Není malých dějin! Michal Stehlík a Martin Groman ukazují proměny krajiny, paměti i lidí na originálních příbězích z regionální historie. Mezi různými kouty Čech, Moravy a Slezska lze najít nečekané rozdíly a podobnosti. Propojení „velkých“ dějiny s historií konkrétních měst a regionů odhaluje souvislosti, které často zůstávají skryté. Autoři úspěšné sériePřepište dějinyse s vámi vydají na cestu po známých i zapomenutých místech České republiky a ukážou, jak se v průběhu času proměňovala – nejen krajina, ale i paměť, příběhy a lidé. Dozvíte se o osudech zapomenutých osobností před rokem 1918, o šlechtických rodech, o změnách po roce 1945 i to, jaké skutečnosti měly vliv na ekonomický vývoj regionů. Historie se již nejeví jen jako sled událostí, ale jako živý příběh, který se stále vyvíjí. Moravský Krumlov – Velké Meziříčí – Náchod – Karlovy Vary – Cheb – Chomutov – Jesenicko – Liberec – Slavonice – Jihlava – Svitavy – Žďár nad Sázavou – Zlín a Slušovice – Třinec – Karviná – Most – Třebíč a Dukovany – Kladno – Brno – Uherské Hradiště – Bílá Voda – Hejnice – Želiv – Prostějov – Lutín – Vimperk Schwarzenberg – Ottendorfer – Czernin – Valdštejn – Mensdorff-Pouilly – Fiedor – Dalberg – Sigmund – Sternberg – Wichterle – Steinbrener – Schicht

Václav Havel ve svém eseji o Františku Krieglovi v roce 1988 napsal, že by jednou měla vzniknout kniha, díky níž by lidé pochopili, že tu byli politikové - a dokonce i komunističtí - kteří byli normálními čestnými a statečnými lidmi, byť třeba tragického osudu. Právě taková je nová monografie, díky níž má širší veřejnost poprvé možnost poznat v celistvosti nejednoznačný příběh muže, který je stále pokládán dílem za hrdinu a dílem za padoucha. František Kriegel je dnes znám širší veřejnosti pouze jako ten, který jediný v srpnu 1968 odmítl podepsat moskevský protokol. Životní osudy tohoto komunisty, lékaře a vojáka na několika frontách druhé světové války jsou ovšem o poznání spletitější a tragiku jim dodává například jeho přímý podíl na tvorbě Lidových milicí v únoru 1948. Autor si neklade ambici jednoznačně rozsoudit spor o Kriegla, nabízí však kontext životních peripetií, rozhodnutí a postojů, které jejich nositele opakovaně přiváděly spíše do problémů než na politické a společenské výsluní.

Popis není dostupný

Oblíbený podcast potřetí v knižní podobě! Proč se neustále vracíme k Mnichovu 1938 jako k traumatu a hýčkáme si pocit, že jsme byli zrazeni? Jak vnímáme historické osobnosti a proč nám například z paměti vypadl F. L. Rieger, který stál u většiny kroků české politiky 19. století? Kdo byli skuteční vítězové února 1948 a jaké byly další osudy těch, kteří se ocitli na vrcholu moci? A jaké dopady mělo krátké období vlády Michaila Gorbačova na život v Československu? Autoři Přepište dějiny potřetí se tentokrát podívají na zoubek zapomenutým či „přepsaným“ osobnostem našich dějin, jako jsou Alois Rašín nebo Antonín Švehla, a událostem Mnichova 1938 a února 1948, kterým budou věnovány samostatné bloky. V knize nebude chybět ani pohled na Východ a česko-ruské vztahy, stejně jako téma hranic a našich sousedů. A protože kniha vychází v roce výměny na Pražském hradě, závěr bude věnován všem našim dosavadním prezidentům. Spíše než na jejich zevrubné životopisy se však autoři zaměří na výkon jejich prezidentského úřadu, a to pěkně od T. G. Masaryka až po Miloše Zemana. To všechno ve více než třiceti kapitolách.Cena Miroslava Ivanova 2024 za současnou tvorbu a popularizaci literatury faktu, za podcast, cyklus přednášek pro veřejnost a publikaci tří knih z cyklu Přepište dějiny V soutěži Podcast roku 2020 první místo v kategorii Objev roku

Autoři podcastu Přepište dějiny přicházejí po úspěšné první knize s pokračováním.Dějiny jsou přepisovány odjakživa a stále. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války? Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách. V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho poměr k sousedům blízkým i vzdáleným. Připomenut bude fenomén devadesátek i rok 1942, který si v posledních letech možná až nemístně redukujeme ve veřejném prostoru na vyprávění o odstranění Heydricha a sedmi statečných výsadkářích z krypty.Kniha Přepište dějiny podruhé bude zkrátka pestrá, ostatně jako samy naše dějiny a jejich výklady.

Oblíbený podcast poprvé v knižní podobě! Kniha vychází z podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka Přepište dějiny, který vznikl v listopadu 2020. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. Zdá se, že málokdo je uchráněn divokých paralel a přirovnání, která často minou svou reálnou historickou předlohu. Toho všeho se pak s chutí a vervou chytají právě přepisovači dějin, kteří dnes masivně využívají sociální sítě i své případné politické nebo jinak společensky významné postavení, aby dějiny zapojili do své aktuální strategie. Chcete se zviditelnit jako kritik Evropské unie, přirovnejte ji k Třetí říši. Chcete oslovit nacionální strunu v českých voličích, strašte Sudeťáky a jejich touhou po starém majetku. Přepište dějiny rozebírá jednu takovou vyšinutou paralelu za druhou a s vhledem do historických dějů ukazuje, jak často je skutečná minulost daleko od mnoha dnešních pokřivených aktualizací. Dokumentarista a dramaturg Dan Moravec o podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka napsal: „Podcast Přepište dějiny je svým způsobem veřejnoprávní formát – moderní, a zároveň tradiční. Tohle se oběma pánům povedlo skloubit a propojit a tím povýšit na novou kvalitu. Moc mě zajímá, jestli jim nedojde dech, protože propojení toho, co žijeme, s minulostí je nejen zákonité, ale i nutné. K pochopení. A je-li souputníkem pochopení inteligentní zábava, palec nahoru.“ Rádi bychom věřili, že i na vás tu v jeho knižní, rozšířené podobě čeká nemálo objevů, i když u témat a motivů, které přece tak dobře známe ze školy.Cena Miroslava Ivanova 2024 za současnou tvorbu a popularizaci literatury faktu, za podcast, cyklus přednášek pro veřejnost a publikaci tří knih z cyklu Přepište dějiny V soutěži Podcast roku 2020 první místo v kategorii Objev roku

Popis není dostupný