Kniha se zabývá otázkou relativní váhy kultury v poměru k sociálně-strukturálním a materiálním podmínkám lidského života. Kultura je zde chápána v širokém smyslu, který získala v sociálních vědách v polovině 20. století, jako významy sdílené členy společnosti nebo určité skupiny. Je jednání ve společnosti určováno sociální strukturou, materiálními podmínkami sociální existence, nebo tím, jak lidé rozumí světu, druhým i sobě samým? Je možné, aby platilo vše zároveň? Co znamená, že kultura ovlivňuje lidské jednání? Existuje něco jako „kulturní logika“? Autor ukazuje, že kultura je jedním z původních zdrojů determinace jednání a jako taková se nedá redukovat na sociální uspořádání nebo materiální podmínky života. Sdílená kultura nikdy není vágní a libovolná, vždy naopak zahrnuje alespoň některé ustálené významové souvislosti, které se jakožto specifická logika dané kultury promítají do jednání aktérů. Kultura je pro jednotlivce v běžném životě neviditelná, protože ji nenacházejí před sebou, nýbrž je tím, prostřednictvím čeho vnímají svět, utvářejí si o něm soudy, interpretují situace, a v důsledku toho také jednají. Pozorovateli se však kultura určité skupiny jeví jako uspořádaný celek či struktura a právě v této uspořádanosti lze spatřovat vysvětlení toho, proč kultura může ovlivňovat jednání. Autor předkládá pohled na vztah kultury a jednání, který je polemikou se strukturalismem, materialistickou teorií symbolických praktik Pierra Bourdieuho a idealistickou kulturní sociologií Jeffreyho C. Alexandera.

Patočkův esej Nadcivilizace a její vnitřní konflikt, vytvořený zřejmě v padesátých letech 20. století, patří k jeho nejbohatším a nejaktuálnějším textům; mezi filosofickými diagnózami doby, napsanými ve 20. století, zaujímá nesporně jedno z čelných míst. Patří však do složité, doposud málo prozkoumané a nejméně veřejné fáze jeho filosofické tvorby. Argumentace, kterou Patočka používá, je kromě jiného pokusem o porozumění komunismu, a jejím historickým východiskem je stupeň krize, která se měla ještě prohlubovat a tak či onak trvat až do zhroucení komunistických režimů ve východní Evropě. Na tuto krizi reagoval marxistický revizionismus ve východní a střední Evropě a také názory západních liberálů, od nichž se však Patočkův výklad kriticky distancuje. Koncept nadcivilizace odpovídá na přímou historickou zkušenost a současně pokračuje v argumentaci naznačené už v Patočkových prvních významnějších pracích. Monografie, jejíž iniciací byla a materiálový základ vytvořila konference uskutečněná v Lipnici ve dnech 12. a 13. června 2009, se zmíněným esejem zabývá ze tří různých úhlů pohledu: v první části se hovoří o pojmu a problematice nadcivilizace (Johann P. Arnason, Ilja Šrubař, Marek Skovajsa), druhá nabízí filosofické souvislosti konceptu nadcivilizace (Hynek Janoušek, Ivan Chvatík, Václav Bělohradský, Martin Ritter) a třetí část tvoří stati Karla Müllera, Jiřího Tourka, Milana Hanyše, Zdeňka Pince a Jana Bouzka, zkoumající historické perspektivy konceptu nadcivilizace.

Kniha nabízí přehled nově se rozvíjejícího oboru, který se etabluje na vysokých školách (fakulty sociální práce, sociálních věd, humanitních studií apod.). Seznamuje čtenáře s teoretickými přístupy k občanské společnosti, s teoriemi občanského sektoru, stavem občanské společnosti z historického i současného pohledu v Evropě i v českém prostředí, zařazuje občanský sektor do kontextu veřejné politiky. Jedním z důležitých projevů občanské společnosti je generování neziskových organizací – kniha mapuje základy ekonomiky i právního ukotvení neziskového sektoru. Autoři se v této knize snaží v oblasti „občanský sektor“ nalézat propojení s antropologií, sociologií, filozofií, politologií a ekonomií, a podat tak pokud možno celostní obraz problematiky. PhDr. Marek Skovajsa, Ph.D., působí na Fakultě humanitních studií UK v Praze. Vydal řadu studií a článků na téma občanský sektor.Také jako e-kniha

Kniha "Politická kultura" s podtitulem Přístupy, kritiky, uplatnění ve zkoumání politiky. Autorem je Skovajsa Marek. Obsahuje 208 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Karolinum" z roku 2006. Přejeme příjemné čtení.