věnuje politickému a hospodářskému vlivu mocenských sítí na fungování jednoho významného podniku v období pozdního socialismu. Poukazuje na složitost a proměnlivost vztahů ředitelství keramických závodů s mohutnou stranickou strukturou, zejména s celozávodním výborem KSČ. Líčením každodenních sporů o kádrovou politiku, výši plánu, modernizaci provozů či tzv. pracovní iniciativu vysvětluje složitost politických procesů a interakce centrálních, regionálních, místních a podnikových institucí. Hlavním tématem knihy je analýza konfliktů o implementaci zákona o státním podniku, schváleného v roce 1988. Autor na příkladu přestavbové transformace keramického průmyslu dokládá, že československá reforma druhé poloviny 80. let nezáměrně posílila podnikovou sféru a umožnila jí vytvářet vlastní ekonomické strategie, jež mohly být v nesouladu se zájmy stranických orgánů.

Martin Štefek ve své komparativní studii dává nahlédnout za fasádu zdánlivé jednoty vedení Komunistické strany Československa (KSČ) a Jednotné socialistické strany Německa (SED) po roce 1985. Na základě výzkumů archivních pramenů čtenářům odkrývá logiku fungování politického procesu v režimech sovětského typu a problematizuje vžitou představu o jejich strnulosti. Kontrast mezi československým a východoněmeckým případem autor demonstruje na odlišném způsobu reflexe sovětské perestrojky. Dokumentuje spory o koncepci specifické verze československé reformy a popisuje frakcionalismus a rozpad do té doby velmi stabilního předsednictva ÚV KSČ. V případě východoněmecké situace ozřejmuje důvody ostražitosti špiček SED vůči Gorbačovově politice a poukazuje na rozdíly ve způsobu zpracování reformních podnětů přicházejících ze Sovětského svazu. Relativizací konvenční představy o monolitických centrech moci kniha (znovu)otevírá diskusi o limitech aplikace konceptu totalitarismu.