Tam, kde jiní ztrácí naději, ona najde odvahu bojovat. Sama proti všem. Jednoho všedního rána roku 1943 chystala Helene Hannemannová svých pět dětí do školy, když do jejího bytu vstoupili němečtí policisté. Heleniny nejhorší obavy se naplnily: na přísný rozkaz SS měla být vzata do vazby celá její rodina – děti i manžel, všichni romského původu. Přestože Helene byla Němka a rozkaz se na ni nevztahoval, odmítla rodinu opustit. Po strašlivé cestě dorazili do Osvětimi, kde byli vrženi do zmatků táborového života. Manžel Johann byl od rodiny oddělen, Helene se však vší mocí snažila chránit děti své i ty, které měla kolem sebe. Když věznitelé zjistili, že Helene je nejen Němka, ale také školená zdravotní sestra, přinutili ji sloužit v táborové nemocnici, kterou řídil nechvalně známý doktor Mengele. Přestože ji podmínky v Osvětimi ničily psychicky i fyzicky, udělala všechno, co bylo v jejich silách, aby všem dětem kolem sebe pomohla mít se alespoň trošku lépe.
