Popis není dostupný

V rukou držíte nejen autorský životopis dokumentaristy, publicisty a spisovatele Martina Mahdala, ale také jedinečné svědectví o tom, jak v České republice vznikají (či spíše často nevznikají) dokumentární filmy. Autor v knize vzpomíná na své autorské začátky, na spolupráci s Českou televizí i na období, kdy hledal své uplatnění na volné noze. Přitom zde připomíná řadu zajímavých osobností, s nimiž měl možnost se setkat, a zároveň přibližuje i některé nepříjemné záležitosti, na které při své tvorbě narazil. Výjimkou mezi nimi nebyly ani korupce a zejména cenzura nebo čistá nechuť oficiálních míst respektovat některé události a problémy na veřejnosti. Dokumentarista je další ze série knih Martina Mahdala v Olympii, která se opírá o jeho zkušenosti dokumentaristy. Volně tak navazuje na dokumentární publikaci Zákon pěti klasů (Olympia, 2022) a především na knihu Devadesátky (Olympia, 2023), ve které autor přiblížil své tvrdě zaplacené zkušenosti z porevolučního podnikání coby jedna z obětí Berdychova gangu. Stejně jako u předchozích knih mu i při přípravě Dokumentaristy byla nápomocna jeho kolegyně producentka Markéta Adamcová.

Devadesátá léta minulého století byla velmi pozoruhodná. Přerod východních států, do té doby patřících do "východního bloku", probíhal v duchu bezvládí, živelného obchodování, korupce a nezákonných podvodů. Své o tom ví také Martin Mahdal, jehož osobní výpověď nyní držíte ve svých rukách. Krátce po revoluci v roce 1989 začal obchodovat v Čechách a později díky svým kontaktům i ve státech východní Evropy, zejména na Ukrajině a v Pobaltí. Jako mnoha jiným podnikavým lidem se mu zpočátku dařilo, na východě levně nakupoval a jinde slušně prodal, bizarně zní, že mezi jeho největší obchody patřil nákup a prodej vojenské ruské ponorky a ruských letadel pro soukromou cestovní kancelář. Jinak prodával vše, co bylo k dispozici - a toho bylo po pádu SSSR opravdu mnoho. Odvaha riskovat mu nakonec pomohla získat slušný majetek. Vše by se tak mohlo zdát v pořádku, kdyby… Kdyby 90. léta nebyla tak pozoruhodná. Stačilo málo, a Mahdal se stal obětí tehdejšího podsvětí a zkorumpovaných úředníků. Začalo to dotěrnými kontrolami finančního úřadu, pokračovalo vydíráním a nakonec podvodem, díky němuž skončil ve vězení pro údajné neplacení daní. Teprve později, když si odseděl svůj trest, se dozvěděl, že se stal jednou z obětí známého Berdychova gangu.

Konflikt na Ukrajině, probíhající v různých podobách již od roku 2014 a vrcholící ruskou agresí v dubnu 2022, má jako každý politický a válečný konflikt mnoho rovin, zasahujících do všech oblastí společnosti. Má ale také daleko hlubší kořeny, než si dokážeme představit. Právě kniha Martina Mahdala a Markéty Adamcové Zákon pěti klasů se k těmto hlubokým historickým kořenům vrací, a to v dokumentární formě. Hlavním tématem je uměle vyvolaný hladomor, který na Ukrajině propukl ve 30. letech minulého století poté, co Sovětský svaz připojil Ukrajinu ke svému území a zavedl zde bolševický režim. Jedním z výsledků bylo i tak zvané "rozkulačení", tedy zlikvidování soukromého vlastnictví půdy a snaha o vytvoření centralizovaného zemědělství. Na Ukrajině tento proces přerostl v šílenství a teror. Neustálé zvyšování dávek vedlo k nedostatku i základních potravin, přesto státní aparát trval na svém, i když už lidé neměli ani osivo na další rok ani co jíst. Přišel i "zákon pěti klasů" - u koho se našlo pět klasů obilí, byl zatčen. Tisíce lidí skončilo ve vězeních, další tisíce zmizely díky sovětským bezpečnostním složkám. A ještě víc Ukrajinců zemřelo hladem, před kterým se lidé snažili ubránit všemi prostředky - včetně kanibalismu. Kolik životů si tehdy vyžádala tato pečlivě organizovaná genocida? Přesně nevíme. Známe však důsledky, k nimž můžeme počítat i současný vývoj na Ukrajině. Kniha Zákon pěti klasů vychází ze scénáře ke stejnojmennému neuveřejněnému televiznímu dokumentu, který autoři připravovali už několik let před vypuknutím války na Ukrajině.