Popis není dostupný

Monografická studie se věnuje topologické fenomenologii. Jejím jádrem není fenomenologická analýza prostorových a topických fenoménů, ale úsilí pochopit prostřednictvím metod fenomenologické ontologie bytí jako místo, resp. prostranství (Ortschaft). Konkrétně jde o analýzu "topologie bytí" především u Heideggera a doplňkově u Merleau-Pontyho. Text podrobně sleduje Heideggerův vývoj vystižený třemi klíčovými termíny: smysl-pravda-místo; knihu lze proto číst také jako výklad jeho pozdního myšlení. Topologie bytí se snaží neredukovat mnohovrstevnatost a spletitost naší zkušenosti na vztahy podstat a řetězce příčin, chápe proto vrstvení a splétání jako primární ontologické termíny a metodicky je prověřuje.

Publikace nabízí interpretaci klíčových motivů významného díla Heideggerovy pozůstalosti, mimo jiné i termínů Ereignis (příhodné) a Da-sein (bytí-tu). Při výkladu je kladen důraz na Heideggerovo využití fenomenologické metody při deskripci bytí jako příhodného; studii lze proto číst také jako úvahu o ontologickém dosahu fenomenologie. Vzhledem k tomu, že perspektivním stanovištěm fenomenologické metody je vždy (konkrétní) člověk, končí studie přiblížením Heideggerova výkladu bytnosti člověka z příhodného (vom Ereignis).

Kolektivní monografie kantovsky, fenomenologicko-hermeneuticky, analyticky, psychoanalyticky i pragmaticky píšících českých autorů, která zkoumá diskusi o metafyzice v kantovské a pokantovské kritice metafyziky, v Heideggerově a fenomenologické tematizaci konce metafyziky a ontoteologie, v oživení metafyzických otázek v analytické filosofii a v současné postmetafyzické diskusi.