Na příkaz krále Karla IV. se vydává starý a zkušený Petr z Felsiny do dalekého Jeruzaléma. Zdánlivě jednoduchý úkol, vyzvednout vzácné listiny od jednoho z místních obchodníků se mění v nečekané a krvavé drama. Do života Petra z Felsiny se vrací minulost mocného templářského řádu, jeho války, pronásledování a konečná likvidace. Tajemství pařížského Templu, v němž francouzský král Filip IV. Sličný marně hledal poklady a modly templářů opět povstává ze svých ruin, obklopen mrtvými. Blíží se den konečného zúčtování s minulostí a odhalení tajemství nejvzácnější ze všech řádových relikvií. Praha Karla IV., včetně samotného krále a jeho dvora se stanou účastníky posledního střetnutí, v němž jde o život i o spásu.

Publikace je postavena na mnohaleté práci autora s archiváliemi různého druhu (korespondence, osobní vzpomínky, poznámky z deníků, zápisy z jednání) zasazených do širšího kontextu předzvěsti schizmatu, vzniku a vývoje Církve československé v první polovině 20. století. Monografie, která vhodně doplňuje a podstatně rozšiřuje dosavadní znalosti z dějin CČSH. Gustav Adolf Procházka se narodil v roce 1872 v Kosmonosích u Mladé Boleslavi, v početné rodině dámského krejčího. Po absolvování klasického gymnázia v Mladé Boleslavi se rozhodl pro kněžskou dráhu a po studiu byl vysvěcen na kněze. Jako mladý kněz byl do značné míry ovlivněn myšlenkami katolického reformismu. I přes jeho stále se prohlubující pochybnosti o reformovatelnosti římskokatolické církve a pod dojmem jeho osobní životní situace, v níž jednu z rozhodujících rolí hrála žena, se osmačtyřicetiletý oblíbený a obětavý kněz rozhodl pro aktivní činnost mezi stoupenci radikálního křídla katolických modernistů. Byl to právě on, kdo se stal jednou z klíčových postav při zrodu nové Církve československé (husitské) 8. ledna 1920. GAP sloužil v nové církvi jako duchovní a vikář až do roku 1923, kdy byl jmenován biskupem východočeské diecéze. Po smrti "otce zakladatele církve" dr. Karla Farského se stal v roce 1928 jeho nástupcem v úřadu patriarchy. Během čtrnácti následujících let musel v čele církve překonávat řadu těžkostí. Od věroučné stabilizace církve, přes ekonomické těžkosti, až po stále zhoršující se politickou situaci mladé Československé republiky, jejíž krize se vyhrotila v roce 1938 mnichovským diktátem, okupací a vznikem Protektorátu Čechy a Morava. Patriarcha GAP patří mezi největší osobnosti Církve československé husitské.

Výtečný teolog i rozený představitel radikálního katolického reformismu. V jeho necelých čtyřiceti letech v roce 1920 byla založena nová církev, jíž se stal Karel Farský výrazným představitelem. Následovalo sedm nesmírně vyčerpávajících let, ale i krásné a nadějeplné práce ve prospěch nové křesťanské denominace. Byly to roky plné modliteb, setkávání a radostí, ale i odříkání, zápasů a zklamání. Když v červnu 1927 Karel Farský umírá v nedožitých čtyřiceti sedmi letech, zanechává za sebou církev čítající několik set tisíc věřících, kolegium několika desítek duchovních a řadu oddaných spolupracovníků a přátel. Karlu Farskému je věnována tato kniha. Je první monografií tohoto významného muže od roku 1989. Je poděkováním hluboce věřícímu knězi, biskupu, patriarchovi, od jehož úmrtí uplynulo v roce 2017 devadesát let.

Publikace nabízí vhled do života a učení Jeronýma Pražského okouzleného učením anglického myslitele Johna Wyclifa, jakož i českého mistra Jana Husa.

Popis není dostupný

Eucharistie, neboli přijímání kultického jídla, byla vždy spjata s posvátnými obřady. Je nám známa zejména z křesťanství, které navazuje na tradici židovskou. Kniha Martina Chadimy nabízí teologický, filosofický i historický pohled na fenomén přijímání. Zabývá se zakotvením eucharistie v náboženské teorii i praxi, a to od dob starozákonních přes středověk a reformační hnutí až ke katolickému modernismu. Na příkladu dnešní husitské církve osvětluje, jak je eucharistie pojímána v současné době.