Matěj Poláček, truhlář ze Strážovic u Kyjova, pracoval mezi lety 1901 a 1946 pro německou firmu Grűn & Bilfinger nejprve jako dělník, poté ve funkci stavbyvedoucího. Podílel se na rozmanitých dopravních a technických stavbách v různých částech Evropy, ale také v jihozápadní Africe a Jižní Americe. Mnoho z nich dosud slouží, a činí tak z Poláčka bez nadsázky „Čecha, který zanechal své stopy“ daleko za hranicemi rodné země. Ke stáru sepsal paměti, dokument pozoruhodný jak jazykem a podáním, tak sociálním postavením autora, prostředím, v němž se pohyboval, a velkou vnímavostí k tomu, co prožíval.

Popis není dostupný

Střední Amerika jako by svou polohou na rozhraní obou částí amerického kontinentu a zároveň Atlantského a Tichého oceánu byla předurčena stát se místem setkávání, prolínání, soupeření i splývání. K mozaice původních obyvatel se připojili španělští dobyvatelé, angličtí kolonisté a dobrodruzi mnoha národností; a také černí otroci, násilím přepravení přes Atlantik. V moderní době se pak Střední Amerika stala vstupní branou hospodářské a politické expanze evropských států do Tichomoří a proto také předmětem intenzivního mezinárodního soupeření. Tyto vnější tlaky se promítaly i do bouřlivého vnitřního vývoje středoamerických států. Byť svou samostatnou existenci v 19. století zahájily sjednocením do federace, v následujícím období jejich vzájemné vztahy poznamenaly války a revoluce.

Popis není dostupný

Geografické umístění na středoamerické šíji předurčilo Nikaraguu, aby se stala místem setkávání a tranzitu. Její kulturu, a dokonce i její přírodu spojují vlivy ze severu i z jihu, z východu a západu, vlivy evropské, indiánské a africké. Ale strategická poloha byla a dodnes je výzvou ke koloniálním výbojům, zahraničním intervencím a neméně také k ambicím mnoha místních vůdců. Budoucnost druhé nejchudší země západní polokoule, dějiště řady revolucí a občanských válek, převratů a častého násilí proto zůstává i dnes nejistá.

Popis není dostupný

Ostrov (včetně sousedního Haiti) byl dlouhou dobu vstupní branou, jíž Evropané pronikali na americký kontinent. Španělské panství - s kulturními vlivy, ale i dědictvím otroctví černých Afričanů - se nesmazatelně podepsalo na etnickém složení i na životním stylu. Jizvy zanechaly i diktátorské režimy 20. století. Země se často vnímá jako turistický ráj; ale kulisa přírody i magické kultury nezastře problémy, které lze vysvětlit jen studiem její starší i novější historie.

Haiti bylo prvním z karibských ostrovů kolonizovaných Evropany a také prvním, který si vybojoval nezávislost. Stalo se dějištěm jediného úspěšného povstání otroků v dějinách západního světa. Za tento úspěch však draze zaplatilo. Haiti je dodnes nejchudší zemí amerického kontinentu. Dlouhodobě trpí politickými a občanskými nepokoji a společnost dělí přehrady, jejichž kořeny sahají hluboko do minulosti. Zároveň je však zemí s bohatou, fascinující kulturní tradicí.

Jezuitské misie v pouštích a horách severního Mexika a misijní osady Moravské církve, pokračovatelky Jednoty bratrské v Pensylvánii a v Ohiu – mohou mít něco společného? Markéta Křížová, specialistka na indiánské kultury a na koloniální dějiny Ameriky, dokazuje, že velmi mnoho. Do Ameriky si obě církevní komunity, ideologicky jinak tak protikladné, přinášely své představy o ideálním společenství, jež bude možné uskutečnit v nezkažené divočině. Oba projekty byly ovšem příliš ideální, aby mohly úspěšně skončit. Na pozadí byly ovšem příliš ideální, aby mohly úspěšně skončit. Na pozadí napínavé historie tohoto neúspěchu se však čtenář dozví mnohé o jezuitech a ochranovských (moravských) bratrech, o jejich působení mezi "pohanskými" národy, o životě Indiánů v Americe 18. století, o společenských utopiích raného novověku, o nadějích a rozčarování.

Sborník deseti příspěvků se věnuje moderním, antropologickým přístupům v historickém bádání. Ústředním tématem úvah příslušníků mladší badatelské generace jsou gender a lidské tělo, s důrazem na tělesné vnímání sebe sama, na stereotypní pojímání vývojových fází lidského života (dětství, stáří) či na předmoderní porodní praktiky. Druhý tematický okruh se zabývá problematikou politické reprezentace v raném novověku, především v městském a aristokratickém prostředí, a otázkám vymezování se mocenských elit vůči ostatním sociálním vrstvám a skupinám.

Takzvaná incká říše byla vůbec nejrozsáhlejším a zároveň i nejlépe organizovaným indiánským státem celé předkolumbovské Ameriky. Kniha nastiňuje kulturní tradici v oblasti And, kterou inkové pozoruhodným způsobem završili, popisuje dramatické okolnosti dobývání říše „Čtyř dílů světa“ a oživení incké tradice ve 20. století.