Popis není dostupný

Osmé pokračování sborníku Památky jižních Čech přináší rozsáhlejší studie i drobnější informativní zprávy o pestrém památkovém fondu v Jihočeském kraji. Do úvodní části byly zahrnuty texty dokumentující historii památkové péče v daném regionu (starý zámek Libějovice v 19. století, úsilí o uchování českobudějovické hrobky rodiny Rosenauerů v padesátých letech 20. století. Další podrobnější studie se zabývají pestrými tématy souvisejícími s aktuálními výzkumy souvislostí jihočeských památek (kačeníku mezi rybníky Malý a Velký Tisý na Třeboňsku, židovském hřbitově v Milevsku, klášteře v Borovanech, fasádách starého zámku Libějovice, stavby v Českém Krumlově na přelomu 19. a 20. století, renesanční výzdobě Rožmberské brány v klášteře Vyšší Brod a beuronské mozaice na budově při kostele Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích). Kratší texty podávají informace o regeneraci a revitalizaci borovanského kláštera, nové instalaci prohlídkové trasy na zámku Jindřichův Hradec, peripetiích vzniku a architektonických hodnotách skulpturalistické budovy normalizačního muzea dělnického hnutí v Českých Budějovicích, restaurování pozdně barokních varhan v Rancířově a landštejnském nálezu dýmky ze 17. století či soupisu jihočeských procesních korouhví a nebes. Svazek obsahuje též informace o nejdůležitějších opravách a restaurováních z poslední doby či nově prohlášených kulturních památkách.

Počátky sekulární kultury, ve které dnes žijeme, sahají nepochybně dále než do doby Československé první republiky. Právě v době vlády domu habsbursko-lotrinského nastal přechod od absolutní monarchie ke konstituční, od monolitického katolicismu k agnosticismu a od nevolnictví k občanské společnosti. Je to doba zrodu veřejné sféry a médií, úpadku náboženství a intenzivního rozvoje právní kultury, která měla efektivně chránit práva jednotlivce. Předkládaná kniha se soustředí na otázky, které národní dějepisectví nechávalo bez povšimnutí. Je to generační dílo, ve kterém se mladší autoři a autorky snaží tyto procesy osvětlit a usmířit Čechy s jejich vlastní minulostí.

Série: Památky jižních Čech

Sedmé pokračování sborníku Památky jižních Čech přináší rozsáhlejší studie i drobnější informativní zprávy o pestrém památkovém fondu v Jihočeském kraji. Do úvodní části byly – jako již tradičně – zahrnuty texty dokumentující historii památkové péče v daném regionu, všímají si peripetií úsilí o uchování neporušeného obrazu prachatických hradeb v meziválečném období a těžkého boje o záchranu románského kostela sv. Mikuláše v boletickém vojenském prostoru v druhé polovině 20. století. Další podrobnější studie se zabývají židovským hřbitovem v Jistebnici na Táborsku, renesančními malbami v píseckém kostele sv. Václava, pozdně barokní výzdobou knihovních sálů a letního refektáře v klášteře Vyšší Brod či architekturou vznikající v Českém Krumlově za druhé světové války. Nejrozsáhlejší text svazku poprvé komplexně vyhodnocuje stavebněhistorický průzkum letohrádku Bellarie v českokrumlovské zámecké zahradě. Formou 3D vizualizace je zde kupř. prezentována jeho podoba z konce 17. století, významně odlišná od tvaru, který tato ojedinělá stavba získala přestavbou po půlstoletí své existence. Nové interpretace se dostalo i koncepci Prokyšových nástěnných maleb v jeho interiéru. Další články se mj. věnují architektonickému dílu Bohumila Böhma (českokrumlovské kino, českobudějovický plavecký bazén), průzkumu a opravě čimelické hrobky Vratislavů z Mitrovic, znaku schwarzenberské sekundogenitury v prvorepublikové grafické podobě od Břetislava Štorma či nálezu nacistické a komunistické nástěnné malby v jedné z budov českokrumlovského zámeckého areálu. Informace zde najdou i ti, které zajímají nově prohlášené kulturní památky či úsilí o záchranu a restaurování širokého spektra jihočeských historických staveb a artefaktů (např. zámek Měšice u Tábora, dům Štěpánka Netolického v Třeboni, sgrafitová fasáda domu čp. 520 ve Slavonicích, kamenná kazatelna v Soběslavi či relikviář s ostatky sv. Hyppolita v Jindřichově Hradci).

Série: Památky jižních Čech

Páté pokračování sborníku Památek jižních Čech opět přináší rozsáhlejší studie i aktuální zprávy o pestrém památkovém fondu v Jihočeském kraji. Svazek otevírají texty věnované historii jihočeské památkové péče, tentokrát faktograficky i fotograficky bohatě vybavené studie o přemístění románského kostela sv. Bartoloměje v Červené nad Vltavou (v souvislosti s budování orlické přehradní nádrže v padesátých letech 20. století) a o nešťastné historii devastace zámku Český Rudolec způsobené dlouhodobým tápáním při hledání jeho využití před rokem 1989 i po něm. Mezi obsáhlejšími studiemi zaujmou texty o historii a současném stavu Staré obory u Hluboké nad Vltavou, rozsáhlá, esejisticky koncipovaná úvaha Jana Müllera o proměnách reklamních ploch v Českých Budějovicích v posledních více než stu letech, kašně na náměstí ve Lhenicích či vyřezávaných stropech v Českém Krumlově. Ze zpráv o aktuálním dění je možno upozornit na shrnutí výsledků archeologického průzkumu hradní studny v Nových Hradech a interpretaci restaurátorských objevů při práci na zbytcích vybavení kaple z Křížové hory nad Českým Krumlovem (dnes v tamějším Hradním muzeu) či překvapivých zjištěních o starší podobě milostného obrazu Panny Marie Klokotské. Několik textů si všímá i architektonického dědictví 20. století, ať již se týkají mostu Duha u Bechyně, který byl nově prohlášen národní kulturní památkou, souboru staveb architekta Karla Chocholy, mirovické vily živnostníka, který se na počátku 20. věku odstěhoval ze čtvrti určené pro židovské obyvatelstvo, či soupisu českokrumlovských projektantů a stavitelů za první republiky.

Série: Památky jižních Čech

Šesté pokračování sborníku Památky jižních Čech opět přináší rozsáhlejší studie i drobnější zprávy o pestrém památkovém fondu v Jihočeském kraji. Nově je zahrnut oddíl krátkých aktuálních informací o nově prohlášených památkách i nejvýznamnějších průzkumech, opravách a restaurování. Medailony věnované dějinám jihočeské památkové péče se tentokrát věnují dvěma památkářským osobnostem spojeným se schwarzenberskou stavební a archivní správou v první polovině 20. století: Janu Sedláčkovi a Karlu Tannichovi. Předchází jim výsledek archivního průzkumu okolností, které vedly k bourání věží středověkého opevnění Českých Budějovic. Delší texty rozkrývají fakta o - ve své době vážně míněných - záměrech doplnění kaskády vltavských přehrad a zaplavení významného množství památek, dále úspěšné restaurování proslulé nástěnné malby s pozdně gotickými tanečníky na hradě Zvíkov či dlouhé anabázi barokních knihovních skříní pocházejících z komunisty zrušeného kláštera Lnáře. Mezi obsáhlejšími studiemi zaujmou texty o historii a současném stavu Kolenecké obory (David Tuma), židovském hřbitově v Jindřichově Hradci (Iva Steinová), renesančních stavitelích zámku Komařice (Jan Salava) a zejména rozsáhlý chronologicky koncipovaný přehled o jihočeských historických zvonech (Radek Lunga). Ze zpráv o aktuálním dění je možno upozornit na dokumentaci hraničních kamenů v Novohradských horách a na Šumavě, průzkum českokrumlovských stavebních plánů z let 1780-1850, restaurování historických divadelních opon z Radomyšle, Bavorova a Netolic či nálezy dříků renesančních pohárů na hradě Landštejn. Informace zde najdou i ti, které zajímá úsilí o záchranu a restaurování širokého spektra jihočeských památek od vlachobřezského pivovaru, farního kostela v Žumberku, klášterní brány ve Vyšším Brodě až po vnitřní výzdobu kaple ve Slavonicích či kostelů v Klokotech a Klášteře u Nové Bystřice.

Kniha "Náboženství v 19. století." s podtitulem Nejcírkevnější století, nebo období zrodu českého ateismu? spadá do žánru Filozofie. Autorem je Crhová Marie, Gaži Martin, Kaiserová Kristina, Macková Marie, Marek Pavel, Nešpor R. Zdeněk. Kniha je vázaná. Obsahuje 328 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Scriptorium" z roku 2010. Přejeme příjemné čtení.

Jak vypadala francouzská armáda v letech 1939–1945 – přehledné tabulky jednotek, popisy výzbroje a výstroje vojáků na různých bojištích, detailní ilustrace uniforem a insignií, to vše a řadu dalších informací přináší tato publikace. Českému čtenáři se tak dostává do rukou unikátní kniha, která komplexním způsobem představuje francouzskou armádu a umožňuje její srovnání s dalšími armádami v tomto období.

Sedmé pokračování sborníku Památky jižních Čech přináší rozsáhlejší studie i drobnější informativní zprávy o pestrém památkovém fondu v Jihočeském kraji. Do úvodní části byly – jako již tradičně – zahrnuty texty dokumentující historii památkové péče v daném regionu, všímají si peripetií úsilí o uchování neporušeného obrazu prachatických hradeb v meziválečném období a těžkého boje o záchranu románského kostela sv. Mikuláše v boletickém vojenském prostoru v druhé polovině 20. století. Další podrobnější studie se zabývají židovským hřbitovem v Jistebnici na Táborsku, renesančními malbami v píseckém kostele sv. Václava, pozdně barokní výzdobou knihovních sálů a letního refektáře v klášteře Vyšší Brod či architekturou vznikající v Českém Krumlově za druhé světové války. Nejrozsáhlejší text svazku poprvé komplexně vyhodnocuje stavebněhistorický průzkum letohrádku Bellarie v českokrumlovské zámecké zahradě. Formou 3D vizualizace je zde kupř. prezentována jeho podoba z konce 17. století, významně odlišná od tvaru, který tato ojedinělá stavba získala přestavbou po půlstoletí své existence. Nové interpretace se dostalo i koncepci Prokyšových nástěnných maleb v jeho interiéru. Další články se mj. věnují architektonickému dílu Bohumila Böhma (českokrumlovské kino, českobudějovický plavecký bazén), průzkumu a opravě čimelické hrobky Vratislavů z Mitrovic, znaku schwarzenberské sekundogenitury v prvorepublikové grafické podobě od Břetislava Štorma či nálezu nacistické a komunistické nástěnné malby v jedné z budov českokrumlovského zámeckého areálu. Informace zde najdou i ti, které zajímají nově prohlášené kulturní památky či úsilí o záchranu a restaurování širokého spektra jihočeských historických staveb a artefaktů (např. zámek Měšice u Tábora, dům Štěpánka Netolického v Třeboni, sgrafitová fasáda domu čp. 520 ve Slavonicích, kamenná kazatelna v Soběslavi či relikviář s ostatky sv. Hyppolita v Jindřichově Hradci).

Páté pokračování sborníku Památek jižních Čech opět přináší rozsáhlejší studie i aktuální zprávy o pestrém památkovém fondu v Jihočeském kraji. Svazek otevírají texty věnované historii jihočeské památkové péče, tentokrát faktograficky i fotograficky bohatě vybavené studie o přemístění románského kostela sv. Bartoloměje v Červené nad Vltavou (v souvislosti s budování orlické přehradní nádrže v padesátých letech 20. století) a o nešťastné historii devastace zámku Český Rudolec způsobené dlouhodobým tápáním při hledání jeho využití před rokem 1989 i po něm. Mezi obsáhlejšími studiemi zaujmou texty o historii a současném stavu Staré obory u Hluboké nad Vltavou, rozsáhlá, esejisticky koncipovaná úvaha Jana Müllera o proměnách reklamních ploch v Českých Budějovicích v posledních více než stu letech, kašně na náměstí ve Lhenicích či vyřezávaných stropech v Českém Krumlově. Ze zpráv o aktuálním dění je možno upozornit na shrnutí výsledků archeologického průzkumu hradní studny v Nových Hradech a interpretaci restaurátorských objevů při práci na zbytcích vybavení kaple z Křížové hory nad Českým Krumlovem (dnes v tamějším Hradním muzeu) či překvapivých zjištěních o starší podobě milostného obrazu Panny Marie Klokotské. Několik textů si všímá i architektonického dědictví 20. století, ať již se týkají mostu Duha u Bechyně, který byl nově prohlášen národní kulturní památkou, souboru staveb architekta Karla Chocholy, mirovické vily živnostníka, který se na počátku 20. věku odstěhoval ze čtvrti určené pro židovské obyvatelstvo, či soupisu českokrumlovských projektantů a stavitelů za první republiky.

Šesté pokračování sborníku Památky jižních Čech opět přináší rozsáhlejší studie i drobnější zprávy o pestrém památkovém fondu v Jihočeském kraji. Nově je zahrnut oddíl krátkých aktuálních informací o nově prohlášených památkách i nejvýznamnějších průzkumech, opravách a restaurování. Medailony věnované dějinám jihočeské památkové péče se tentokrát věnují dvěma památkářským osobnostem spojeným se schwarzenberskou stavební a archivní správou v první polovině 20. století: Janu Sedláčkovi a Karlu Tannichovi. Předchází jim výsledek archivního průzkumu okolností, které vedly k bourání věží středověkého opevnění Českých Budějovic. Delší texty rozkrývají fakta o - ve své době vážně míněných - záměrech doplnění kaskády vltavských přehrad a zaplavení významného množství památek, dále úspěšné restaurování proslulé nástěnné malby s pozdně gotickými tanečníky na hradě Zvíkov či dlouhé anabázi barokních knihovních skříní pocházejících z komunisty zrušeného kláštera Lnáře. Mezi obsáhlejšími studiemi zaujmou texty o historii a současném stavu Kolenecké obory (David Tuma), židovském hřbitově v Jindřichově Hradci (Iva Steinová), renesančních stavitelích zámku Komařice (Jan Salava) a zejména rozsáhlý chronologicky koncipovaný přehled o jihočeských historických zvonech (Radek Lunga). Ze zpráv o aktuálním dění je možno upozornit na dokumentaci hraničních kamenů v Novohradských horách a na Šumavě, průzkum českokrumlovských stavebních plánů z let 1780-1850, restaurování historických divadelních opon z Radomyšle, Bavorova a Netolic či nálezy dříků renesančních pohárů na hradě Landštejn. Informace zde najdou i ti, které zajímá úsilí o záchranu a restaurování širokého spektra jihočeských památek od vlachobřezského pivovaru, farního kostela v Žumberku, klášterní brány ve Vyšším Brodě až po vnitřní výzdobu kaple ve Slavonicích či kostelů v Klokotech a Klášteře u Nové Bystřice.