Popis není dostupný

Martin Pokorný (* 1973) vyučuje komparatistiku na FF UK. V nakl. Jitro vydal komentovaný překlad Chaucerova Snu o rytíři a esej Odezvy a znaky: Homér, Dante a Joyceův Odysseus. Překlady mj. pro nakl. Oikúmené či Odeon. Opírá se řeč o již danou zkušenost, nebo je zkušenost formována řečí? Dává řeč smysl pouze v situaci, nebo je naopak podstatné, že její významy každou konkrétní situaci překračují? Je výpověď vyjádřením myšlenky, nebo lze myslet jen ve výpovědích, jež myšlenkám dávají tvar? Tvoří se rétorické figury až v řeči, anebo naopak každá řeč již na určitých rétorických figurách stojí? A představuje řeč, jež se přece nutně vztahuje mimo sebe, vůbec samostatné téma? O vykročení ze zdánlivých dilemat usiluje koncepce, jež sice reaguje na klasické filosofické problémy, ale při jejich řešení oživuje základní hlediska konkurenční disciplíny, rétoriky: důraz na situaci, orientaci, jednání a vyjadřovací vůli. Autor spojuje teoretické zájmy filosofa a literárního vědce s praktickou zkušeností interpreta a překladatele odborných i literárních textů.

Využití digitálních technologií patří do vzdělávací oblasti Člověk a svět, jež je závazná pro 8. a 9. ročník základních škol. Computer Media s.r.o. nyní přináší pro tuto oblast přímo cílené učebnice, které však lze použít i jako další alternativu pro výuku předmětu informatika a výpočetní technika na základních školách. Knihy pokrývají veškerou potřebnou látku od základních pojmů informatiky přes operační systémy, internet či až po využití digitálních přístrojů a technologií v praxi. V učebnicích nechybí ani procvičování, poznámky, zajímavosti či informace „navíc“.

Představujeme skvělého pomocníka pro všechny učitele výpočetní techniky. Jak už název napovídá, titul je souhrnem nápadů, tipů a postřehů, které výuku zpestří a usnadní cestu výpočetní techniky k žákům. Obsahem tak jsou nejrůznější hry, skládačky, podněty, příklady, tipy, triky apod., které lze s žáky použít ve výuce. Přesto, že titul je určen primárně pro učitele základních škol, z nápadů mohou čerpat i středoškolští pedagogové.

V Pamětech Ludvíka XIV. (1638–1715) se nám dostává do rukou text, který osobitým způsobem přibližuje počátky jeho dlouhé, dvaasedmdesát let trvající vlády. Soubor těchto historických úvah a líčení vznikl v rozmezí let 1665–1671, zpětně zachycuje roky 1661, kdy Ludvík převzal moc z rukou regentky své matky Anny Rakouské, a léta 1662, 1666 až 1668. Ludvík nebyl jediným pisatelem (autory a redaktory textů byli především historik Paul Pellisson, preceptor Ludvíkova syna de Périgny a tvůrce Ludvíkovy hospodářské politiky J. -B. Colbert), ale příprava pamětí probíhala pod královou přímou kontrolou. Ludvík paměti dedikoval svému synovi, dauphinovi Ludvíkovi (1661–1711) a v textu se k němu přímo obrací. Chce mu zanechat následováníhodný obraz rozvážného a zodpovědného panovníka, pečujícího o svou zemi a lid. Nejedná se v první řadě o historický pramen, nýbrž o pronikavé zamyšlení nad onou souhrou pohledů, vlivů a zájmů, v jejichž středu se panovník pohybuje coby všudypřítomné světlo, které právě díky své oslnivé záři dokáže zůstat i neprůhledné, aniž by se skrývalo. Historické události jsou líčeny jen v hutném výběru a text se zaměřuje na složitý vztah mezi „nitrem“ a „obrazem“ krále-politika, panovníka z Boží milosti. Paměti zaslouží srovnání s Machiavelliho Vladařem i dalšími klasickými díly politické filosofie a pozoruhodným způsobem předjímá problémy současné, bytostně medializované politiky.

Soubor dosud nepublikovaných esejů Martina Pokorného (nar. 1973) doplňují články otištěné v letech 1997-1998 v Literárních novinách. V centru autorova zájmu je angloamerická modernistická literatura; kromě ní se věnuje i řadě dalších témat, například vztahu filozofie a poezie či románům Milana Kundery. Využívá přitom svých znalostí z oboru filozofie a literární vědy i aktivní zkušenost s básnickým jazykem.