Příslušníci šlechtického rozrodu Hertvíků z Rušinova (zemanů z Ostružna) byli na Čáslavsku a Chrudimsku usazeni nejpozději od počátku 14. století. K nejznámějším představitelům rodu patřil Jan Hertvík z Rušinova a na Lichtenburku (cca 1395-1455). Když v roce 1455 umíral, ze světa odcházel bezpochyby jeden z nejmocnějších mužů polipanské éry. Roku 1440 byl zvolen hejtmanem čáslavského kraje a tím dosáhl pomyslného vrcholu politické kariéry. Jan Hertvík z Rušinova patřil k předním orebským hejtmanům, později k přátelům a podporovatelům Hynka Ptáčka z Pirkštejna a po roce 1444 byl také hlavním stoupencem a podporovatelem vzestupu Jiřího z Poděbrad. Na troskách bývalého vilémovského opatství vybudoval rozlehlé pozemkové impérium, které se mohlo směle rovnat i majetkům předních šlechtických rodů v zemi. Kniha sleduje osudy všech známých příslušníků rozrodu, jež jsou zasazeny do širšího kontextu vývoje východočeské šlechty, od prvních písemných zmínek až po vymření rodu na počátku 16. století.

Výpravná publikace Sedm věží. Karel IV. pohledem akademiků (1316–2016) vznikla na základě stejnojmenné výstavy, která se konala v hlavní budově Akademie věd České republiky ve dnech 6. dubna až 11. května 2016. Prostřednictvím několika vybraných témat představuje osobnost Karla IV. v probíhajících výzkumných programech Akademie věd ČR a důstojným způsobem tak připomíná 700. výročí jeho narození. Osnovu výstavy tvořilo sedm hlavních tematických okruhů, jež zvlášť upozorňovaly na přínos jednotlivých pracovišť a ústavů AV ČR k výzkumu karlovské doby. Podobně jako výstava je i předkládaná monografie rozdělena do sedmi oddílů. Krátké předělové texty představují stručný vhled do dané problematiky. Důraz je ovšem kladen zejména na studie zpřístupňující nejnovější výzkumy předních českých odborníků. Protože součástí každé kapitoly jsou také katalogová hesla k předmětům, jež byly vystaveny v rámci expozice Sedm věží, slouží tato pojednání i jako vodítko pro zasazení prezentovaných předmětů do širšího kontextu