Téměř dvacet let jezdili autoři publikace Rujána – baltská kráska na tento největší německý ostrov a při chůzích po plážích harmonizovali svoji mysl sfrekvencí vln šplouchajících na mořském pobřeží. Balt je mocná síla, kterou nelze od Rujány nikdy oddělit, přestože sám ostrov na mnoha místech působí jako nějaké zákoutí českého venkova. Nekonečné bukové lesy, bělostné křídové útesy, malíř Caspar David Friedrich, chalupy sdoškovými střechami, cihlové gotické kostelíčky, nekonečný kolos domů Prora, bludné balvany, jantar, mys Arkona, mohyly i obří kamenné hroby zdoby neolitu; a také přístavy, lodě a majáky. A slanečci vhousce scibulí a ktomu pivo Störtebeker, pojmenovaném po nejslavnějším baltském pirátovi. Kniha popisuje všechny tyto fenomény a také různé další, jádro ovšem tvoří popis nejzajímavějších míst ostrova a knim jsou přidány postřehy a zaznamenání nálad autora vyprávění Marka Řeháčka, který zachytil i ostrov vrůzných ročních obdobích. Text doprovázejí dobové materiály, ale především náladové fotografie Jana Pikouse. Zajímavou součástí knihy, která může být pro mnohé české návštěvníky inspirací je i popis pěší pouti okolo Rujány, kterou autoři podnikli vkvětnu 2015 či lodní deník z obeplutí ostrova vroce 2022. Při čtení knihy Rujána – baltská kráska tak mohou čtenáři zavzpomínat nejen na dávné časy socialistické rekreace na severu DDR, ale především se inspirovat pro cesty na tento ostrov, který je stále oním krajem světa, kde ticho narušuje jen rytmus šplouchání mořských vln.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Knížka volně navazuje na dříve vydanou knihu o rozhlednách Jizerských hor. Na rozdíl od ní ale popisuje podstatně rozlehlejší oblast, zahrnující nejen Lužické hory, ale také jejich jižní podhůří, Ještědský hřbet, Šluknovsko, Žitavské hory a přilehlou část Horní Lužice, ležící již na německém území. Na 216 stranách knížky najdeme více než 30 vyhlídkových věží od těch nejproslulejších až po prakticky neznámé. Kniha není vyčerpávajícím přehledem technických a historických údajů, ale poutavým a čtivým vyprávěním, které dokáže čtenáře zaujmout a nalákat k návštěvě. Texty jsou doplněny řadou historických pohlednic a dobových fotografií, zachycujících různé podoby popisovaných staveb.

Popis není dostupný

Kniha "Jablonecké maličkosti" spadá do žánru Dějiny. Autorem je Marek Řeháček. Přejeme příjemné čtení.

Kniha "Lužické a Žitavské hory" spadá do žánru Průvodci. Autorem je Řeháček Marek. Kniha je brožovaná. Jedná se o počin nakladatelství "Kalendář Liberecka" z roku 2019. Přejeme příjemné čtení.

Pokračování úspěšných knih o Jizerských horách. Autoři zvou čtenáře na nová místa a překládají jim srovnání historického a současného stavu.

V dalším pokračování výpravné řady knih o našich rozhlednách nás osvědčený kolektiv autorů přivádí tentokrát do krajiny Českosaského Švýcarska.Rozhledny zde nejsou vnímány jen jako technické památky se zajímavou historií, ale spíše jako svědkové putování autorů křížem krážem horami i časem. Vedle četných - a v mnoha případech dosud nepublikovaných informací - o jednotlivých vyhlídkových věžích, je kniha naplněna bohatou fotodokumentací i reprodukcemi dobových dokumentů.

Další z řady publikací Marka Řeháčka a Jana Pikouse přivádí čtenáře kousek za hranice České republiky do německého Oybinu. K toulání oba autory inspirovala souvislost s aktivitami císaře Karla IV. v tomto nám blízkém kraji.

Drobná knížka tří severočeských autorů poutavým způsobem přibližuje jednu z nejkrásnějších českých rozhleden. Mimo historie rozhledny zde čtenář najde velmi osobní zpovědi každého z autorů, které se váží k putování po Jizerských horách a ke vztahu ke Štěpánce.

Popis není dostupný

Kniha "Vratislavice nad Nisou II" spadá do žánru Ostatní. Autorem je Řeháček Marek. Přejeme příjemné čtení.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Uklidňující čtení do neklidných časů. Kniha Bukové toulání přináší pomalý a hodně lyrický popis krajiny severních svahů Jizerských hor, území charakteristického téměř jednolitými bukovými porosty a žulovými skalami. A to pohled velmi osobní – jak ze strany Marka Řeháčka coby autora textu, tak i Jana Pikouse jako tvůrce fotografického doprovodu. Výsledná publikace není ani encyklopedií, ani turistickým průvodcem či propagační tiskovinou lákající do oblasti další turisty či návštěvníky např. v souvislosti se zařazením tohoto území na seznam světového dědictví UNESCO. Svým pojetím a posláním silně navazuje na inspiraci obou autorů – na Knihu o Jizerských horách od Miloslava Nevrlého, přičemž se snaží být i drobným příspěvkem k významnému životnímu výročí tohoto nejslavnějšího spisovatele Jizerských hor. Miloslav Nevrlý do knížky napsal krátké, ale laskavé závěrečné slovo. Cílem Bukového toulání je popsat podstatné fenomény spojenés oblastí Jizerskohorských bučin – jedinečné bukové porosty, lesnictví a dřevařství, clam-gallasovskou oboru; žulové skálys horolezectvím, skalní vyhlídky, turistiku od počátku 19. století, drobné památky, vodstvo, staré cesty včetně poutních, železnice, řopíky, tramping vč. tradice Jizerské noty i ochranu zdejší. Zdůrazněn je i vliv krás této oblasti na uměleckou tvorbu a naopak. Zmíněna jsou taková literární jména jako je Rudolf Kauschka, Miloslav Nevrlý, Josef Matouschek či ryze současný jablonecký Štěpán Smolen či výtvarníci Franz Wenzel Jäger, Karl Decker, Václav Kocum a Siegfried Weiss. Objevuje se zde řada novinek – čtenáři se dozvědí, kdo byl Starej Lorenz, koho ztratili turisté při hledání Bäumelůva kříže, ve kterém potoce dívky hledaly zkrášlení, jak je to se žlutočernými mloky, kde je skála Orschwisch a jaký byl nepříliš známý vliv lázeňských hostí z Libverdy na zrod jizerskohorské turistiky v údolí Štolpichu. Řadu vlastivědných údajů doplňují úvahy o současném smyslu pobytu v horské krajině, o měnící se tváři Jizerských hor i jejich návštěvnících. Celkové romantické a „roztoulané“ pojetí publikace má snahu především čtenáře znalé této oblasti více inspirovat pro hlubší pochopení souvislostí mezi jedinečností přírodního prostředí Jizerskohorských bučin a činností člověka v této krajině.

Kniha, jak již její název napovídá, je plná příběhů spojených se slavným jizerskohorským fenoménem – vyhlídkovými věžemi. Rozhledny zde nejsou vnímány jen jako technické památky se zajímavou historií, ale spíše jako svědkové putování autorů křížem krážem horami i časem. Vedle četných - a v mnoha případech dosud nepublikovaných informací - o jednotlivých jizerskohorských vyhlídkových věžích, je kniha naplněna vyprávěními a vzpomínkami spojenými s rozhlednami od místních autorů – Petra Kurtina, Marka Řeháčka a Otokara Simma.Fotografický doprovod tvoří fotografie Jana Pikouse; použity byly i historické pohlednice, snímky a materiály, zejména ze sbírek Petra Kurtina a Jaroslava Lubase, přičemž řadu z nich budou čtenáři mít možnost vidět úplně poprvé. Nová publikace, jakkoliv je prozatím nejrozsáhlejší prací vydanou o jizerskorských rozhlednách, není vědeckou monografií o vyhlídkových věžích, spíše má ambice skončit na nočních stolcích a v ruksacích všech milovníků Jizerských hor a jejich osobitých nálad.

Mé setkání se zbořenou chalupou a stovkami následně do krásy omytých starých korálků se mi vybavilo znovu ve chvíli kdy jsem navlékal na zdánlivě nekonečnou šňůru korálky jiné – ony krátké příběhy spojené s jabloneckými maličkostmi. S těmi všemi drobnými památkami, s pomníčky, zajímavými skalami, s ozdobami jabloneckých domů. Často jsem je také a úplně stejně vyhrabával ze zaprášené slávy minulosti, dnes již zcela neznámé a zapomenuté.Pečlivě jsem je pak očišťoval a jejich znovunabytý lesk léta představoval na stránkách Jabloneckého měsíčníku. A teď bych se o ně chtěl podělit i se čtenáři této knihy. PříběhyJabloneckých korálků, stejně jako osud opravdových korálků z dnes již zbořené dílny dávného mačkáře, ukazují, že pod prachem minulosti se může často skrývat nejeden zářivý skvost, korálek inspirativní i pro současnost.