Tři pohledy na místo, kde mizí miliony, kde číslo znamená víc než člověk, kde se v počtech ztrácejí lidské osudy, kde není místo na city. Nebo snad ano? Martin Amis s příznačnou stylistickou bravurou rozehrává trojí part v podání toho, kdo dal soukolí Osvětimi do pohybu, toho, kdo v něm přišel i o možnost podívat se komukoliv do očí, a toho, kdo se ho pozdě, ale přece pokusí malinko rozklížit. Romantického komandanta „nepřestává udivovat, do jaké propasti mravního úpadku se jistá individua neštítí sestoupit“, služebně nejstarší zvláštní, ten „nejsmutnější ze všech nejsmutnějších a nejodpornějších“, dál „pošetile setrvává v pekle bláznů“, aby mohl vydat svědectví, a tajemníkova donchuánského chráněnce přiměje „něco jako láska“ ptát se, kde se vzala „potřeba tak metodicky, tak pedantsky, tak prozaicky prozkoumat bestialitu“. A ačkoliv Amisovým „oddělením nálezů a ztrát na konečné naší planety“ defilují známé historické události, které bychom si měli čas od času připomenout, Zónu zájmu určuje, kdo kým skutečně je.
