Ve městech už se nedá žít a Miina rodina je nucena přestěhovat se do Výšiny, uměle vytvořené kolonie v horách. Je tam bezpečno, vše dokonale funguje, v centru se navíc nachází obrovská květinová archa, která zaručuje záchranu vegetace na zemi. Ale nic není, jak se na první pohled zdá, a nepřátelé se skrývají úplně všude. Zatímco Mia odhaluje pravdu o novém domově, lidé ve Výšině i mimo ni zjišťují, že utéct se dá před vším – kromě vlastní minulosti.

Mladá Židovka Ada si svůj život po válce představovala jinak. Byla nucena odejít z vysněné školy, stará se o nemocnou matku a zjišťuje, že komunisté mají s jejím původem stejný problém, jako měli nacisté. Když se jí naskytne příležitost svůj život změnit za cenu morálního selhání, stojí před těžkou volbou. Má říct ano a žít, jak chce, nebo říct ne a uchovat si čest? A má vlastně v té šílené době nad svým osudem nějakou moc? Sdílet Činorodá Markéta o sobě dává opět vědět na literární scéně. Jakožto vytížená autorka úspěšného podcastu Příběh, který se opravdu stal a zároveň spoluautorka podcastu Chumelenice, je v podstatě malý zázrak, že se dokázala odlepit od mikrofonu a po nějaké době opět přispět svojí troškou do románového mlýna. Píší se padesátá léta, minulého století, a nad naší zemičkou visí temně rudá oblaka. Šlo v této době přežít, aniž by člověk ztratil sám sebe? Celá recenze

Popis není dostupný

Pamatujete na školní dějepis? Vždycky končil druhou světovou. Jenže právě to, co nás v dějáku nenaučili, ovlivnilo naše životy nejvíc. Jak se komunisté dostali k moci, že propaganda byla i v seriálech, že politika do sportu bohužel vždycky patřila nebo že lidé utíkali ze země v nafukovacím balonu. Nečekejte hromadu dat, ale skutečné příběhy i náladu tehdejší doby. Obojí je důležité znát, protože národ, který nezná svou historii, je odsouzen k tomu ji opakovat.

Dvě mladé ženy, každá v jiných nesnázích, v jiné době, a přesto mají tolik společného. Tereza, přezdívaná Panda, se po rozchodu vrací domů. Kromě složitého vztahu s mámou, psychických potíží a mindráků má těžkou hlavu z diplomové práce. Píše o neznámé hrdince Marii, člence třetího odboje, která si v padesátých letech vedla deníky a skrývala u sebe Terezina pradědečka. Tereza tak zjišťuje, že jeho útěk přes hranice byl mnohem dramatičtější…

Ema měla s emocemi vždycky problém. Místo, aby je prožívala, raději je pitvá a sama si drží odstup i nadhled. Nejvíc ze všeho chce analyzovat lásku. Co je vlastně zač a proč třeba jejím rodičům zmizela? Proč zůstává tichá babička s despotickým dědou? Proč si její nejlepší kamarád nepřizná, kam ho táhne jeho srdce? Některé věci ale pochopíte jen tak, že se do nich namočíte, a proto se sama pustí do vztahového experimentu – na své první lásce. Sdílet Četl jsem s lehkostí a cítil jsem se nadnášen jemným vánkem spřízněnosti s autorčinou myslí. Jakmile jsem nalezl jen chvíli volného času ihned jsem sahal do batohu, abych mohl přečíst alespoň pár stránek. Oblíbil jsem si Jana, Emu, a dokonce i hezouna Adama a lehce potřeštěného Máru. Poznal jsem spoustu fajn lidí, kteří ale byli životem pochroumaní, a to mi přišlo líto. Nakonec ve mně emocionální stránka porazila tu logickou a já si Majonézu k snídani zamiloval. A co vy, máte zájem o trošku té lásky? Celá recenze

Píše se rok 2045, Barbora leží v nemocnici s diagnózou, která ji připravuje o poslední vzpomínky na minulost, lásku i rodinu. Důkazem, že skutečně žila, jsou hlavně její děti – nejistý Michal a suverénní Magda, která už stihla rozprodat matčin majetek. Díky novému léku se ale Bára pomalu vrací. Přes dvacet let vzdálené zážitky získávají jasnější kontury a současná Bára stojí před odhalením tajemství rozpadu své životní lásky. Sdílet Knížka sama o sobě je trochu smutná, ale příběh je velmi reálně popsaný. Já jsem po celou dobu doufala, aby se Bára postupně rozpomenula na vše, co prožívala a její život se tedy propojil v jeden velký celek bez příliš velkých mezer. Byla totiž v situaci, kterou bych nikomu nepřála zažít. Celá recenze

Popis není dostupný